Lapám po dechu a všechny myšlenky se začínají ztrácet v mlze vzrušení z toho, že si mne nečekaně vezmou dva najednou. Opatrně začínám jemně vycházet vstříc rukám, které mi již prstí a roztahují moji úzkou dírku, kterou před tím silně promazala porce chladivého gelu...
Neznámý muž za mnou je naštěstí překvapivě jemný a šikovně mi uvolňuje dírku k tomu, aby se brzy poddala. Zato muž který mne drží za hlavu a přiráží mi svým naběhlým pérem do pusy je drsný až dost. Střídavě se dávím, kuckám, chvílemi nemohu dýchat a ze slin, co mi z pusy odkapávají, mám mokrou celou hruď. Korzet, který mi svírá břicho, začíná být celý nasáklý až lituji, že jej na sobě mám. Rukama pevně svírám zadek přirážejícího muže a pokouším se trochu regulovat jeho intenzitu, ale je to marné. Lehce vyděšeně přemýšlím, jak dlouho se tohle dá vydržet...
Najednou ustane prstění mého análku a ozve se zálibné "Teď ji pořádně našpul, ty kurvičko"... Zavrtím trochu zadkem a prohnu se v zádech na znamení, že vnímám a čekám co bude následovat. Muž mne poplácá po zadku a začne mi kroužit žaludem kolem dírky. Rychle rukou šmátnu za sebe a kontroluji, jestli si nasadil gumu. S ulehčením zjišťuji, že je vše v pořádku a že je jeho péro naštěstí tak akorát do ruky, a na rozdíl od jeho kumpána, co mi trhá pusu na kusy svým nadměrečným kouskem, s ním můj análek nebude mít problém. Znovu trochu zavrtím zadkem a v tom okamžiku do mne na jeden náraz zarazí svůj kolík. Překvapí mne nečekanou prudkostí i bolest která se ihned ozve, ale ani nestačím hýknout a druhý muž se mi narve pérem do krku tak, až se mi nos zaboří do jeho podbřišku. Oba muži do mne začnou zároveň přirážet jako by zdivočeli. Pořádně nestíhám vnímat co se děje, prvotní bolest z rychlého zásunu do análku už pominula, ale tvrdé přirážení mi nijak příjemné není. Navíc mi divoký rytmus nedává možnost jakkoliv uhnout hlavou a neúprosně se střídavě dusím i dávím. K tvrdému a rychlému rytmu obou mužů se přidává plácání po zadku, a chlapi přecházejí i k mnohem hrubšímu slovníku "Dělej kurvo, šukej ty čubko..." "Nakrmíme tě až se z toho zalkneš ty děfko nadržená..." Do těchto slov jakoby jen z dálky slyším vlastní chroptění a škrkavé zvuky, jak se pokouším udržet protestující šťávy v žaludku...
Čas jako by se zastavil...
Najednou se ozve "Polykej ty děfko..." a s těmi slovy se mi zanoří péro opět až na doraz na mandle a začne do mne stříkat chuchvalce mrdky. Okamžite se z toho dusím a snažím se ucuknout, ale ruce mne pevně drží a nedovolí pohnout hlavou ani o píď. Mrdka mi vlítla krkem až do nosu, vytýká koutky oteklých rtů, ale největší množství mi zalepilo krk. Jen silou vůle držím nutkání na zvacení. Matně slyším vzdychat druhého muže, ale až po chvíli mi dochází, že mi postříkal zadek a anální dírku tak, až mi to stejká po stehnech..
Oba se ode mne odtáhnou, já dál vysíleně klečím na čtyřech a s čelem opřeným o poslyntanou zem se snažím nabrat dech. "Klekni a otevři pusu.." ozve se. "Jsi dobrá kurva, takhle poslušný máme nejraději!" S těmi slovy mne již trochu povislým ptákem opět plácne po puse a vzápětí mi do ní strká něco papírového. "Tady máš svojí výplatu a koukej ihned vypadnout! Žádná sprcha, seber si své hadry v předsíni a ať jsi rychle pryč..."
Malátně se postavím na vratké nohy a málem spadnu, jak mne překvapí, že mám stále na chodidlech boty s podpatky. Naštěstí se mi povede udržet balanc a odklopýtám, za pomoci cizí ruky vedoucí mne ke dveřím, do předsíně. Když se za mnou zavřou dveře, rychle stahuji kuklu a vytahuji z pusy ruličku uslyntaných peněz. S potěšením si všímám štědrého ohodnocení této nečekaně divoké akce a pomyslím si, že za tyto peníze by to šlo klidně častěji, bolest nebolest...
V zrcadle zjišťuji napáchané škody na puse. Je rudá a oteklá, jako by byla napíchaná botoxem, ale jinak, kromě durch mokrého těla, žádné výrazné viditelné stopy. Trochu se otřu do trika, schovám sukni a boty do batohu, navlíknu na sebe kalhoty, mikinu a rychle v tichosti opouštím byt. Triko se mi lepí na hruď a jak klušu po schodech dolů, cítím jak mi po stehnech stýká mrdka. Určitě mi udělá flek na kalhotech, pomyslím si, a jen doufám, že cestou nikoho nepotkám...
