Včerejší sauna

Můj dnešní blog pojednavá o včerejší návštěvě sauny. Není v tom sex, osahávání, prstění, kouření ani nic, co by se dělo v tomto duchu. Není to aktivně sexuální, nebo aktivně erotický blog, pokud by to někdo četl s tímhle očekáváním. Pouze pasivně erotické psaní.
Prostě jsem šel včera do sauny, protože to miluji a dělá mi to moc dobře. Jsou lidé, kteří to tak mají a pak jsou lidé, kteří to nesnáší a sauně se vyhýbají, jak můžou. Asi existuje i varianta, že tam lidi chodí jen sekundárně kvůli saunování a primárně kvůli nahotě a s tím spojené jiné motivaci.
No, taky jsem kdysi to horko neměl rád a nevyhledával tuhle dnes už příjemnou relaxační složku mého života. U mě se vnímání horka změnilo a nyní chodím poměrně často.
Žiji v městě, kde je sauna snadno dostupná a jelikož je multifunkční, nebo, jak to nazvat, je to prostor s více druhů saun na jednom místě, o to víc je fajn to místo navštěvovat.
Takže byl čas a chuť, blížil se večer, nebo respektive byl už večer, bylo před 18 hodinou a ve městě byla už tma. Oblékl jsem se, dal ručník a vodu do batohu, nasadil rukavice a vytáhl kolo, abych tam byl rychleji. Chtěl jsem tam být v krásných 18 hodin.
To se i stalo. Takže se vysvléknu z civilu u skříňky, ručník kolem pasu, vodu do ruky a vyšel jsem vstříc příjemnému zážitku.
Všude pobíhaly a hlučely děcka a tak několikrát hrozila srážka s nějakým rozdováděným tvorem.
Vystoupal jsem po schodech do patra, otevřel dveře od wellness zóny, kde uprostřed prostoru šumí voda ve velké vířivce. Přiložil jsem hodinky k turniketu, objevila se zelená šipka a já vešel do prostoru wellness.
Na baru jsem si vzal prostěradlo, zase řádně přes hodinky a sešel dolů. Odložil prostěradlo i vodu do přihrádky a vydal se do sprch. Osprchoval jsem se, odložil ručník, vzal prostěradlo a hned jsem šel do finské sauny.
Otevřu dveře a nahlas pozdravím plnou saunu lidí. Pozdravy se ke mně vrátí a to mě vždy potěší. Je mi kolikrát smutno z toho, jak se dnes lidi přehlíží, nezdraví a dělají vše proto, aby se tomu vyhnuli. Tady ne, tady je svět ještě v pořádku. Lidé se k sobě chovají slušně a s respektem. Už to je moc příjemné.
Rychle kouknu, kde je místo, to se objevuje na druhém schodu po mé levé straně a usedám.
Sedím, všímám si sám sebe a taky koukám před sebe. Teplo do mě prostupuje pomalu a vypadá to na pěkné kolo. Po chvíli zjistím, aniž bych to zprvu věděl, že po mé levé straně sedí žena. Jedna z mála. Sauna byla plná převážně mužů, řekl bych, že se krčila v rohu schodů a přišla mi, že není uvolněná. Všímám si dál svého, koukám před sebe a jen částí pohledu vidím její nohy, které po nějaké chvíli natáhla. Měla pěkné nohy a nervozitou stahovala chvílemi palce.
Sedím dál a najednou se dostavil z ničeho nic pocit, který byl pro mě nový i neznámý. Nikdy před tím jsem to tak neměl, ale v jeden moment mnou prolétl impuls, který mi říkal ,,pojďte chlapi vezmeme si paní trochu do parády a pověnujeme se jí“, až mě to samotného překvapilo.
Nicméně jsem seděl v klidu dál a byl jsem jen pozorovatel vlastní myšlenky a pocitu. Ať už to zní jakkoliv a možná se kdejaká žena nadzvedne a řekne si no jo, ty chlapi, proto tam tak nerada chodím, mám dojem, jako bych spíš zachytil signál oné ženy, která ho vyvolávala.
Ani náznakem nehrozilo, že bych něco takového udělal, jen se to ve mně ozvalo, to je celé.
Ona se po chvíli, co jsem to cítil zvedla a odešla. Popravdě se mi ulevilo a věnoval jsem dál pozornost stupňujícímu se horku mého těla.
Když přišel můj čas, vylezl jsem, osprchoval se a šup do studeného bazénu. To je unikátní moment, který si absolutně užívám a pěkně se při tom vydýchám.
Vylezu, beru prostěradlo, potom z přihrádky vodu a ručník a po schodech vystoupám do patra, kde jsou lehátka. Vyberu si jedno a ulehám. Cítím se skvěle. Srdce klidně a silně tluče, na tělo padá příjemné uvolnění a zapadá svou vahou do lehátka.
Když si odpočinu, jdu na druhé kolo. Opět do finské sauny. Opět bylo plno a tentokrát vycházím až nahoru.
