"Karle...!" tak jen napůl zavolám a napůl řeknu.
Karel zvedne čumák od země a rozhlédne se. Překulí oči a jde mě.
Přitáhnu ho blíž,aby se ta babka neposrala. Míjí mne s tím svým malým smetákem co štěká na Karla až mu z huby litá pěna. Karel mi stojí u nohy a nechápavě na toho malého zmrda kouká..
"Jdeme. " řeknu mu vykročíme dále. O sto metrů později se situace opakuje. Zase nějaká atrapa psa se sápe na Karla se zuřivým štěkotem. Karel zase jen stojí a nevšímá si ho.
Před hospodou se u lavičky můžou vzteky pominout další dva smetáci. Zuřivě trhají vodítka a stavějí se na zadní. Štěkají na Karla už třicet metrů předem. Když je mijíme najednou se jeden utrhne. Rychlý pohled na Karla. Zůstane stát a kouká na toho malého vzteklého zmetka, jak se na něj řítí. Kouknu na boty. Mám pracovní s ocelovou špičkou, co si nechávám před bytem, na krátké pochůzky. Připravím se toho zmrda nakopnout...
A hele...
Karel stojí ani se nehne. Malý vzteklý zmetek přiběhne....
A nic...
U Karla se otočí a jde si po svým. Srab jeden...
Potom se to s jiným psem stane znovu... Pak zase...
Malí pseudo-psi prostě nenávidí Karla.
Je to tím, že je bílý?
Fred