Deník nadržené matky IV.

Jaro je tady, příroda se probouzí, ptáčkové zpívají, potůčky zurčí, trávníky se sečou, nosí se sukně a všem se zapaluji lýtka. Všichni mají dobrou náladu, vyhřívají se na slunku, někdo přemýšlí co si zasadí, jiný co si chytí.....den se střídá s nocí a čas plyne jako řeka. Někdy však trochu rychleji než by člověk chtěl. Je konec dubna. Našla jsem, si mezi tím vším shonem ve kterém žiji, chvilku času, kdy můžu uvažovat o svém životě. Nedávno mi jedna čistá dětská duše řekla, že jsem měla hrozně smutný život.... Ano, dalo by se říct, že se mnou život několikrát kurevsky vyjebal. Ale nemůžu sama sobě říct, že to bylo pořád smutné. Pamatuji si spoustu krásných zážitků. A z každé těžké životní zkoušky jsem si vzala poučení. Přísloví: " co tě nezabije, to tě posílí" u mě platí doslova a do písmene. Díky tomu, co jsem si zažila, jsem taková jaká jsem. A i když samochvála smrdí, musím uznat, že jsem na sebe pyšná. Myslela jsem si, že bych mohla být splněný sen pro spoustu mužů. Hezká, pracovitá, schopná, starostlivá, sexuchtivá lvice, se slušným platem, co ještě ke všemu i celkem dobře vaří. Jenže pak přišel výrok od mého milovaného, který mě srazil na kolena.....je pravda, že jsme si dali takovou chvilku pravdy a já ho v podstatě otázkou, co ho na mě sere, vyprovokovala sama. Takže k mému údivu padla odpověď, že ho nejvíc sere moje nezávislost, tedy to, že se o vše zvládnu postarat sama a jsem finančně soběstačna, že kdyby se mnou nebyl, tak vlastně mě to nijak nezasahne a na mém fungování to nic nezmění. No tak tohle mě fakt dostalo..... Jak si tohle může vůbec myslet?! Všechno co dělám, dělám pro nás, pro rodinu. Miluji ho a bez něj by byl můj život nudný a bez náplně. Snažím se, aby všichni byli šťastní a netrpěli. A najednou je mi moje snaha vyčtena. Tak já nevím, byl by spokojenější, kdybych se válela na zadku doma a tahala z něj prachy? Aby chodil domů unavený, sedřený a ještě musel doma vařit, prát, uklízet.....a večer mu říct sorry bolí mě hlava nic nebude.... Sakra, jak si to vy chlapy teda představujete? Co se od ženy očekává? Co udělá muže opravdu šťastným?