Po hlavě a rovnou do prdele

Hezký název blogu, co ? Ano, půjčil jsem si ho z jednoho českého filmového šlágru a o něco rozšířil. No, dle mého názoru, jako spotřebitele a amatérského kritika, bych ho spíše považoval za brak. Až je mi líto těch, co do toho vlezli, jako herci. Manon peněz nebo potřeba výdělku, asi dělá své.

Ale toto mě vůbec netrápí, za to mě přímo sere, to co se děje v mým životě právě teď. Jak jsem předpokládal, vletěl jsem do nového roku přesně tak, jak píšu. A vypadá to, že v té prdeli budu bloudit opravdu dlouho, než se všechno dostane do nějakého snesitelného normálu. Zase stojím na začátku, zase se budu hrabat ve sračkách a kdo ví, jestli to vůbec někdy bude lepší. Vždycky jsem si všímal svého, chtěl jsem mít klid na práci, rodinu a občas vyrazit mezi lidi. Snažil jsem se, žít jak nejlíp dovedu v rámci možností, ale nějaký průser, ať malý nebo velký, si mě vždycky našel. A tak podobně, to bylo i se ženami. No, myslím, že s těma, už to bude teď definitivně uzavřený, protože chlap bez přístřešku má takřka nulovou hodnotu i kdyby sám byl ze zlata a péro měl, až za kloboukem. Čas, kdy jsem si ještě mohl přivést nevěstu do baráku, jaksi vypršel. Navíc s labilním stalkerem psychotické tchýně za zády, to už je opravdu silný kafe. O tom, že mi to ohrožuje i živnost v zázemí, asi netřeba mluvit. Zrovna tak, jako dostat své veškeré úspory z rodinného příslušníka, který na nich sedí, jako žabák na prameni. O dalších investicích do nemovitosti za 12 let a mnoho brigádních hodin pod příslibem, že jednou a možná, je též škoda hovořit a zbývá než zaplakat. Nabídka okamžitého odkupu, leč formou úvěru, není akceptována. Místo toho se člověk dočká, jen deště sprostot, výčitek a ponížení. Ano, takové hezké rodinné vztahy, mezi námi panují...

Tak přátelé tohoto modrého údolí, ještě si myslíte, že s těmito chmurnými myšlenkami, je možno si zašukat i jinde než v bordelu ? Ne, vidíte a to je potom fakt konečná. A pozor na mě, prej jsem magor, tak si dobře rozmyslete, co za komentáře, tu případně napíšete !