Reset...

Zvoní mi mobil. Už podle zvonění vím,že je to Pavel.
"Buenos tardes signore..." zdravím ho zvesela.
"Zdar... jsi doma? Potřebuju se zresetovat..." zní smutně jeho hlas.
"Jsem doma a sám,žena pryč,děti pryč,tchýně pryč..." odpovídam mu.
"Za chvili jsem u tebe..." odpoví a zavěsí.
Chvíli nevěřícně koukam na mobil. Zakroutím hlavou a jdu si uvařit kafe. Než ho stihnu zalít zvoní zvonek. Karel vystartoval a tlapy mu kloužou po plovoučce, jak se řítí se štěkotem ke dveřím. Jdu za ním a otvírám dveře,za nimi stojí smutný Pavel a podavá mi igelitku.
"Zdar kámo,dej tu jednu hned na mražák,ať to nepijeme teplé...." říká,zatímco odraží Karlovy radostné útoky.
Vybaluju dvě láhve Morgana a dvě Coly...
"Kuwa,to vypadá na náročný rozhovor..." zabručím si pod nosem.
Beru jednu láhev,led a dvě skleničky. Pavel už sedí na sedačce a mračí se. Pokládám láhve na stůl i se skleničkama. Hned se chytá Morgana a praskotem víčka ho otvírá. Nalévá skleničky do poloviny Morganem,přidá trochu Coly a tři kostky ledu. Upřeně sleduju ten pro mě šílený poměr.
"Držíš smutek za OKD,že to mícháš tak po havířsku?" ptám se ho opatrně.
Podává mi skleničku a krátce si ťukneme. Napije se a polovina sklenice je prázdná...
"A kuwa... Tak to bude náročný večer..." pomyslím si usrknu si ze své. Zvednu obočí,protože ten Morgan tu Colu uplně zabil a led se má strach roztopit.
"Kámo... ona mi zahýbá i s jinýma..." vyleze z Pavla chvějícím hlasem.
"Hmm...To je blbé, jak jsi na to přišel? " ptám se opatrně.
"Řekla mi to,že si píše i s jinyma,ale prý jen to. Jakože virtualně... Ale znáš to. Je to krásná ženská,ne jako ten tlustý kámoš co s ním bydlím..." říká a zase se napije.
"Japato?" ptám se udiveně.
"No Klára vole,co se divíš!" odsekne mi.
"Klára? Vždyť je to milenka...." odpovídám nahlas a třídím si myšlenky.
"To je,ale já ji jsem věrný,krom toho tlustého kámoše co s ním žiju,to se ale nepočítá..." odpovídá a kouka na mě.
Chce se mi vyprsnout smíchy.
"Ty vole,tak je to milenka. Co čekáš?" říkám mu udiveně.
Oba se dlouze napijeme. Pavel dopíjí svou sklenici a čeká až dopiju i já,aby mohl znovu namíchat.
"A co? Milenka nemůže být věrná? Taky jsi je měl,byly nevěrné?" říká,zatímco šteluje další drink.
Zamyslím se a před očima mi probíhají tváře mých bokovek...
"Když tak nad tím přemýšlím tak byly. Sice to vylezlo později,ale vylezlo. A jedna mi solidně zlomila srdce. To víš sám." odpovídám a oba se dlouze napijeme.
"Bianka... Jo to vím... Takže chápeš,jak se teď cítím." svalí se do sedačky.
Při vyslovení jejího jména mě bodne u srdce. Sáhnu si na hrudník,jako bych chtěl z něj vytáhnou tu kudlu,co mi tam tehdy oba vrazili....
"Sorry,ale tohle nemůžeš srovnávat. Bianku jsem miloval a ona mě podváděla s mým nejlepším kámošem... Ty jsi to veděl a neřekl mi to. Takže kurva mi neříkej,že je to to samé..." vaří ve mě krev při té vzpomínce.
Zase se oba napijeme. Mlčíme.
"Taky ji miluju. A ona si vypisuje s jinyma na internetu,na nějakých amatérech..." odpovídá smutně.
Polévá mě horko a koukam do stropu... Nevím co říct.
"Víš jak ro bylo s Ivetou,taky si jen psala a najednou se stěhovala k tomu čurákovi autobusackému..."pomračuje a hlas se mu chvěje.
"S Ivetou jste se rozvedli,ale vím jak to myslíš." odpovídám a houpám ledem ve sklenici.
"Chci tak moc? Věrnou milenku? Ať šuká jen manžela a mě,tak jak to máme všichni." odpovídá a čeká,že mu to odsouhlasím.
"Nemame to tak všichni. Já se toho taky vždycky držel,ale myslím že to záleží člověk od člověka. Někomu to tak stačí,jako nám a někdo prostě toho musí ošukat víc...." odpovídam a Morgan už mi stoupá v hlavě.
"Jenže já na ní žárlím,nechci aby si psala s jinýma! Miluji ji." říká zkroušeně.
Karel zvedá hlavu z tlapek a staví se na všechny čtyři. Pomalu přichází k Pavlovi,sedá si vedle jeho nohou a pokládá mu hlavu na koleno. Kouká se na něj těma psíma očima,jakoby rozumněl o čem se bavíme.
Najednou to v tom rumovém oparu vidím úplně jasně.
Kamarádka s výhodami-tak s tou pokecáš,dáš kafe a zašukáš a jdeš domů...
Milenka,je ale od slova milovat. Jsou v tom city,láska,žárlivost,chtíč,touha...

Najednou dopíjím sklenici a šteluju další drink. Šteluju ho po havířsku... Bude mi blbě,ale teď už i já se potřebuju zresetovat...
Jsou ženy,kterých se ve svých srdcích nezbavíme. Ikdyž je to hafo let,stejně to umí zabolet...

Je najivní si myslet,že pro milenku jsi jen ten jeden jediný...

"Všichni lžou..." dr.House.

Fred