Září

Byl konec srpna, bylo vedro a Filip seděl na posilovací lavici, kterou měl ve sklepě svého domu. Přemýšlel nad sebou, nad Hankou svou milenkou a Týnou svou ženou. Zrovna v něm zase narůstala zlost. Rozčilovala ho Týna, co se k němu chovala stále stejně netečně. Ty její výmluvy, proč zrovna nemá chuť, mu už lezly krkem. Jediné, co znal, bylo jednou měsíčně po tmě, pod peřinou a potichu. Tři PO které fakt nenáviděl. Rozčilovala ho ale i Hanka, která na něj v poslední době neměla tolik času. A hlavně byl naštvanej na sebe. Jak všem lže, nejenom Týně, ale i kolegům v práci, dětem a dalším lidem. Nejhorší na tom bylo s jakou lehkostí to dělá. Z rozjímání ho vyrušila až Týna, která zrovna vešla do sklepa.
„Jo tady jsi.“ řekla mu a pokračovala: “Děti si teď vzala babička, tak bych od tebe potřebovala, abys dojel na nákup těch ”, když Filip slyšel, že jsou děti u babičky vstal a šel k Týně. Chytil ji kolem pasu a začal ji líbat na krku. „Nech toho.“ utla ho Týna. „Potřebuju ty balónky a svíčky na dort. Dojedeš pro ně?“
„Jo dojedu.“ odpověděl a rukou ji zajel pod její lehké letní šaty a směřoval k jejímu zadečku. ‚Stejně je krásná a jaká to bejvala dračice‘ pomyslel si.
„Nech toho. Myslíš ty někdy na něco jiného?“ zarazila jeho ruku. Filip od ní odstoupil a krev se v něm zase vařila. Šel si sednou na posilovací lavici.
„Ne nemyslím, spíš by mě zajímalo, jestli ty někdy na sex myslíš?“ odpověděl jedovatě.
„Nebo tady mám zhasnout a donýst peřinu, abych tě naladil?“ přidal ještě. Chvíli to vypadalo, že ho Týna něčím zpraží, ale nestalo se tak. Filip seděl a opíral se o naklápěcí půlku lavice. Najednou se Týna rozešla k němu. Stoupla si vedle jeho hlavy. Změřila si ho pohledem a natáhla k němu ruku. Filip si už myslel, že mu dá facku, ale ona sáhla za něj a naklonila ha no lavici skoro do ležící polohy. Pak si rukama zajela pod šaty a stáhla si kalhotky. Přešla před Filipa, rozkročila se a pozpátku zadečkem napřed zajela až k jeho hlavě. Předklonila se. Filip na nic nečekal. Zvedl ji sukni, kde se schovávala Týnina prdelka a její úžasná jeskyňka. Filip si ji přitáhl blíž a začal ji pomalu jezdit jazykem kolem její jeskyňky. Všiml si, jak ji na zadečku naskočila husí kůže a Týna v ten moment potichu zapředla. Sama šáhla Filipovi do tepláků, vytáhla jeho ztopořený penis a začala mu to dělat pusou. Filipovi přeběhl mráz po zádech až ke koulím. Tohle miloval a Týna si to dnes kupodivu taky užívala. Její sténání bylo tlumeno jeho pérem v její puse a on ochutnával její sladkou šťávičku. Tohle s ní nezažil roky. Týna začala tlačit svůj klín na jeho obličej a Filip věděl, že za chvilku bude. Zrychlil svým jazykem. Týně se roztřásly nohy a bylo slyšet tlumené hmmm. Ten pocit, když prožívala svůj orgasmus a jakoby se dusila na jeho péru ho tak vzrušil, že se okamžitě taky udělal do její pusy. Týna jeho nálož vyplivla na koženkovou posilovací lavici. Oblékla se a než zmizela ve dveřích otočila se k němu:
„Uklidit si to“ řekla mu s úsměvem „a dojeď mi prosím pro ty balónky.“ smála se a ještě na něj vyplázla jazyk. Pak se za ní dveře zavřely. Filip osaměl. ‚Tak tohle bylo to nejlepší, co jsem s ní zažil za posledních tak 8 let‘ pomyslel si.

