když všichni tak všichni

Prolog: marně hledám svoje slepé básnické střevo

líbám tě na ústa, saju tvá ňadra náhle ti z očí opona spadla líbám tvé bříško a hned i klín laskám tě jazykem chceš to já vím saji a dráždím tě v intimním místě když vrchol přichází poznám to jistě náhle vsak ustanu - ty vrchol nemáš svíjíš se žebráš po lásce sténáš

po chvíli zase tě rukou svou dráždím bože to nezvládnem kam až jsme zašli když vrchol přichází odtáhnu dlaně vem si mě prosím šeptáš
Můj pane

znovu se skláním a ústy divoce saju a mučím tvé drahé ovoce prosíš mě svíjíš se žebráš a pláčeš když začnu přirážet divoce skáčeš pod vrchol orgasmu vedu tě znovu přesto pak zase nestojím v slovu ztuhnu a těším se z mučeni tvého když vědomi ztrácíš z klidu mého prosíš slibuješ žebroníš o konec mučení má divokost tvou vstřícnost ocení náhle zas zastavím rytmicky pohyb svých boků ach proč když k vrcholu zbývá par kroků pasu se očima na vášnivém tvém šílení držím tě pevně, nedbám nic na tvé kvílení když téměř umíráš slastným tím mučením
zprudka se přitisknu s divokým bušením na vrchol společně v extázi dorazíme minutu dvě o tomto světě nic nevíme společně v extázi do vášně padáme do očí jeden se druhému díváme náhle mi nevadí že svití světlo společné vlhko nám po tělech teklo ...ano, ach ano, hlouběji jen... zas přikrad se jen další vášnivý sen...

xxxxxxxxxxxxx Poznali jste ji?