,,Ukaž mi, jak umíš vypláznout jazyk, holčičko."
Bože, ty úchylné věci, které tě s ním donutím delat.
Tak rajcovní…
Tak krásně poslušná a přitom, tak drzá.
Zaplavuješ moji mysl zlými, nedovolenými myšlenkami.
Myšlenkami, které ti přikážu tím jazykem udělat.
Klekni si vedle mě, mazlíčku.
Ukaž mi, že mi patříš.
Ukaž mi, že jsi tu jen pro mne,
ikdyž jsem zrovna zaneprázdněn prací na počítači.
Klekni si pod můj stůl.
Ukaž mi, že jsi moje.
Tvůj Pán, to také musí cítit.
Klekni si pro mě.
Ukaž mi, že znáš své místo.
Místo kde tak ráda trávíš každou možnou chvíli.
Chci se podívat dolů a vidět tam tvé oči, plné důvěry a oddanosti.
Chci, aby ses na mě podívala a viděla můj respekt a zbožňování.
Cítíš to taky, Čubičko?
Ano, vím že cítíš ten pomyslný řetěz Našeho spojení.
Takže si Čubičko, klidně i lehni do klubíčka k mým nohám.
Ukaž mi, že znáš své místo.
Ukaž mi, že je to místo, kde chceš být.
Jen si klekni, má hodná holčičko..
Bože!
Začínám být hladová jako kotě.
Hladové mokré kotě, co dychtivě čeká na jakoukoliv Jeho pozornost.
Jenže, jsem hodná holka
a tak se nepřestávám soustředit na opojný pocit, který ve mě vyvolává privilegium ležet u Jeho nohou.
Jenže ta vlhkost, co cítím na svých stehnech se nedá nevnímat.
Má chtivost jde cítím už i ve vzduchu kolem mého těla.
Ale i tak poslušně čekám a dovolím si jen potichoucku vzdychat.
Bože, vždyť já vrním jako malé poslušné kotě.
Chci, aby sis hrál se svou hračkou.
Chci cítit tvé používání, ještě několik dní po našem setkání.
Chci, abys pochopil, že to potřebuji.
Chci, abys pochopil, že to potřebuji konkrétně jen a pouze od Tebe.
Chci, aby jsi mě trýznil, dokud nezačnu fňukat příchozím pláčem.
Chci, aby jsi mě přemohl a já se cítila bezmocná.
Chci, abys nade mnou převzal veškerou kontrolu.
Chci, abys mi po celém těle nechal značky.
Chci vidět krutost v Tvých pečujících očích.
Chci pro tebe trpět.
Vždyť já tak krásně kňučím, když mi už nezbývá dech na vyslovení ,,Pane, prosím!"
A pak když se ujistí, že víte, komu patříte, když si Vás bere znovu a znovu.
Když se ujistí, že víte kdo vás vlastní, když vás utěšuje na konci dlouhého dne.
Když ví o každém vašem pohybu, aby vás měl přesně tam , kde vás potřebuje mít.
Tehdy víte..
…že jste skutečně jeho majetkem.
Mysl, tělo a duše.
Tak dlouho, jak jen si to společné zasloužíte.
Tak dlouho budete moci být jeho osobní hračkou.
Hodnou holkou, kterou i jste.
