Pokušení poslušnosti

Jsem obyčejný táta od rodiny, který byl vždycky na holky. Už od dospívání mi ovšem nikdy nebyla nepříjemná představa podvolení se staršímu dominatnímu muži s pěknou výbavou mezi nohama. Postupem let se ta představa více a více konkretizovala až jsem měl jasno, že to, co mě láká, je být čas od času za zkrocenou a poslušnou mužskou k*rvičku, která bez řečí nastaví svou pusu a prdelku k erotickým hrátkám svému pánovi a i jeho případným kamarádům. V mým představách mi přitom nikdy nešlo o mazlení, líbání či různé drsnější techniky jako je fist, soundig apod. Vždy to byl jen čistý sex bez výraznějšího emocionálního pozadí s jasnými prvky D/s vztahu a mírnějšími formami BDSM.

Samozřejmě po čase, kdy tyto představy začaly být intenzívnější a intenzívnější jsem si začal říkat, že by nebylo špatné je možná i zrealizovat, ale s kým a kde? Byl jsem zadaný a bydlel na kolejích, nebo s přítelkyní. Založil jsem si tak profil na tehdy existujícím chatu "Lide". Postupně i na dalších platformách jako "xchat" a "iboys". První zkušenosti s online prostředím a seznamováním byly ovšem výrazně negativní. Důvody asi ani netřeba konkrétně popisovat. Poměrně dost znechucen jsem tedy na čas myšlenky o realizace svých představ vzdal. Puzení ale bylo silnější a po čase, kdy už "Lide" neexistovali, jsem se vrátil na xchat, kde jsem přeci jen narazil na jednoho muže, se kterým jsem si domluvil schůzku. Na ní jsem i přes silnou nervozitu dorazil. Zašli jsme do hospody, kde jsme si povídali a dali pár piv a i když mi nabízel, že můžeme jít k němu, nešel jsem. Z části kvůli nervozitě, z části asi i kvůli špatnému svědomí vůči mé bývalé přítelkyni. Takto jsem se s ním setkal ještě jednou a pak už mi to bylo blbé a odmlčel jsem se úplně a na čas opět zmizel z jakýkoliv seznamovacích platforem.

Po čase jsem to ovšem zkusil znovu. Tentokrát jsem se seznámil s mužem, se kterým jsem se domluvil na schůzce přímo u něj doma. A po delším dopisování se s ním i sešel. Byl jsem hodně nervozní, ale jakmile se zavřeli dveře, vzrušení nervozitu začalo převyšovat. Bohužel, po chvíli mi bylo jasné, že z dominatního nadsamce schovaným za profilem na xchatu je jen neakční spíše trochu nesmělý muž. Dominanci a aktivitu jsem si představoval rozhodně jinak. Nevím, zda ho zaskočilo, že jsem "kus chlapa", ale pravdou je, že se k ničemu neměl. Jediné, na co se zmohl, bylo, že ho vytáhl, začal si ho honit a u toho popíjel víno. Protože jeho péro bylo opravdu velké a tlusté, rychle jsem se začal vzrušovat taky. Sám od sebe jsem se tedy svlékl do naha. On dál nic neříkal, nepodnikal, jenom se nepřítomně díval. Tak jsem navrhl, zda bych si na něj nemohl sednout, že bych rád zkusil ho dostat do sebe. Odmítl. Nakonec vstal a chtěl, abych mu ho honil a přitom začal honit i můj již pořádně naběhlý ocas a pustil k tomu nějaké porno. Nastavil jsem se k němu ze zadu a požádal ho, zda by ho do mě nestrčil. Strašně jsem to v tu chvíli chtěl. Brzy jsem jeho péro začal cítit na své dírce, snažil se mi dostat dovnitř. Ale protože to nešlo, začal mi zadeček roztahovat palcem a dalšími prsty. To ho asi ale brzy přestalo bavit. Přestal totiž s tím, že jsem moc úzký a nejde to a že si ho jen vyhoníme. Každý sám. Ano, toto bylo grand finále celého tohoto setkání.

Jakmile bylo po všem, nečekal jsem, oblékl se a šel pryč s myšlenkami, se kterými jsem rozhodně nepočítal, že bych odcházel. Proč? Proč se vydával za dominantního aktiva, týdny až měsíce si se mnou psal až jsem se odhodlal k němu jít, se nakonec ukázalo, že je snad více nesmělý než já sám?

Musím přiznat, že tato zkušenost se mnou hodně otřásla a na několik let jsem zcela rezignoval na jakékoliv další pokusy. Jak čas plynul, dostudoval jsem vejšku, našel si práci, rozjel poměrně slušnou kariéru, vystřídal několik přítelkyň až jsem si tu poslední nakonec vzal. S tou po dalších letech máme několik dětí.

Už na začátku našeho vztahu, mě to ovšem opět začalo lákat. Sice v hlavě i po těch letech je ta špatná zkušenost, ale ta touha se zdá být silnější. Asi za tím stálo i objevení webu amateri, který mě zaujal svým počtem přihlášených lidí. Netrvalo to moc dlouho a i zde jsem měl svůj profil.

Do dnešního dne mě oslovilo sice mnoho mužů, ale z 95 % zejména těch, co pravděpodobně neumí číst, nebo je jim to minimálně zatěžko. Je totiž opravdu "vtipné", když v profilu uvádím, že nemám, kde se scházet, a 4 z 5 pisatelů mi napíše: "Máš místo?" Mnoho dalších pro změnu nemá trpělivost. Pro toto mám ale jisté pochopení. Ne každý tu hledá někoho na dlouhodobý vztah. Takže proč si týdny až měsíce vypisovat s někým, kdo třeba nikdy ani nedojde? Chápu. Ale já jsem přesvědčen, že při troše trpělivosti bych došel. Už jsem to udělal. Jenom jsem si z toho odnesl velmi špatnou zkušenost a tak jsem asi více nesmělý, opatrný a nedůvěřivý než dříve.