Máma je v práci a šance, že by přišla domů uprostřed směny, je naprosto mizivá. Ségra je na intru, takže uprostřed týdne se určitě vracet nebude. Jediné, co je třeba si pohlídat, je mámina nová postel. Mají ji přivézt za dvě hodiny.
Jako šestnáctiletý kluk, co se nudí sám doma, myslím jen na jedno: na onanii! Jen tak bezděčně vejdu do mámina pokoje. Bez postele je tak prázdný. Hlavou mi probleskne myšlenka: “Dlouho jsem to nedělal a dnes by to šlo. Dnes je totiž ideální situace.”
S mlsným výrazem jsem strčil hlavu do máminy skříně a pečlivě prozkoumal, jak v ní má všechno poskládáno. Máma sice není žádný pedant na pořádek, ale bylo by nápadné, kdyby se jí věci ve skříni začaly všelijak přesouvat z místa na místo. Jakmile jsem si byl jistý, že si rozmístění věcí pamatuji, opatrně jsem rukou zalovil vzadu za komínkem se svetry. Hluboko dole pod posledním a nejméně nošeným kouskem jsem nahmatal hladké plastové torpédo. Když jsem ho vytahoval omylem jsem otočil černým kolečkem na jeho konci, načež se ozvalo tlumené bzzz.
Chvíli jsem si ho prohlížel, jestli na něm není nějaká značka nebo známka použití. Kdysi jsem ho našel jakýsi upatlaný. Zhnuseně jsem ho musel vrátit zpátky a čekat do vánoc, kdy ho buď použila znovu, nebo ho jen tak umyla. Vše bylo čisté, jen zlatá barva na špičce už začala ztrácet lesk. Nevěděl jsem, zda jsem to udělal já, nebo ona. Bylo by nanejvýš podezřelé, kdyby její hračka začala jevit známky opotřebení, přestože jí nepoužívá. Nevím, jak bych jít to vysvětloval. Zamyslel jsem se, zda by nebylo lepší zase použít okurku. Ale chuť na vrnění zakázaného ovoce byla silnější.
Když dělávám tyhle věci, pro jistotu se vždy zamykám v naší umakartové koupelně. Je lepší nic nepodceňovat. Seděl jsem nahatý obkročmo na kraji vany a z laciné gumové hadice od sprchy, ze které jsem odšrouboval růžici, mi do zadku proudila vlažná voda. Pak stačilo vodu vyprdět do záchodu, který máme spojený s koupelnou, a opakovat proceduru někdy pětkrát, někdy desetkrát, dokud ze mě nevytékala jen čistá voda. Mezi výplachy jsem bedlivě naslouchal, jestli třeba někdo nepřišel domů. To by byl průser, musel bych všechno schovat pod vanu a dělat, že jsem se sprchoval.
Pak bylo potřeba si nějakým ségřiným krémem pořádně namazat prst, a chvíli si ho strkat do konečníku. Hmm… příjemné. Letmým pohledem kontroluji, zda je prst čistý. Mám šílenou erekci, když mažu krém na vibrátor, nemůžu se dočkat, až ho v sobě ucítím.
Skvělé, můžu. Stoupl jsem si na tři a levou rukou do sebe zezadu pomalu tlačím máminu hračku. Štípe to, špatně jsem se roztáhl prstem. Ale nevadí. Vytáhnu, rozdýchám a pak znovu a znovu. Už je ve mě celý, zapínám motorek, zavírám oči, píchám se a představuji si, že mě šuká živý. Jsem sice panic, ale viděl jsem to v tátově pornočasopisech ještě před rozvodem, samozřejmě se ženskýma. Přesto mě ta představa, že mě mrdá chlap, plně uchvátila a od té doby ji nemůžu dostat z hlavy.
Intimní slast roztříštil zvuk zvonku.
Trhlo to se mnou. Cože?! Teď? Kdo to může být? Není to u sousedů? Naslouchám…
Zvonek se ozývá znovu a je to tak nahlas, musí to být u nás.
Máma ani ségra by nezvonily, mají klíče. Nechce se mi to všechno schovávat kvůli letákům nebo jehovovým svědkům a tak jsem natáhl tepláky a šel se podívat do kukátka.
Za dveřmi u výtahu stojí dva chlapi a za nimi zabalené kusy postele.
Kruci! Musím to jít schovat!
“Paní Dostálová, přivezli jsem postel,” řekl hlas, protože zaslechl, že se hýbu za dveřmi.
Napadlo mě, že jim otevřu, ukážu ložnici a mezitím, co to budou nosit a montovat, půjdu uklidit koupelnu. OK, erekce mě stejně už skoro přešla a zbytek se schová v teplácích
“Paní Dostálová?” říká znovu chlap.
Otevřel jsem. Dva obrovští chlapi na mě čumí překvapeně. Jak jinak, stěhováci nemůžou být žádná ořezávátka. A chlap s papírama v ruce hned říká: “Mámu máš doma?”
“Ne, je v práci,” pípl jsem.
“A tátu?”
“Ne, jsou rozvedení,” říkám a pak lituju, že často mluvím rychleji než myslím.
“Aha, no…” poškrábal se na čele a loupl okem na parťáka, co pokrčil rameny. “Hele, šéfe, my tady tu postel teda složíme, ať to je z krku. Pak nám to podepíšeš za mámu, jasný šéfe?”
Přikývl jsem a řekl: “Jasně, máma říkala, ať to převezmu,” a přišlo mi blbé, že mi říká šéfe.
Chlap bez vyzvání, bezostyšně a v botech vešel a ptal se, kam to bude.
Vyšel jsem napřed, abych mu otevřel dveře do ložnice: “tady,” ukázal jsem.
