Není všechno zlato,......

......co se třpytí

Je to asi rok, co v práci odešla naše sekretářka na jinou pozici. Super ženská, která nezkazila žádnou legraci a dalo se s ní bavit o čemkoli. O cestování, vaření, sportu, ale nebála se pokecat ani o sexu. Nebyla prototypem krásy, ale vyzařovalo z ní něco, že jste jí museli mít rádi.

Na její místo nastoupila nová, třicetiletá sexbomba, za kterou se otočíte a představujete si, jak před vámi klečí a strká si ocas hluboko do krku, a pak jí otočíte a ošukáte tvrdě zezadu. Jenže, je tady jedno velké ale. Obal sice luxusní, ale uvnitř prázdná schránka. Nemáte si s ní co říct, její názory jsou kolikrát jako u absolventa zvláštní školy. A to nemluvím o jejím věčně znuděném výrazu.

O vánočním večírku se po požitém alkoholu rozjela tak, že mi nabízela přespání u ní. Ač jsem byl taky opivněn, tak jsem jí odmítl. Prostě automatický blok. Nechci jen pěkné tělo, ale i mít si co říct a být na stejné vlně. Kolega mi říkal, že jsem magor, když můžu mrdat takovou samici a nechci.

Jak to máte Vy, dámy a pánové? Stačí Vám jen krásný obal a prázdná schránka?

Nebo preferujete i co je uvnitř?

Nebo jsem fakt magor?