Několik dní potom jsem nedokázala myslet na nic jiného. Pořád mi to hlavou běželo jako zpomalený film a pocity se měnili jako počasí na horách. Chvílemi rudá na obličeji ze studu, pak roztřesená vzrušením a potom zase strach, který mě ale tak lákal... I když mi všechno příjemné nebylo, při myšlence jsem byla hned mokrá...
Zpětně nedokážu racionálně pochopit, jak jsem to mohla celé podstoupit, ale té čubce ve mně se to prostě náramně líbilo..
Pánovi jsem napsala, že potřebuju čas na vstřebání zážitku a bez problému to přijal.
Uběhl skoro měsíc a já pořád vstřebávala a představovala si další schůzku. Už jsem se mu chtěla ozvat, přece jen, za tu dobu jsem si to udělala sama jen dvakrát a nebylo to nic moc. Moje nadrženost byla značná, jen zvednout telefon a zavolat.
Byl pátek a já se chystala do víru velkoměsta s mojí kolegyní a kamarádkou. Večer mě měla vyzvednout a zavolat mi, že je před domem. Já ještě nebyla připravená a nestíhala jsem, do toho mi už zazvonil telefon. Sakra už je tady, no nic, tak chvíli počká.. Zvedla jsem mobil, ani se nepodívala, kdo mi volá a hned jsem jí řekla ,,Prosím tě, počkej chvilku, za chvíli budu hotová, jen minutku...“
Jenže místo toho, abych slyšela její ,,Tak dělej, než nám vyberou ty lepší kousky..“ , jsem slyšela jen ticho a pak se ozvalo: ,, Ahoj čubko moje, tak ty budeš za minutku hotová a já u toho nejsem?“
Nadskočila jsem, jako bych slyšela hlas ze záhrobí, musela jsem se opřít o zeď a zaskočená otázkou a volajícím, najednou nešlo přemýšlet o ničem jiným, než co za šílený pocity to ve mně vyvolalo.
,,Neumíš mluvit?“ Jasně že umím, ale nevím co.
,, Umím, ale zaskočil jste mě, čekala jsem jiný hovor.“
,,Tak to mě mrzí, že jsi čekala někoho jiného, já jsem zase čekal, že se ozveš sama a dříve nebo už nemáš zájem?“ Moje kalhotky měli velký zájem, za to v krku knedlík.
,,Mám zájem, jen jsem potřebovala čas.“
,,Dobře, pomůžu ti v rozhodování, přijď dneska ke mně, víš kde bydlím, s vajíčkem v kundě. .Pokud nepřijdeš, hledám si novou čubku.“ Jako opařená jsem se opírala o zeď a rozhodně jsem nechtěla, aby si hledal jinou. Přemýšlela jsem o možnosti, že bych dnes opravdu k němu dorazila a začala si představovat různé hrůzné scénáře na střídačku s těmi příjemnějšími. V tom mi v ruce začal zvonit a vibrovat telefon. Ustála jsem náběh na infarkt a zvedla jsem to kámošce, co už čekala před domem.
Přibalila jsem si sebou vajíčko a vyrazili jsme.
Byli jsme docela kokety a večer v baru jsme si dokázali užít. Já ale dneska měla těžkou hlavu a vlhký kalhotky. Sledovala jsem všechny kolem sebe, svou kámošku co už se bavila asi s třetím chlapem za večer. Jejich tématům jsem neměla co dodat a moc se jim nedařilo mě rozmluvit a zapojit mě do konverzace. Prostě mě to táhlo úplně někam jinam..
Jeho ruka v mém rozkroku...jeho povýšený a sebevědomý pohled...jeho radost z mého trápení...
..Nádech.. Výdech..
Dopila jsem poslední drink, zaplatila, rozloučila se a odešla na záchod vzít si vajíčko. Podle mojí šťávy jsem dělala dobře a můj mozek byl alkoholem lehce otupen.
Mohla jsem si zavolat taxík, ale raději jsem šla pěšky a po cestě jsem si zapínala vajíčko.. Občas jsem musela na chvíli zastavit a uklidnit se, abych nevybouchla na rohu ulic Krátké a Konečné.
Poznávala jsem okolí jeho domu a nemohla se dočkat. Ano, pochyby tu pořád byli, ale měnily se ve zvědavost a nadrženost a postupně jsem se měnila v čubku.
Zazvonila jsem, srdce mi bušilo a vůbec jsem netušila, co mu řeknu.
Otevřel.
,,A já si fakt myslel, že nepřijdeš. Pojď dál.“
,,Já se omlouvám, že jsem se neozvala, ale měla jsem pochyby.“
,,Teď jsi tady, takže pochyby pominuli, nebo?“ Přikývla jsem. Myslím, že na mě poznal určitou nejistotu, ale v zápětí mi ukázal, že si s tím umí poradit. Dívala jsem se, jak opět otevírá skříňku a vrací se ke mně s obojkem a vibrační hlavicí. Podala jsem mu ovladač k vajíčku, který ihned zapnul a odložil, zapnul hlavici a okamžitě mi jí přitiskl pod sukni na kundu. Porazilo mě to. Opřená o stůl jsem se začala topit v přívalový vlně napětí a uvolnění, absolutně neschopná jakékoli reakce nebo myšlenky. Vychutnával si mě zatím co já jsem ztrácela zdravý rozum.
,,Čí je tvoje kunda?“ Zeptal se a já ho proklínala. Těžké ze sebe vydat hlásku, ale to moc dobře věděl.
,,Vaše, pane.“ Vymáčkla jsem ze sebe a odolávala orgasmu.
,,Kolikrát si se udělala za tu dobu?“
,,Dvakrát.“
,,A jaký to bylo?“ Napadlo mě spoustu odpovědí, ale byly příliš dlouhé na to, abych to dokázala vyslovit.
,,Nudný.“ Stručně, jasně, výstižně...
,,Nasaď si vodítko a slib mi, že už si na ni nikdy nebudeš sahat, pokud ti neřeknu.“ Kunda mi vibrovala zevnitř i z venku a se slovy ,,Slibuju, pane“ jsem si nasazovala obojek a snažila nemyslet na to, co mi dělá. Ruce se mi třásli a chtěla jsem se něčeho pevně držet, ale poblíž nebylo čeho.
Orgasmus obcházel okolo a tento večer byl už pro mě příliš dlouhý.
,,Prosím, už dost.“ Procedila jsem mezi zuby a sklonila hlavu, protože jsem věděla, že bych to neměla říkat, ale už se to nedalo vydržet. Rozsypávala jsem se na milion malých kousíčku a přála si, aby to skončilo a zároveň, aby to nikdy neskončilo. Otočil mě, ohnul přes stůl, nohy rozkročit, chytl mi ruce za zády a pokračoval ve svém potěšení.
,,Popros!“ Poprosila jsem o smilování a doufala, že moje mysl není ještě daleko a vrátí se zpátky do mého těla.
,,Udělej se.“ Konečně to řekl a mě se snad chtělo i brečet. Moje pulzující tělo ještě stále pod vibracemi sténalo a přicházeli další a další vlny...
Nevím, jak dlouho to trvalo, ale vypnul hlavici, vyndal mi vajíčko z toho potoku mojí šťávy, stále mě držel za ruce a přidržoval na stole. Postupně jsem začala vnímat své vzdechy a trochu je tlumit, stejně tak jako poslední záchvěvy v mojí kundičce..
Absolutně zničenou, beze slov mě uložil do postele, sundal obojek a pak řekl: ,,První ze tvých nudných orgasmů je napraven, zítra napravíme i ten druhý a snad si to zapamatuješ..."
