Óda na péro

Klečím nahá na posteli, opřená o dlaně a kolena, zadek vyšpulenej, kůže na stehnech napjatá. Prsa visí dolů a bradavky mi trčí. Ty stojíš přede mnou u kraje postele, nahý, pevný, s čurákem v ruce.

Péro ti trčí, jakoby se mě už nemohlo dočkat. Širší než dlouhej, pořádná základna, růžový žalud, bytelný kořen se zkrácenými chlupy. Penis, co vypadá, že něco vydrží. Z těch, co ti zůstanou v hlavě i mezi nohama, s růžovým žaludem, který se leskne a čeká, kdy mu dopřeju pusu.

Kouknu nahoru a podívám se ti do očí, vidím v tobě ten nadržený úsměv. Směs hravosti, pobavení a soustředěnýho predátora. Už teď bych tě chtěla v sobě, ale vím, že nejdřív si to musím odpracovat. Chci být tvoje. Tvoje čubka.

A vím, že to čteš z očí i z mého klína. Chci být tvoje malá coura. A ty to přesně víš. Chci, abys mě rozerval, vyšukal mi mozek, vystříkal, ale že všeho nejvíc… že ze všeho nejvíc chci TO tvoje péro.

Sednu si na paty, rukama ti přejedu po stehnech, cítím pod prsty chlupy, horkou kůži, trochu potu, napětí ve svalech. Zajedu dlaní až k vnitřní straně stehna, vím, že tam jsi nejcitlivější. Políbím tě, na chvíli se zastavím. Špičkou jazyka olíznu žalud. Sůl, tělo, špetka mýdla, chuť, která mi dělá v puse sucho a v kundě vlhko. Jazykem ti přejedu celou délku, pomáhám si rukou, sjíždím až ke kořeni, kde cítím, jak ti pulzuje žíla.

Dlaní si přidržuju tvůj čurák, jazykem objíždím předkožku, pomalu si tě natahuju do pusy. Hladím tě po zadku, mačkám ti půlky, cítím, jak pod prsty tvrdneš ještě víc. Nechám ti ruce na těle, chceš, abych tě kouřila pomalu, žádné zběsilé teatrální porno, ale poctivá procítěná kuřba. Čím dýl tě mám v puse, tím víc jsem nadržená. Slintám, pusa se mi plní, polykám sliny, kunda teče ještě víc, vím, že to nehraju, chci to stejně jako ty.

Pak zavelíš. Přikážeš mi, abych si lehla na záda. Poslechnu a bez řečí si lehnu na záda, hlavu zakloním přes kraj postele, dlouhé vlasy mi padají až na zem. Chci tě v sobě. Hned. Cítím, jak se mi koukáš na tělo, na kozy, na břicho, na kundu, ale hlavně na to, jak čekám na to tvoje péro.

Leskne se od mých slin, kapka z něj stéká dolů. Uslintaným pérem mi přejíždíš po tváři, po bradě, objíždíš mi rty, chvíli mě necháš čekat, pak se usměješ. Čekám. Pootevřu pusu a vrazíš mi ho tam.

Vrazíš mi ho do pusy, pořádně, žádný jemný hraní. Je to masivní, mám pusu úplně plnou, cítím, jak mi zajíždíš do krku, začínám slzet, ale nevztekám se, miluju to. Chci, abys mě šukal do pusy, pořádně, hluboko, rychle, lapám po dechu, ale nechci přestat. Jednou rukou si mačkám kozy, druhou pevně držím prostěradlo. V kundě mám mokro, úplně cítím, jak mi šťávy stékají na k zadku i po vnitřní straně stehen.

Zpomalíš, jen na chvíli, nadechneš se, a pak mi zase projedeš krk až po mandle. Slyším, jak ti v hrudi zaburácí dech, víc funíš, víc zvíře. Najednou cítím, jak se ti napne tělo, dvakrát přirazíš, otevřu pusu co nejvíc a v tu chvíli se uděláš. Je to všude, nestíhám polykat, stříkáš mi do pusy, na tvář, po bradě. Penisem mi to rozmatláš kolem úst, směju se ti do očí, olizuju z rtů, co tam zbylo, a ta chuť, ta slaná živočišnost, mě vzruší ještě víc.