Chlap šel za mnou, prohlédl si místnost, jestli se vejdou. Jenže k mému zděšení ten druhý chlap najednou zavolal: “šéfe, bude vadit, když pudu vychcat?” a aniž by čekal na odpověď, proletěl s jistotou kuchyní, ony ty paneláky jsou všechny nachlup stejné. Úplně jsem zbledl. Bylo pozdě běžet za ním přes kuchyň a vyhnat ho z koupelny. Za chvíli jsem slyšel jak hlasitě chčije do záchodu, splachování, mytí rukou.
Pak se vrátil na chodbu s takovým pobaveným pohledem. Raději jsem se na něho ani nedíval, chtěl jsem zmizet, propadnout se do země, stát se neviditelným.
“Hej, Luky,” zavolal na paťáka, co se mezitím objevil ve vchodových dveřích se zabaleným záhlavím postele, “čum, máma není doma a myši mají pré.” A ozvalo se známé bzzz. Ten neřád na parťáka mával máminým vibrátorem ještě bílým od ségřina krému.
“Hergot, Romane, nedělej pičoviny a pojď mi pomoct.”
Roman postavil bzučící strojek na linku, která ten zvuk ještě zesílila a s chichotem šel pomáhat Lukášovi.
Hračku jsem vypnul, schoval pod vanu a koupelnu uklidil, abych s nimi nemusel být.
Za nějakou chvíli slyším: “Šéfe, tak postel je hotová.”
Jako spráskaný pes jsem se za nimi přišoural, už jsem nebyl bledý, ale červený.
V ložnici bylo podezřelé ticho a Roman sledoval každý můj pohyb, až jsem z toho měl divný pocit.
“Ještě mi to podepiš tady,” přitiskl Lukáš papír na stěnu a ukázal propiskou na spodní řádek.
A když jsem to podepisoval, Roman mi položil ruku na zadek.
Ucuknul jsem.
“No co?” zakřenil se, zatímco Lukáš podepsal nějaké další papíry a položil je na noční stolek.
“Kams to schoval?” řekl Lukáš?
“C-co?” vykoktal jsem.
“Však víš,” pokračoval. “To je mámina hračka?”
Přikývl jsem s pocitem studu.
“Přines to,” rozkázal Lukáš a Roman se tlemil jak blbeček.
Vykulil jsem na něj oči, “jako teď?”
“Jo, chci si to prohlídnout,” řekl s úplně vážným výrazem Lukáš.
Chvíli jsem na ně zíral a váhal. Ale nakonec jsem, ani nevím proč, prostě šel a přinesl to.
Lukáš mi to vzal z ruky, potěžkal to.
“To si strkáš do prdele?” řekl Roman s přitroublým ksichtem.
Stydlivě jsem se zadíval k podlaze.
“Nevěřím,” řekl Lukáš, “předveď to.”
Vyděšeně jsem zavrtěl hlavou.
“Tak si to vezmeme a ukážeme to mámě,” řekl a mně došlo, že zneužili situace a teď mě budou vydírat.
Lukáš ke mě natáhl ruku s vibrátorem. Oba se najednou tvářili dost vážně a neměl jsem pocit, že mám na výběr.
Tak jsem si stáhl tepláky, lehl si na záda na novou postel, roztáhl nohy a zasunul do sebe jen špičku pod jejich zvědavými pohledy. Nebylo to příjemné.
“Víc nedáš?” řekl Roman.
“Je to suché,” pípnul jsem.
“Namaž to,” smečoval Lukáš.
Šel jsem do koupelny a přinesl krém. Když jsem se vrátil, něco si šeptali.
“Tak ukaž, kolik dáš,” řekl Roman.
Namazal jsem vibrátor, lehl si na postel a mastým prstem jsem si ještě nanesl krém na díru. Chladný vibrátor do mě zajel až po černé kolečko.
Když jsem ho chtěl vytáhnout, Lukáš mi přikázal, abych si ho tam nechal.
“Kdy přijde máma?” řekl Roman.
Přemýšlel jsem, jestli říct, že za chvíli, aby to přestalo. Ale uvědomil jsem si, že i když jsem vyděšený k smrti, vlastně toužím po tom, aby to pokračovalo. “Večer,” odpověděl jsem pravdu.
“A někdo jiný?” pokračoval Lukáš.
Zavrtěl jsem hlavou, “Ne, sám, do večera.”
Lukáš pokýval hlavou se slovy, dobře.
Roman natěšeně tleskl rukama a řekl: “Střihneme si?”
“Počkej,” odbyl ho Lukáš, “Kolik ti je?”
“Sedmnáct,” zalhal jsem
“A už jsi něco měl s chlapem nebo ženskou?” vyslýchal Lukáš.
Zavrtěl jsem hlavou.
Lukáš se nervózně ošil, otřel si dlaní zátylek a pak si sedl vedle mě na postel a řekl: “Hele, šéfe. Tvojí mámě nic neřekneme. Buď v klidu. Bude to mezi náma, rozumíš?”
Přikývl jsem.
“Jestli chceš, řekni a my hned odejdeme,” vložil pomlku a čekal, až se mi slova vsáknou do mozku.
“Máme odejít?”
Váhal jsem, ze zadku mi čouhal konec mámina vibrátoru a Roman zíral na Lukáše nevěřícně, ale poslušně.
“Tak co? Máme?” opakoval Lukáš.
“Ne,” vypotil jsem ze sebe a Roman nadšeně nastavil ruku, že si střihnou.
Lukáš se na něho podíval přezíravým pohledem a jen mu oznámil, “Jdu první, ty ho máš velkýho.”
Tak jsem chvíli kouřil oba. Pak mě šukal Lukáš a u toho jsem kouřil Romana. A až se udělal Lukáš, naložil mi Roman. Od té doby mě mámina hračka přestala bavit.
