Teplá, studená a ledová vodka
Někdo z Vás si tady stěžoval, že se málo píšou blogy. Já sice nejsem takovej magor, abych chrlil jeden za druhým, ale když mě to chytí, tak to prostě udělám. A teď přímo musím dokonce bleskem, páč za chvilku budu asi trochu mimo...
Vysvětlení je velice jednoduché a následující, tak jak to funguje na věky věků. Mám doma pár vodek, jednu v lednici a druhou v mrazáku. Jelikož jsem dnes koupil i třetí, aby těm prvním dvěma nebylo smutno a protože jsou všechny tři s příchutí, jen každá pochází od jiného výrobce, jal jsem se je ochutnat a porovnávat. Když jsem zjistil, že z té mražené zrovna moc nevytlačím, použil jsem ji k průběžnému chlazení čelového žáru nastávajícího opilce. Zbylé dvě, jsem tak dlouho porovnával, až mi v každé z nich zbylo sotva půl lahve, než jsem si uvědomil, že jsem původně chtěl jen ochutnat. No a nakonec stejně vím kulový, už to po mě leze a na ramínku se mi opička schoulí. Kéž by to byla, alespoň nějaká pička. Zítra si dám větší pozor a snad konečně zjistím, která z nich bude napříště ta jediná a vyvolená...
Mimochodem, abych nezapomněl na to důležité...nějak se mi to nezdá, všichni jsme se vrhli na Miu, ale nějakým vedlejším nepochopitelným faktorem, byl zahnán do boudy i pes away...což mě fakt mrzí, páč já ho pod jeho vlastním blogem ještě chválil, že je oproti ní, téměř neviňátko...tak nevím, asi budu muset vyndat klobásu...




Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.