A jsem v p...i

Jsem rozpocelna. Co rozpolcena, rozervana na kusy! A muzes za ty! Ano ty, Pycko. Jak ja te myluji a nenavidim zaroven.
Treba mi poradite....Kez by. Konecne jsem ho nasla, svuj temer splneny sen. Prekonala sama sebe, svou nesmelost a jala se ho verejne svadet. A kdyz uz se tesim na nase prvni pyckovani, snim s otevrenyma ocima, chystam ciste ponozky, taham domu basy lahvacu, trenuji svih bicikem, tak vytahne takovou vochechuli. Zarlim, ano strasne. Priznavam se. Boli to. Co ona ma a ja ne???
Ano, jsem pokrokova tolerantni zena, ale co nezkousnu, je zahybani tehotne zene. To je proste hnus. Tady veskera tolerance konci. Tady by proste kazdy spravny chlap mel byt oporou nastavajici maminky a ne sukat nekde za rohem.
Kdyz ja ho tak myluju. Treba mu jen ujely nohy a postavil se k tomu jako chlap. Odpovedne. Bylo by to nase pyckovani pak omluvitelne?
Mohla bych ji vyklidit jeden kotec pro psa. Breberky doma nesnesu a chemie v jejim stavu asi nepripada v uvahu. Stejne tam mam jen zahradni nabytek. Kdyby ji tam Pycka vymaloval, mohla by to tam mit utulny...
Ja nevim. Tolik zavaznych otazek a protichudnych pocitu.... Co mi to delas, Pycko moje? Co mam ted delat?

PS.: Napadlo me stare dobre povesit te za koule do pruvanu:-D, ale nevim, jestli neni pozde :-(