Ta vůně, ta chuť, to všechno mě tak vzrušuje. Ruka mi okamžitě zajede mezi nohy. Mokro, prsty v kundě, silná chuť si to udělat hned, právě teď, protože mám celou tvář ulepenou od tebe. Chci tě v sobě. Hned.

...

A pak se všechno vrátí do reality. Nějaký Pepa z Karviné mi pošle svůj penis vedle rohlíku a přihodí otázku, jestli bych si ho osedlala. Nebo: „Zvládla bys ho, co myslíš?“ Nevím, Pepo. Vím jen, že bys měl víc uklízet kuchyň a míň fotit svoje péro na dlaždičkách vedle jaru a jeté houbičky na nádobí?

A já přemýšlím, jestli jim mám napsat recenzi jako na Zboží . cz nebo jen poslat emoji se smutkem v očích.

Nebaví mě, když mi přijdou do schránky cizí péra. Bez pozdravu, bez souvislosti, bez kontextu. Jen tak, tady to máš, kočko.

Ale pak je tu ta výjimka. To péro, co není jen obyčejná fotka. To kvůli kterému se ti stáhne podbřišek dřív, než mozek stihne otevřít bránu ironie a vzpamatovat se. To, co už znáš. Nebo ho chceš znát. Až příliš. To, co si umíš představit v ruce, v puse, v sobě.

A to pak není o velikosti, nebo kvalitě fotky. To je o přitažlivosti. O té šílené chemii, kdy by ti mohl ukázat i ten legendární rohlík nebo fotku u nákupního košíku a stejně by se ti sevřela kunda.

To pak chci nasednout. Mokrá, rozevřená, nadržená jako zvíře. Chci se na tobě houpat, pomalu, pak drsněji. Cítit, jak mi držíš zadek, mačkáš ho a děláš si mě přesně tak, jak máš v plánu už od první zprávy. Chci, abys mi zbožně koukal na prsa. Aby tvoje péro bylo s mojí kundou tak sehraný, že by se dala složit hymna.

A když mi ji vystříkáš, tak víš, že jako správná mývalice poslušně slezu a s jazykem s úsměvem a chutí uklidím ten tvůj malý svatý nepořádek do poslední kapičky.

Je to jen péro. Pohlavní orgán. Čurák. Kokot. Pinďa i penis. Kousek masa, co dělá z chlapů milovníky, básníky, filozofy i idioty a často všechno zároveň.

Ale některá péra mají zvláštní moc. Zapíšou se ti do kundy i do duše.

A i kdyby se ti mezi nohama střídal celý parlament, to jedno prostě nezapomeneš. Pamatuješ si, jak voněl, jak zněl ten první příraz, jak ti tepala kunda a mozek se odhlásil z provozu.

A jo, přiznejme si to: i tady na Amatérech je pár chlapů, které si nikdy neměla a ani mít nebudeš, ale stejně tě rajcuje, když si představíš, jak by tě mrdali.

Zdejší chlapi to určitě znají dobře taky. Mají tu svoje bohyně: kozy, prdelky, úsměvy, kundy, sexy mozky i ta jejich ustřelená drzost, co je tak sere a zároveň totálně bere. Vědí, že je nikdy nebudou mít, ale stejně si je občas představí s rukou v kalhotách. A někdy ani nepotřebujou fotku kundičky, stačí pár vět a už jim stojí jako totem.

A víte co, pánové? U nás to není jiný.

Nejsme žádný éterický víly. I my máme svoje borce, co nám lehnou do hlavy a občas i do nočních myšlenek. Péra, kvůli kterým bys psala ódy, chlapy, na kterých bys s radostí rajtovala od soumraku do úsvitu, kdyby ti to život dovolil. A i když si hraješ na rozumnou a nad věcí, někdy tě to prostě přemůže.

Péro je radost. Někdy zkáza, jindy malej svátek.

A když se potká správná kunda se správným pérem ve správnej čas, tak to není sex. To je katarze.

Slast, co vypne mozek.