Smlouvy s Ďábly

Jen kousek z myšlenky. Osobní náhled a možná třeba provokace k další diskuzi?

Před nějakým časem jsem narazil na velice podnětnou diskuzi na jednom z českých serverů věnující se BDSM, kde tamější osazenstvo rozebíralo svůj náhled na problematiku "otrockých" smluv. Proč je slovo v uvozovkách jste jistě pochopili – než se objeví námitky, že něco jako otroctví naše ústava nepovoluje – ano, máte pravdu. Na druhou stranu pokud si člověk rád uvazuje právní smyčku jde to. Vždycky to nějak jde, stačí odhodlání i když to není tak jednoduché jako podepsat jednu listinu vytvořenou s partnerem. Narazil jsem třeba na názor, že by se nemělo plést manželství s otroctvím dohromady - proč ne? Jak se to vylučuje pokud je rozhodnutí vzájemné? Není snad odhodlání k podpisu takovéto smlouvy srovnatelné s touhou být s někým v trvalém svazku?

Myslím, že by stačila šikovná předmanželská smlouva, předání právní moci (zmocnit své vlastníky) k dalším právním úkonům a odevzdat bankovní účty. Kdo chce, cestu si vždycky najde. On ten "otrok" si to na sebe dost dobře může ušít sám. Otázka spíš zní, kdo je toho doopravdy schopen a proč. V těchle otázkách bych byl opravdu nadmíru opatrný z obou pohledů stran D/s dynamiky. Ale, pravděpodobně něco takového nesepíšete s někým, koho znáte dva týdny. Dva roky jsou občas málo.

Tahle skutečnost podle mého, ale ani v nejmenším nezastiňuje váhu smlouvy, kterou mezi sebou mohou uzavřít nejen lidé holdující BDSM dynamikám. Následující řádky o smlouvách vychází z mých vlastních zkušeností, případně jsou mým osobním názorem. Jak už jsem psal jednou na fóru: Přihodím tedy trochu své vlastní kůže, do pomyslného mlýnku na tržisti internetu. Hlavně nezapomínejte, že jde o názor jednoho člověka a jak je známo, zrovna ve vodách sexuality určitě platí, že co si myslíme my, nemusí myslet náš partner natož někdo další.

Prošel jsem mnoho diskuzí na dané téma, a vyptal se mnoha lidí, jak přesně to se smlouvami mají a mnoho odpovědí bylo poměrně přínosných (pokud mám být přesný, všechny byly přínosem, protože mi ucelily minimálně pohled na daný vzorek). Překvapilo mne, kolik lidí, které narazilo na toto téma v BDSM komunitách skončilo se svým vyjádřením u prostého – taková smlouva nemá žádnou váhu, protože není obsáhnutelná právem nebo, že jde o bezcený cár papíru. Pokud by to tak bylo, myslím, že by neexistovalo mnoho lidí, které by k tomuto symbolu inklinovalo nebo jej shledalo užitečným. A přesto je tu máme. Symbol sám o sobě má ale přesně jen takovou důležitost, jakou mu přisoudí ti, kteří symbol užívají. Obdobným případem mohou být jiné, často užívané propriety, jakou jsou například obojky, cejchy nebo mnohem běžnější snubní prsteny a i přesto, že jde také o symboly, bývají přijímany jako méně "zbytečné".

Smlouvy se liší podle toho, jací lidé je uzavírají a myslím, že není podstatné jestli jim budeme říkat otrocká, partnerská nebo D/s smlouva, případně dohoda. Tohle všechno vidím jen jako zbytečné slovíčkaření, které přesně v tomto tématu opravdu nemá místo – symbol smlouvy mimo jiné vytyčuje jasné hranice v partnerském životě a slovíčkaření vidím jen jako nedostatek snahy o porozumění. Ano, internet a literatura je plná "otrockých" smluv, na druhou stranu všichni víme, že skutečně otrocké nejsou a to nemluvím o absurdnosti některých výtvorů. Vynechám tedy zbytečné názvosloví a budu se dál o symbolu vyjadřovat jen jako o Smlouvě. Zdá se, že se v poslední době různým dohodám a smlouvám daří. Bývají velmi často doplňkem i úplně běžných vztahových dynamik – předmanželské a partnerské smlouvy a jejich váha může být pro některé jedince nezanedbatelná.