Deník nadržené matky II.

Konečně jsem se dokopala jít běhat. Musím něco udělat s tím příšerným okrasným tukovým prstencem (zkráceně OTP) , který se mi po vánocích udělal. Takže do sportovního a šup ven. Běžím si po ztemnělém parku, nikde nikdo, pohoda klídek. Žádný nechtěný pozorovatel, nebo dokonce úchylák co by mě chtěl zatáhnout do křoví. No, když nad tím tak přemýšlím.... Možná bych se i zatáhnout nechala.... Kdyby byl pohledný, urostlý blonďák se zelenýma očima.... Mám při tom sportování docela chuť na sex. Přes tenké leginy cítím na své věčně horké kundičce studený večerní vánek. Nahoře v parku se na workoutovem hřišti protahuji. Postavím se zády k tyči na šplhání, chytnu ji rukama pevně nad hlavou. Cítím v dlaních studený kov tyče. Svůj zadeček přitisknu k tyči a co nejvíc se snažím prohnout v zádech, tak abych rukama  pořád držela pevně tyč, zadeček mám pěkně vyšpulený, přitisknuty k tomu chladnému kovu. Vzrůstá ve mě vzrušení. Myslím na svůj růžový vibrátor, který na mě čeká v šuplíku u rajcovního prádélka. Postavím se zase rovně, pustím ruce, tentokrát se předkloním a chytím tyč mezi koleny, nohy napnuté, mírně rozkročené, rukama se přitahuji co nejblíže k tyči. V hlubokém předklonu cítím studený kov i na své už vlhké kundičce. Mám ráda ten pocit, když si do ní vsunu chladný vibrátor. Jenže se nic nevyrovná pocitu, když za tím studeným přijde něco teplého. Nejlépe v podání pěkného penisu. Zajímavé to je s ledem. Přemýšlím v kolik asi chodí do parku venčit psa můj plesový doprovod a jak ho nenápadně nalákat k sobě do bytu. Právě teď bych si totiž dala repete a určitě bych neusnula. Doufám, že brzy dojde i na ty ledové hrátky.