V září se vše vrátilo do starých kolejí. Zase jenom tři PO. Alespoň se zase viděl s Hankou. Jejich sex byl stále lepší a zajímavější. Hanka byla velice otevřená k návrhům a Filip si velice rád hrál. Například ji koupil na dálku ovládaný vibrátor, který on ovládal ze svého mobilu. Měla ho nosit celý den. Filip náhodně vibrace zapínal, zesiloval a zeslaboval. Chodily mu zprávy od Hanky jako: --Teď ne--, --To si děláš prd...-- nebo --Ještě--. Filip se neskutečně bavil.
Vždy, když se Hanka udělala, musela mu poslat obrázek svého obličeje a okolí, kde se zrovna nachází. Nakonec Filipovi přišlo 5 obrázků z drogerie, z náměstí, ze záchodů u ní v práci, z kanceláře a z auta. Když se pak večer viděli, skočila na něho jako lvice. Takový sex s ní ještě nezažil. Byla pro změnu velice dominantní. Nakonec, když už byla naprosto uspokojená. Tak mu to dělala rukou a pusou. Dala si záležet a naschvál přestávala těsně před jeho vyvrcholením. Když to udělala asi po desáté, z Filipa jeho sperma jen vyteklo. Zažil ten nejdivnější orgasmus. Vyčítavě se na Hanku podíval.
„No co, takové hry můžou hrát dva.“ usmála se a dodala “Mimochodem, dneska jsem si třikrát musela v práci měnit kalhotky!“. Filip se na ni taky usmál. Hanka ho znovu vzala do pusy, aby ho alespoň trochu uchlácholila. Podruhé už se udělal pořádně.

Uplynulo pár týdnů a jediné co kalilo Filipovy myšlenky bylo, jak málo se s Hankou viděl. Myslel na to, když vycházel z firemních dveří. Udělal pár kroků a za ním se ozvalo:
„Filip Rychetský?“
Filip se otočil. Stál tam nějaký chlap. Filip chtěl říct, ano to jsem já, co potřebujete. Stihl ovšem jen: „An...“. Periferně zahlédl zprava nějaký pohyb a pak...
Prásk! Filipovi se zablesklo před očima a spadl na všechny čtyři. V uších mu pískalo a z dálky slyšel, jak někdo řve. V puse ucítil pachuť železa. Uvědomil si, že je to asi krev. Sedl si na paty. Jazykem si přejížděl zuby. Dvojku vpravo dole nenašel a jednička a dvojka nahoře se kývaly. Rozhlídl se. Dvojka ležela před ním na chodníku. Chvíli na ní koukal. Odplivl si krev z pusy a polkl. Najednou pískot v uších ustal. On začal vnímat, co se kolem něho děje. Řev
„....na ní šáhneš, zmrde, tak si na tebe přinesu kovovou trubku. Koukej si to zapamatovat ty kreténe. Slyšíš mě?!“ Filip si sáhl pod nos. Odtáhl ruku od obličeje a podíval se na prsty. I na nich viděl krev. Jak pochopil, tak to byl Hanin muž. Filip už pěstí dříve dostal. Z toho jak z něj kapala krev na zem, ale poznal, že dostal asi něčím tvrdším než jen pěstí. To ho naštvalo. Stoupl si a otočil se k němu. Už toho měl dost:
„Tak na ni přestaň srát!“ vypadlo z něj. Hanin muž se zarazil:
„Cos to řek?“ zeptal se po chvilce.
„Řikám, abys na ni přestal srát a všímal si jí!“ zopakoval naštvaně Filip a podíval se mu ostře do obličeje. Jeho protivník vypadal, že každou chvíli znovu zaútočí.
„Ty zmrde, přestaň se srát do mýho manželství!“ když to dořekl, zase na Filipa zaútočil. Ten to ale čekal a uhnul dvěma ranám. Sám ho jednou trefil někam za ucho. Pravačka ho po úderu zabrněla. Vtom je odtrhli Filipovi kolegové. Po další slovní výměně se situace uklidnila.

