Virtualita vs realita

Většina z nás si dává hodně záležet na tom, jaké si sem dáváme fotky. Chceme samozřejmě vypadat dobře, podtrhnout své přednosti a naopak zakrýt nedostatky. Když jdeme na rande je to stejné. Outfit ve kterém vypadáme dobře, upravené vlasy, dokonalé líčení, sexy botičky, nějaký ten šperk apod. V případě šukací schůzky nikdo rozdíl nepostřehne. Samozřejmě pouze v případě vlastních a ne 20 let starých fotek. Občas ale chodí vzkazy s pozváním na noc, víkend nebo dokonce dovolenou. Tady už ale nastává problém. Před dvaceti lety jsem po ránu vypadala stejně jako večer, snad jen ospalky byly navíc. Dnes když vstávám mi chvíli trvá než rozhýbu ztuhlé klouby, narovnám bolavá záda, vlasy jak z hororu a to ani nemluvím o té cizí paní co na mě kouká ze zrcadla. Copak takhle jde děsit lidi? Možná namítnete že po sexu také nemá žena dokonalý ani make up ani účes, ale následky milování jsou sexy na rozdíl od toho jak vypadám po ránu (a jistě nejsem sama). A dělat to jako v některých filmech, že vstanu dřív abych se stihla upravit do koukatelné podoby, je dost nepraktické. Stačí jednou zaspat a malér je na světě. Takže od určitého věku (tohle bude nejspíš individuální) je veskrze praktické, užít si sex a pak vypadnout domů, a muži ponechat iluze, že takhle dobře jako pro něj vypadáme pořád.