Agáta a já - ráno poté

Druhá část

Ráno mě probudila vůní kávy se slovy: „Dobré ránko.“. Otevřel jsem oči a cítil se prostě šťastně. Zamžoural jsem proti ostrému světli z oken. Obdivoval jsem Agátinu postavu. Byla oblečené v krátké červené noční košilce. Sahala jí jenom lehce pod zadeček. Rozpuštěné a rozcuchané vlnité vlásky prostupovalo jen pár slunečních paprsků za zády.

První část najdete zde: https://www.amateri.com/cs/povidky/19821/agata-a-ja-eroticky-ladena-povidka

V rukou nesla dva kouřící hrníčky. Postavila je na noční stoleček vedle postele: „Chtěl bys ještě něco?“ chytil jsem jí za ručku a bok: „Nic, jen abys šla na chvíli ke mně“ a stáhl jsem jí zpátky do postele. Smála se, začal jsem jí líbat: „Počkej, počkej, to kafé.“ Odehnala mě a posadila se vedle. Moje ranní erekce neušla její pozornosti. Opatrně se napila, odložila hrníček, lehla si na bok a hlavu si mi opřela o hrudník. Najednou sebou trhla, na něco si vzpomněla a rukou začala hledat něco v kabelce. Vytáhla z ní kalhotky, které na sobě měla večer. Pokoj ovanula její vůně. Byly černé, lehce průsvitné a krajkované. Opatrně mi je omotala kolem něj. Je to zvláštní pocit, tak krásně hedvábný, lehce ujetý, skoro jako bych byl znovu v ní. Začala mě dráždit. Pomalinku mě těmi kalhotkami začala honit. Skoro hned jsem zahnal jakékoliv pocity studu. Zrychlovala, hlavou opřená o moji hruď. Pohnula hlavou a olízla mi bradavky. Začal jsem jí letmo šimrat po zádech. Ten moment byl dokonalý, vychutnávali jsme si ho plnými doušky, dokud mě tlak na močovém měchýři nedonutil si jít odskočit.

V malinkaté koupelně jsem se musel trochu snažit, abych ho zkrotil a správně nasměroval. Pro jistotu jsem utřel okraje mísy toaletním papírem. Agáta na mě čekala v posteli. Sedl jsem si na okraj k ní, napil se kávy, odložil hrnek a pohladil jí po vlasech. Byla nádherná, když si se zavřenými očmi vychutnávala mé doteky. „Musím se jít osprchovat.“ špitla a léně začala vstávat z postele. Znejistěl jsem a zeptal se: „Mám už jít?“. „Nemusíš, budu tam jen chvíli.“ pohladila mě po tváři „počkej na mě.“. Znovu jsem se napil, lehl si do postele, chvíli poslouchal zvuky tekoucí vody a po chvíli zkontroloval telefon. Nebylo ještě ani 12 hodin. Měl jsem několik pracovních zpráv. Večer budu muset pracovat z domu od počítače, tedy budu muset, mohl bych, není to nutné, ale je to dobrá výmluva na večer. Rozhlédnu se po místnosti, přečtu si názvy na hřbetech knih. Většinou jde o učebnice, základy Filosofie, obecná Psychologie, Zakázaná rétorika, hned několik z nich jsem poznal, četl. Voda utichla, sám pro sebe jsem se šibalsky pousmál s vědomím, že s touhle holkou si snad budu rozumět i jinak.

Dveře z koupelny se otevřely: „Teď můžeš ty.“ řekla Agáta a mě došlo, že nemůžu, ale musím. Ona byla už oblečená. Vplul jsem do koupelny: „Nechala jsem ti na umyvadle ručník.“. Přes dveře jsem poděkoval a vlezl do sprchy. Tekoucí voda pro mě byla jako balzám na duši. Popravdě jsem se ráno už trochu cítil. Potřeboval jsem ze sebe smýt pot včerejší noci. Zaslechl jsem klapnutí dveří, ale nevěnoval jsem mu velkou pozornost. Určitě se mi to jenom zdálo. Opláchl jsem si vlasy a porozhlédl se po nějakém mýdle, abych si důkladně omyl podpaždí i intimní partie. Při tom jsem si vzpomněl na naše noční dobrodružství. Párkrát po něm přejel, zakroutil hlavou nad jeho znovu ihned vztyčenou pozicí a změnil teplotu vody na studenou.

