Slon v obýváku

Jak svému protějšku říct o tom, že někoho mám? Tahle otázka se mi honila hlavou několik dlouhých měsíců. Vlastně, už je to skoro dva a půl roku. Nicméně nakonec tohle dilema za mě vyřešila partnerova manželka. Jednoho dne se rozhodla, že vyhledá manželovo pracovní telefonní číslo a rozhodla jej kontaktovat. Jenže s mým mužem to není tak úplně lehké, nezvedá neznámá čísla. Takže se to napoprvé nepodařilo. Zkusila to znovu, za několik dní, ale také nic. Další den to už zkusila několikrát, opět bez reakce. Ovšem, to už manželovi přišlo divné a na to číslo zavolal...

Přidávám hrubý přepis rozhovoru těch dvou, říkejme jim pro tuhle chvíli třeba Anna a Jiří.

Anna: Dobrý den. Jste pan Jiří Jiřík? Jiří: Ano. Anna: Je Vaše žena Bláža Jiříková? Jiří: Ano. Anna: A víte, že Vaše žena a můj muž Kubík ... spolu mají poměr!? Jiří: Ne. Nevím. Anna: Táhnou to už spolu dva roky. Dokonce my i nabídli, abych se s nimi účastnila trojky. (Což ze začátku, než se náš vztah přehoupl do toho co je teď, tak nás to s partnerem napadlo.) Jiří: Tak to se máte fajn, ne? Anna: Ne, tohle jsem kategoricky odmítla. Jiří: A co po mně chcete? Abych jí to zakázal? Anna: Ne. (samozřejmě, že to chtěla, aby mi to zakázal) Jenom jsem chtěla, abyste to věděl. Jiří: Hm. Anna: Omlouvám se Vám, nechtěla jsem Vám zkazit den. Kdybyste cokoliv potřeboval, číslo máte. Na shledanou. Jiří: Na shledanou.

Je jenom hrubý přepis konverzace, rozhovor trval trochu déle. Ale je zbytečné to tu rozepisovat podrobně - jde o to, že manželovi strčila slona, který stál jen tušen v našem obýváku, přímo pod nos. Od toho už teď nemůže utéct, ani kdyby chtěl.

Já byla právě v práci. Přišla mi SMS od manžela: "Volala mi Anna." Ptám se: "Ta Anna? Manželka Kubíka?" "Ano."

V tu chvíli jsem věděla, že rozhodnutí, co jsem tak dlouho odkládala, udělal někdo za mě. Takže jsem hozena do vody a plav.

Píšu tedy pro změnu partnerovi: "Víš, že tvoje žena volala mému Jirkovi?" "Ne. Kdy?" "Před chvílí." "Jdu jí zavolat." A po chvíli:"Chová se úplně normálně, jako by nic."

No proč by se tak nechovala, že ano. S manželem jsem si na chvíli zavolali při obědové pauze, ale nic jsem mu nechtěla po telefonu potvrdit. Domluvili jsme se, kdy mě vyzvedne v práci. Začala debata, kdy asi čekal, že mu vše vyvrátím. Že mu řeknu, že to není pravda. A tak bychom vlastně přes toho slona společně zase přehodili plachtu... Potvrdila jsem mu, že Anna má pravdu. Přišel, více, co méně pravý šok. A potřeba hned vše "vyřešit" - pod návalem emocí, ješitnosti, výchovy a všech těch ostatních běžných stavů. Chvíli to vypadalo dost drsně - že se asi budu stěhovat a tak... Ale emoce povolily už během jízdy domů - a následně jsme si, po několika letech, začali povídat. O všem. A jako dospělí a inteligentní lidé, i o tom, jak bude náš vztah vypadat dál. Anna každopádně chtěného cíle nedosáhla - žádné zákazy, ani výhrůžky rozvodem. Tedy ... zatím. Celé to ale zdrsnilo třecí plochy mezi mnou a partnerem. Ty se postupně zase uhlazují. Zatím....

Už je to pár týdnů, co se tohle stalo. S manželem mluvíme o všem. I o tom, co třeba řeším s partnerem. Tohle mi vyhovuje, jsem sdílný člověk. Manžel ví, že kdyby mu cokoliv vadilo, má mi to hned říct. A já to zkusím upravit. Krom vztahu s partnerem, toho že se nevzdám... Manžel se mě minulý týden zeptal, jestli bych tohle chtěla vědět u něj. Odpověděla jsem, že chtěla. On to prý vědět nechtěl. Sice mu červík hlodal, ale mít tuhle jistotu ... to nechtěl.

A teď se zeptám Vás milí Amatéři, co byste preferovali Vy? Chtěli by jste to vědět? Nebo i přes všechny náznaky a indicie byste se drželi toho, že je lepší se neptat a nemít jistotu? Neboli jak o slonovi v obýváku - tvářit se, že tam není? Sice všichni vědí, že tam je, ale dokud o něm nikdo nemluví, nemusí se řešit co teď s ním? A co byste udělali, kdyby Vám takhle někdo zavolal? Ukončili byste vztah s partnerem/partnerkou, protože to je přeci jenom jeho/její chyba, když Vás podvedl/a? Napište mi něco zajímavého. Jen vynechte osobní invektiva. Každý si žijeme jak nejlíp umíme a to co nevyhovuje jednomu, vyhovuje druhému. Díky!