Čas

Čas utíká jak splašený
a jen zdánlivě se nic nemění.
Bere nám však mladí, zdraví i lásky,
přidává nemoci a vrásky.

Jeden den pijem z pramene živé vody,
druhý zas hledáme nebeské schody.
Čas, ten jediný spravedlivý,
někdy hojivý a jindy neúprosný.

Den za dnem míjí a slunce je málo,
a tak jen čekám až přijde jaro.
Až paprsky teplé pohladí mou tvář,
ze studánky života budu pít zas.