Budu svině!

Nedávno jsem tady zaregistrovala takový jemný náznaky.. Víš Tif, ty jseš tak hodná (čti blbá...) Ty jsi na všechny tak milá, že to určitě musíš hrát. Takže jsem se rozhodla, že budu svině! Jenže ono se to musí nějak podpořit, že jo? To nejde jen tak z nuly na sto...

Začnu tvrdým péčkem, to by mě mohlo trochu zocelit. Pouštím nějakou madam, která nejdřív rákoskou zmaluje borcovi zadek. Chvilku přemýšlím, co se děje dál, než mi dojde, že mu nasucho rve nějaký hák do zadku. To už mám prsty na nohou v pěst a proklínám se, co jsem si to pustila. A když ten hák začne zvedat na kladce do vzduchu, celá ta váha těla visí jen za to jedno místo, tak už mi běhá mráz po zádech a rolujou se mi ponožky. Bolí mě celý tělo (teda nejvíc jedna část), žmoulám si dlaně doběla a přemýšlím, jak tohle může někoho vzrušovat? Po pár minutách nemůžu! Musím to vypnout. A ještě nějakou dobu tupě koukám do blba, abych se oklepala. To asi nebude ta nejlepší cesta.

Jdu na Am. Tady to rozjedu! Napsal mi týpek, že by chtěl lízat tu mojí krásnou mušličku. Hned mám možnost vyzkoušet svoje rádoby vostrý já! Píšu zpátky.. "Jakou mušličku, to je kunda! Dokážeš být chlap a bavit se normálně?" "Já jsem chlap. Tak ty to máš ráda tvrdě jo?" "Jo i tvrdě se mi to líbí. Když si chlap bez keců vezme všechno co chce!" "Tak to mám taky rád. Mohla by jsi přijít v noci na parkoviště, já bych ti zacpal hubu čůrákem, seřezal ti prdel a nakonec bych tě celou pochcal." No tvl! Už vidím, jak jdu s brekem domů, že jsem musela absolvovat zmrzlá cestu tramvají, kdy smrdím jako bezdomovec a ještě se cítím jako použitá šprcka! 🙈 Radši chat zavírám a odpustím si přednášku o tom, že není tvrdě jako tvrdě.

Večer si oblékám ty nejvostřejší erotický hadry co najdu a už šmejdím, kde máme bič. Muž vyleze ze sprchy a kouká na mě, jestli jsem se neposrala takhle v úterý. Ale oukej... "Chceš si hrát? Tak co by si madam přála?" "To teprve uvidíš chlapečku! Klekni si!" Párkrát ho plesknu po zadku a přemýšlím, jestli ho to nebolí chudáka. "Teď mě vylížeš do bezvědomí rozumíš?!" Muž se dá pečlivě do plnění úkolu a já postupně měknu. Víc než bych chtěla... Snažím se vymyslet další příkazy, ale mozek mi v tom deliriu vypovídá službu. Jen si tiše vrní a je jasný, že vládu převzalo tělo... Zkouším poslední pokus ala hustá frajerka, ale zradí mě tón hlasu a z rozkazu se stává spíš neodkladná prosba... V duchu mi jede... Neboj, hned jak to tady doděláme, tak budu zase ve formě a vysvětlíme si, kdo je tady šéf... Když v tom střih a vidím se, jak oddaně klečím na zemi a beru si péro do pusy... Do háje to by asi domina neměla ne?!

Zhruba za 12 minut lehce dopadá bič na můj zadek a já pro dnešek svojí kariéru svině vzdávám...

Ale nebojte se, ještě jsem neskončila! Doufám... Snad... 😃