Nová postel

Asi před půl rokem jsme s manželem zainvestovali a nechali si u truhláře vyrobit obrovskou dřevěnou masivní postel. Byla (a stále je) naprosto úžasná. Vždycky, když přišel někdo známý na návštěvu, jsme se chlubili, jaký máme v ložnici nový skvost.

Nedávno u nás zazvonili manželovi rodiče, že se na ni jdou k nám znovu podívat, protože se rozhodli, že si taky nechají nějakou vyrobit.
Úplně jsem ztuhla, protože jsem si představila, co najdou v mém nočním stolku (několik vibrátorů různých velikostí, svorky na bradavky, anální kolík, venušiny kuličky, lubrikační gel,…), a se strnulým výrazem jsem s nimi šla do ložnice.
Oba si začali postel obcházet, detailně prohlížet ze všech stran, a dokonce si ji i přeměřovali svinovacím metrem.
Když už to vypadalo, že mají všechna vstupní data, která potřebovali a že by mohli spokojeně odejít, začala diskuze o velikosti nočního stolku. Naštěstí se oba vehementně hnali pouze k manželově straně postele, jejíž šuplík byl naprosto bezpečný a neškodný.
Nadšeni ze všeho, co u nás zjistili, se konečně začali chystat k odchodu a cestou ke dveřím se dohadovali o tom, jestli pořídit i speciální systém otevírání, který máme kvůli dětem.
Manželův tatínek byl jednoznačně proti a snažil se své ženě vysvětlit, že je to absolutně nepotřebné. Ve chvíli, kdy už vypadal, že manželce ustoupí a schválí finančně náročnější variantu, se najednou otočil, prosmýkl se kolem mě a vběhl do ložnice, kde si znovu chtěl otevírání prohlédnout.
K mému zděšení se vrhl samozřejmě k mojí straně postele, kde otevřel šuplík a asi třicet vteřin do něj bez mrknutí zíral. Mezitím se začala vracet i maminka, že se na to tedy taky ještě podívá.
On se naštěstí probral, polkl, zabouchl šuplík a povídá:
„Máš pravdu Zdeničko. Myslím, že je to perfektní. Musíme si to taky pořídit.“
Když mě míjel, šibalsky na mě mrkl :-)

Postel už mají hotovou, ale do nočního stolku jim určitě lézt nebudu, abych se přesvědčila, jestli se i v tom nechali inspirovat :-)