Když jsem opustil koupelnu, všiml jsem si na vchodových dveřích vzkazu: „Skočila jsem nakoupit, hned se vrátím. Počkej.“. Na konci zprávy byla klávesová zkratka pro polibkový emoji. Ani jsem nevěděl proč a složený jsem si papírek strčil do peněženky. Oblékl jsem se, dopil teď už vlažný šálek kávy a přemýšlel, co budu dělat dál. Než jsem to vymyslel, byla Agáta zpátky. Nesla tašky s nákupem i z lékárny. Nervózně se na mě pousmála, zula se a sedla vedle mě. Vyndala krabičku s práškem. Začala studovat příbalový leták. To a její nervozita mi prozradilo, že s tím nemá zkušenosti. Objal jsem jí, aby věděla, že jsem tu s ní a políbil jí na spánek. Pousmála se a chytila mě za ruku. Konečně vytáhla pilulku a zapila jí vychladlým kafem. Pořádně se zašklebila: „Fuj, to je hnusný.“. Položil jsem jí na záda, políbil a začal mazlit.

Netrvalo to moc dlouhou, nevinné polibky, doteky, otírání a šimrání přešlo v kousání, škrábání a propletenec těl. Bylo to tak intenzivní, že jsem jí sotva stihl servat kalhotky. Přetočil jsem se na záda a uchopil Agátu za žebra, abych jí pomohl nasednout. Plivla si do dlaně a promnula si jí. Konečně jsem cítil, jak mě pomalu obepíná. Slastí jsem se trochu předklonil. Hned mě chytila za spánky a mezi intenzivními stény mě zavalila polibky. Znovu jsem si lehl a sledoval jí, jak se na mě svíjí. Viděl jsem jen její obrysy a hladké nožky, tělo jí zakrývalo delší bílé tričko, zatím co já jsem byl úplně nahý. Teď jsem tu jenom pro její potěšení. Vytrčil jsem pánev a držel jsem. Párkrát se zhoupla v bocích. Dal jsem nohy k sobě, abych ho ještě víc vytrčil. Není to úplně lehká pozice, ani jedna z mých oblíbených, ale odměnou mi je její rozkoš. Potom se můžu v klidu udělat taky. Agáta teď začala vysedat a nasedat. Snažil jsem se jí rukama pomáhat: „Líbí se ti to?“ zeptala se. „Dělej si to, jak potřebuješ, jsem tu teď jen pro tebe.“ odvětil jsem. Usmála se se zavřenými očmi. Kousla se do rtu, sehnula se, abych ji znovu políbil.

Ruce jsem přesunul na zadeček. Pořádně jsem každou chytl jednu půlku, pokrčil nohy v kolenech. Nepřestávala v přisávání na má ústa. Jednou rukou jsem jí musel trochu poupravit, aby byla hezky prohnutá. Potom jsem jí s plesknutím přesunul zpátky na zadeček. Nadzvedám pánev a přirážím co nejrychleji. Odtrhla se mi od rtů, hlasitě vydechla, znovu a znovu. Po pár minutách jsem nevěděl, jak dlouho ještě vydržím. Zasténala: „Ještě, ještě.“ koušu se, dívám se na ní a snažím se ještě zrychlit. „Už, už budu.“ opře se mi oběma rukama o hrudník, ještě víc se prohne, křičí. Zasedává mě, mačká nohama, dvakrát se sklouzne, ohrne si vlasy z obličeje. Otevírá oči, směje se na mě. Zuby má jako perličky. Nechávám ji ještě chvíli sedět, i když mám už oblast třísel v jednom ohni. Je to vzrušující představa, že tu jsem jen proto, abych plnil její tužby. Vzal jsem jí za boky a přitáhl si jí k obličeji: „Opři se o zeď.“ řekl jsem jí. V podřepu z ní na mě kapala její roztouženost.

