Kombinace mojí práce a života v Česku, a partnerovych odjezdů za práci do Německa a života na Slovensku je občas šílenou kombinací. Touha jednoho po druhém, cítit horkost kůže, zrychlený dech, nás přinutila vyzkoušet jedno z našich aut. Stali jsme venku, pili kávu, objímaly se, a smiřovaly s myšlenkou že se několik týdnů neuvidíme. Moje ručka chtěla na rozloučenou pozlobit, ale tak moc jsem ho chtěla celého... Byť jen na malou chvilku mít pocit že nikam neodjizdi, a bude vedle mě usínat v objetí každý večer abych ho mohla provokovat.
Takže zazněla věta partnera : bílé, nebo černé? (Barvy aut) zvolili jsme bílé.
Na to že náct už nám bylo dávněji, jsme si oba připadali jak puberťaci co si to užívají na zadních sedadlech auta. Přírazy byly tak intenzivní že ještě po dvou týdnech jsem při myšlence na auto cítila jeho penis v sobě, a tajně si přála aby přijel byť jen na malou chvilku v aute.nožky se mi chvěly a třísla o těch jsem věděla dost dlouho 😏 Musím říct že Ikdyz to pro mě byla první zkušenost v autě, mělo to něco do sebe. Nervozita kdo může projít kolem, a podívat se ve mě vzbuzovala mírný adrenalin, v partnerovi nervozitu, ale i tak jsme si užili tu krátkou chvilku propojení kdy jsme patřily jeden druhému a neřešili že se na několik týdnů jeden druhého nebudeme moct dotknout. Uvidíme co vymyslíme při dalším odjezdu 😏
