copak copak?

Copak se to stalo, že jsem na své otázky nedostala odpovědi? Naopak jsem odmítnuta, odříznuta, ignorována, mé otázky smazány. Z čeho pramení takový přístup? Jednoduché vysvětlení se zde nabízí. Strach. Strach z konfrontace, strach z odhalení, že pod sluncem ozářenou fasádou to hnije a pěkně smrdí. Neboj se děvenko, ono to stejně vše vypluje na povrch. Ta odporná špinavá zrůda se z té slupky zase vyloupne. Nedávno jsem viděla jeden film. Byla to komedie. Jeden, kterému došlo, co je zač jeho přítel, tam měl takový dojemný proslov. Říkal: Ty jsi jako cibule, máš na sobě kreténský slupky a když je sloupneš, jsou tam další kreténský slupky a další a další, jen kretén, všude jen kretén.