Nejsem žadný desetibojař...

No ty velikonece, to sem si zase dal...

Vypadaly tak nadějně, jakože je jen prožeru a proválím na chalupě u kulečníku nebo sklenky vína...

Pátek byl v pohodě a po láhvi vína, mne ani děti nijak zvlášť nesraly,i když jich bylo šest (nebylo tím, žebych viděl dvojitě, ale dorazila i švagrová se svými třemi dětmi) a ani psi se nijak zvlášť nežrali.

Sobota taky v klidu, chytil jsem vaření a děcka vyhnal do lesa.

V neděli jsem chodil jak pitomec po kopci a hledal vrbu na karabáče. Marně... Nakonec jsem nastříhal různé proutí, už jen podle délky. Upletly se karabáče, tři takové zabijáky na protivné ženské a živé tchýně, jeden normální a jeden dětský. Můj synek se automaticky zhostil zabijáka tchýní a na mě ve finále zbyl ten nejmenší. Mě to ale nevadilo, protože nepotřeboval moc místa na pořádný švih...

Co ovšem bylo nejhorší, vysvětlit pomlaceným ženským, že nejsem ani Šebrle ani Dvořák, abych pil deseti boj...

Co chalupa, to jiná štamprle...

Magister

Slivovice

Kalvados

Myslivec

Rum

Vodka

Fernet

Borovička

Koňak

Vajco (vaječňák)

Nebylo ani poledne a měl jsem zdatně nakoupeno. Ještě že ráno napadl sníh a měl jsem si čím chladit hlavu. Byla to draze vykoupená příležitost legálně nařezat ženě.

Jak jste velikonece přežili vy?

Fred