Žena mě uplácí
Tak jako vypozoroval jsem to už dříve a podezření jsem pojal ve chvíli kdy souhlasila si půjčit na motorku. Tak mě už to z platu nevycházelo a tak prej to vezme na sebe tu stovku. No asi bude chtít někam svézt, že do toho tak jde, ale to mě nenapadlo, že ona vlastně bojuje s mojí krizí středního věku, ačkoliv se žáden střed nekoná. No a dnes dojedu z práce a hned prej, že dojedem do motozem a koupíme ty motoryfle, páč v těch koženejch legínách se to teď na léto fakt nedá. Tak koukám jako blázen, že jsem si chtěl dát po obědě šlofíka a pak že jdu s kapelou na zkoušku, ale jak jde o dárky pro mě, tak to i spánek počká.
No a už to slyším. A neměla bych mít taky rukavice? Jo jasně. Přece jak se mě budeš držet, tak ať Ti nezmrznou ruce. A boty? No vždyť máš ty glády od dcery. Ale ty prý jsou úzké a prej je neobuju. No jak chceš.
Cože? Tři a půl tisíce za takové tenisky?
Co tahle přilba? Ta je na skůtr. Aha. A tahle? Ta taky.
No, myslím, že mám doma nějaké rukavice.
Platíte plastem? Supr.
Ty máš ale kamarádů? No jezdí těch alf čím dál víc. No to spíše si jich teď víc všímáme. Když všichni zdraví a blikaj. Tak jeď na alfa sraz. Co tam budu dělat? Nevím. Asi chlastat.
Nechceš hodit rovnou na zkoušku? Ať to stihneš. Talk jo. Dík. Jen se doma stavím pro kytaru.
A nepřijď zase ve tři. Nevím. Asi ne. Čau.




Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.