Doteky, které mě učí poslušnos

Když jsi mi vstoupil do života, netušila jsem jak moc se všechno, co jsem doposud tvořila sama v sobě a co jsem za posledních pár let prožívala změní. Jak moc mě bude vzrušovat a naplňovat pocit, že jediným, kdo mě vlastní a ovládá mé tělo a mysl, budeš právě ty MŮJ PÁN a já tvoje poslušná subinka, která se ocitla na začátku objevování pro mě zcela odlišného světa, posouváním svých hranic, které byly tak upnuté, vystoupením ze své komfortní zóny, která mě svazovala. Dřív jsem měla pocit, že některé věci jsou „moc“, že bych se za ně měla stydět nebo je potlačit. Teď se učím to nehodnotit. Jen cítit a prožít naplno. Dovolit si být sama sebou, i v těch chvílích, kdy jsem nejvíc nahá — nejen fyzicky, ale i duševně. Je to měsíc a půl co jsem poprvé ochutnala pro mě úplně novou roli subinky. Poznávání a objevování začalo postupně a pomalu, nejdříve svázáním, obojkem, análním kolíkem, svorkami na bradavky. Věci pro mě úplně nové byly tak přirozené. Zažívala jsem chvílemi neskutečné vzrušení, ale i strach, obavy, vzdor, protest, ale ty byly tak vzdálené, že jsem z toho byla zmatená. Hlavou se mi honily myšlenky, jak je možné, že mě to tak vzrušuje, uvolňuje a naplňuje touhou, chtíčem a potřebou být tou nejlepší a nejposlušnější Tvou subinkou. Pár dní na to jsi mě žádal, abych si udělala klystýr, pečlivě si pro tebe připravila svou prdelku. Cítila jsem ponížení, stud, že je to absolutně nepřípustné. Můj Pán mě bude šukat do zadečku. Proboha tohle je přece něco, co jsem už kdysi zkusila, ale měla jsem díky předsudkům, pocit, že anální sex už nikdy nechci zažít a klystýr to už vůbec ne. A teď to po mě můj Pán žádá, s odporem, studem a vnitřním strachem, jsem si podle tvých instrukcí klystýr udělala. K mému překvapení byl anální sex neuvěřitelný zážitek. Od té doby jsem si pro Tebe prdelku připravila už několikrát. Dnes s odstupem času mohu říct, že anální sex vnímám zcela odlišně než na samém začátku. Při posledním análním sexu jsem měla tak silný orgasmus, že jsem nevěděla, co se to se mnou vlastně děje, jak mým tělem projížděla jedna vlna za druhou, kundička mi krásně tekla a já byla jak v sedmém nebi. Tělo se mi tak třáslo vzrušením, že jsem měla pocit, že každý kousek se roztříští na milion malých části. Oddanost, důvěra a vědomí, že se ti mohu celá odevzdat. Miluješ, když ti subinka leží u nohou a líže ti chodidla, laská jazykem, stará se o tvé koule, líže ti zadeček, bradavky…V mé hlavě jelo, tohle v žádném případě nikdy dělat nebudu, přece nebudu lízat nohy, zadek…Je to pár dní a já ti ležím u nohou s pokorou a s odhodláním, sama od sebe, aniž by si mě k tomu vedl nebo nutil. Užíváš si ten pohled, dotyky, a já si užívám stav vzrušení, ten pocit uvnitř, který hraje na notu mé touhy, tak moc, že cítím, jak mi při olizování tvých nohou vlhne moje kundička, jak je mokrá a chtivá čím dál více, že dosáhnu vrcholu orgasmu při lízání tvého zadečku… jak se mnou lomcuje silný chtíč, že z toho dokáži explodovat, aniž by si se mě dotknul. Začínám chápat, že blízkost není jen o dotecích, ale hlavně o vnímání. O přítomnosti. O odvaze zůstat v okamžiku a neskrývat se. Učím se poslouchat jeho řeč, drobné signály, které mi dává, když chce abych posunula své hranice zase o krok vpřed. Teď se nechávám vést a učím se. Poznávám pro mě nový svět, svět Mého Pána, má potřeba, touha, pocit bezpečí, odevzdanosti, to vše mi dává smysl a s každým takovým okamžikem mám pocit, že se víc poznávám a otevírám. Přestávám bojovat s tím, co cítí a jak chápou ostatní a s předsudky společnosti. Chci být pravdivá a oddaná. A s tím přichází zvláštní klid — i jistota, že všechno, co prožívám, má své místo. Přestávám se bát vlastních hloubek. Je to opravdovost, která dlouho čekala, až ji pustím ven a ty jsi ten kdo otevřel bránu k mé touze, vášní, chtíči… Když se na mě podíváš, všechno se ztiší. Tvůj pohled nevyžaduje, ale připomíná. Jako by si mi vracel zpět části mě samotné, které jsem díky tvému vedení objevila. V tom pohledu není rozkaz, i když Tě poslouchám. Je v něm jistota. A jistota je to, po čem jsem vždy toužila — vědět, kam patřím, komu věřím, komu se můžu odevzdat, aniž bych se ztratila.