Nevydržel jsem to a přisál se k ní. Vyjekla: „Co to děláš?“, ale zároveň se mi k obličeji přitiskla. Dráždil jsem jí jazykem, podíval se zespoda na ní. Dívala se mi chvíli do očí. Prohrábla moje vlnité vlasy. Zaklonila se a začala mi po tváři trochu jezdit. Byl jsem bez sebe blahem. Její šťávičky se mi dostávaly do úst čím dál víc. Začala drobně vysedávat. Vytrčil jsem jazyk. Dostával se hezky až dovnitř. Najednou se prudce otočila, lehla si a obepnula ho ústy. Rychle jsem si dal pod hlavu polštář a celý se do ní ponořil. Byla tak krásně sladkokyselá. Blahem jsem začínal šílet. Svým nosem, jazykem i ústy jsem se jí snažil dráždit v dalších dokonalých okamžicích splynutí. Začali jsme se oba třást. Cítil jsem, jak mi srdce pumpuje krev do jediného místa. Chvilkami ho měla tak neuvěřitelně hluboko, skoro celý. Rychle se jí začínala stahovat a znovu roztahovat. Mě pulzoval pořád silněji. Chytila mě za koule. V tom okamžiku jsme oba začali přidušeně křičet blahem. Cítil jsem, jak penis pumpuje do tepla jejích úst další a další dávky, jak se ona otírá o můj jazyk a obličej. Oba jsme chtěli, aby ta chvíle trvala aspoň o pár nádechů déle. Snaží se mi ho vysát do poslední kapky, i když jí sperma vytéká z okrajů koutků úst a teče po něm dolů. Já chci hebce olíznout každičký její záhyb. Konečně jsme si znovu lehli k sobě: „Bože, to je už půl třetí?“ udiveně vyjekla. Otřel jsem jí z koutku pár kapiček svého spermatu a otočil se ke kapesníku, jenomže Agáta mě chytila za ruku a můj prst si strčila do úst. „Hm, smetánka.“ prohlásila, vyprskla smíchy, vykopla oběma nohama a naklonila se pro zbytek kávy. Znovu mi v něm zaškublo. Počkal jsem, až se napije, objal ji a políbil.

Když jsem k večeru odcházel, měl jsem hořkosladký pocit. Věděl jsem, že v posledních hodinách jsme se nechávali unášet chtíčem, iluzí, že jsme pro sebe stvořeni. Už několikrát jsem měl stejné pocity. Po krásném prvním rande, po romantickém večeru, i po takovém co nekončilo sexem, po milém gestu, projeveném zájmu… Vždy jsem se potom rozhodl skočit po hlavě, nekrotit se, vsadit všechno na jednu kartu. Nikdy to nakonec nevyšlo, někdy po dnu, měsíci, dvou letech, výsledek byl stejný. Jsem jaký jsem, to nebudu měnit, jednou to vyjde, neztrácel jsem naději. Ale občas není od věci držet se trochu zpátky. Když jsem nastoupil do tramvaje, přistihl jsem se. Že držím telefon v ruce. Zastrčil jsem ho zpátky do kapsy. Musím se bránit té iluzi, kterou jsem si o Agátě vytvořil. Telefon zavibroval v kapse, nebo je jen přání otcem myšlenky? Do představ se mi neustále vkrádala její silueta, ozářená ve svitu dopoledního slunce. Vylovil jsem mobil. Srdce mi poskočilo napětím. „Odpadly mi úterní odpolední přednášky, půjdeme na Náplavku, půjdeš taky?“ štěstím jsem se rozesmál. Alespoň prozatím jsme na stejné lodi.

Toto je má první podobně laděná povídka, tedy její první část. Pokud se Vám nebude něco líbit, budete mít připomínky apod., budu moc rád, pokud mi je konstruktivním způsobem sdělíte. Zejména vítané jsou připomínky od slečen a žen.
Příběh je sice inspirován skutečnými zážitky apod., nicméně nejde o nějakou konkrétní událost, či slečnu.
První část naleznete zde:
https://www.amateri.com/cs/povidky/19821/agata-a-ja-eroticky-ladena-povidka
Brzy přijde pokračování.