Kolegové vzali Filipa do nemocnice. Pár stehů mu spravilo horní ret. Nos naštěstí nebyl zlomený, tak v něm měl jen dva tampóny. Doktor mu znehybněl zuby a chvíli bude bez dvojky. To nejhorší mělo ještě přijít. Musel si vymyslet, co řekne Týně, až přijde domů.

Když vstoupil do domovních dveří, už na něho Týna čekala. V ruce držela nějaký papír. Pak ho uviděla, pustila papír a přiskočila k němu:
„Ježiš, cose ti stalo!?“
„Zakopl jsem a vlítnul do otevřenejch dveří.“ zalhal Filip a rukou naznačil, kam ho dveře v obličeji zasáhly.
„Jsi v pořádku?“ zajímala se Týna.
„Jj, jen pár stehů.“
„Pojď dovnitř, udělám ti něco k pití a přinesu led.“ řekla mu Týna.
Po pár minutách, když Filip začal pít vodu, si Týna sedla naproti a sledovala ho. V ruce měla zase ten papír. Když Filip položil skleničku, Týna k němu zvedla oči a opatrně se ho zeptala:
„Filipe, nesouvisí tohle“ ukázala mu papírem na obličej „s tímhle dopisem, co mi dneska přišel?“ a podala ho Filipovi.
„Je to anonym.“ dodala. Filip proletěl první řádky:
„Váš muž... nevěrný... vím to na 100%... schůzky v hotelu!“ Filip se zarazil a cítil, jak mu začalo bušit srdce.
„To je nějaká blbost!“ zalhal a pokračoval: „Já jsem vrazil do dveří! A tímhle se nás snaží někdo rozhádat!“ podíval se Týně do očí. Chvíli na něj koukala a pak se odhodlala: „Filipe“ na chvíli se odmlčela a sklopila oči „hodně jsem přemýšlela. Miluju tě a chci ti věřit.“
Filip ji do toho chtěl vstoupit, ale ona ho hned zarazila:
„Nech mě domluvit!“ zase se mu podíval do obličeje: „Já jsem se rozhodla, že ti budu věřit. Máme děti, dům a myslím si, že se milujeme, takže na to zapomenem. Pokud....“ Filip zase chtěl něco říct. Týna ho hned zastavila: “POKUD zjistím, že mi lžeš, tak to budem muset nějak řešit a to řešení může být hodně bolestivé pro nás pro všechny! Takže už mi prosím nedávej žádný důvod ti nevěřit!“
Filip čekal, že bude brečet nebo nadávat, ona to ale brala velice klidně. Jen dodal:
„Není to pravda. Jsem ti věrný a miluju tě!“ sám byl překvapen, jak snadno ji v této situaci lže.
„Dobrá!“ přikývla Týna „Jen chci, abys to věděl!“
Filip přikývl. Týna se zvedla a dopis spálila v krbových kamnech. Filip zůstal koukat do zdi a říkal si, s jakým klidem a noblesou to Týna přešla. Věděl, že mu nevěří, ale přiznání by situaci rozhodně nezlepšilo. Je to stejně inteligentní a úžasná ženská, pomyslel si. Bylo mu blbě z jeho lží a cítil se jako malý kluk, když ho při něčem přistihnou.

V příštích týdnech se snažil kontaktovat Hankou. Chtěl jen vědět, jestli je v pořádku. Neodpověděla mu na žádnou jeho zprávu. Uplynuly tři měsíce a Filip už Hance nepsal. Jednou ji potkal s dětmi v supermarketu. Otočila se a doslova před ním utekla mezi regály. Filip si pomyslel, že je tu asi s manželem, tak raději odešel.

S Týnou spolu začali zase více mluvit. Přiznala mu, že měla podezření, že se něco děje. Dokonce se rozhodli, že spolu půjdou do manželské poradny.