Nechci zdlouhavě hledat místo a tohle mi rychle padlo do zraku, tedy jsem usedl tam.
Sedím, zase nabírám teplo do svého těla a v hlavě mám zlehka, tak akorát příjemně myšlenku na jednu ženu, se kterou jsem si psal, než jsem šel do sauny.
Je to zrzavá dáma s překrásnými vlasy a tak si tam sedím a představuji si, jak tam někde poblíž sedí také, tiskne stehna k sobě tak, že není nic vidět a jen na pahorku je proužek zrzavých chloupků. V hlavě přemýšlím nad tím, co psala. Bylo to příjemné a uvolňující, při tom jsem dál v klidu soustředěně seděl, dokud se horkost nedomohla mého sesednutí a odchodu opět do sprchy a studeného bazénu.
Mám rád už jen ten pocit, když jdu po schodech k lehátku. Opět ulehám, zavírám oči a znovu se dostavuje směs příjemných pocitů.
Zvažuji, kolik dám v ten den kol. Běžně si dávám 4 kola.
Když si odpočinu, jdu na třetí kolo do finské sauny, usedám opět na druhý schod jako v prvním kole a zase si jen přemýšlím při soustředění na své věci. Po chvíli slyším rozhovor a za mnou sedí hnědovlasá žena vedle muže se kterým si povídá. Po nějaké chvíli přijde muž, usedá vedle mě a znají se, tedy se všichni tři baví spolu.
Chvíli na to se otevřou dveře a vstupuje skupinka 4 mladých lidí, kteří mě zaujmou svou energičností. Vnesou život do jinak tichého a ustáleného prostoru. Jedna z těch 4 lidí je mladá blondýnka a jelikož nebylo místo, aby si posedali ty 4 k sobě, každý zabral místo, které na něj zbylo a tím se jejich tlupa roztříštila.
Blondýnka si sedla ke stěně, bylo znát, že jí mrzí to rozdělení a smích se kterým vcházeli ustal. Přišlo ticho a ona se po chvíli, co se podívala po kabině hlavou opřela o zeď a zavřela oči. Nohy u sebe a ruce na nohách.
Sedím si tak dál. Po chvíli někteří lidé odejdou a smečka se opět semkne. Jsou veselí a baví se.
Je to příjemné, ale krom toho, že je slyším, si jich nevšímám. Mezitím se muž za mnou zvedne a odejde a tak si hnědovláska poposedne a předkloní se k muži vedle mě. Velmi zlehka se mě dotýká a já respektuji její prostor. Bylo to však příjemné. Zvídavě se vyptávala muže vedle mě a pokračovali v rozhovoru.
Smečka dlouho nevydržela, zvedli se a měli se na odchodu. Koukám před sebe a přes pohledem odcházeli jeden za druhým. A tak mi přes něj prošla i ona blondýnka, která se ověšovala prostěradlem kolem svého těla a bylo vidět, že má pěkný zadek i prsa. S touhle příchutí opustili prostor.
Tak si ještě chvíli sedím.
Tohle kolo jsem byl dobře nastavený, vydržel jsem dlouho. Odešli téměř úplně všichni a to i ti, co přišli po mně. A to mi udělalo dobře, protože jsem věděl, že je to dobré kolo, že bude i velmi příjemný bazén a odpočinek bude o to víc relaxační a příjemný.
Otevřu dveře, vycházím a vidím, jak skupinka veselých lidí vychází z mrazící komory a štrádují si to do parní sauny. Blondýnka při tom tak důležitě žvýkala žvýkačku a já si v duchu řekl no škoda, že končím a do parní sauny už nejdu.
Zase jsem vystoupal výš a ulehl. Byl jsem spokojený.
Zvažoval jsem ještě jedno kolo, pak zase že né, že už to stačí, potom přišlo rozhřešení a šel jsem do bylinkové sauny jen s 50 stupni celsia, na takové to poslední uvolnění, nahřátí před odchodem domů.
Tam jsem byl zprvu s dvěma chlapy, ale ty brzo odešly a měl jsem saunu pro sebe. A tak jsem si tam zase jen uvolněně seděl a myslel na paní se zrzavými vlasy a na věci, které mi sdělovala.
Bylo to příjemné zakončení obyčejné návštěvy sauny.
Potom už jen posbírat věci, vrácení prostěradla opět řádně přes hodinky, odchod ke skříňce, obléknout a šup na mráz na kolo a honem domů.

Když jsem se dnes večer procházel městem po pěší zóně, míjel jsem stánek se svařákem a možná se tam podávalo i něco jiného. Mě tyhle věci však neberou a nevěnuji jim pozornost. A mžikem jsem zahlédl blondýnku za pultem, jak někoho obsluhuje. Otočil jsem se více a lépe se podíval, jestli to není blondýnka ze sauny. Kdo ví. Myslím si, že ne, ale mladá a pěkná v zimní bundě zřejmě na brigádě byla i ta ve stánku se svařákem.