Prošel kolem mě. Náhodné setkání, normální konverzace, která nám občas moc nešla. Proč? Při každém setkání jsme se svlékali pohledem. ,,Vidíš, že dokážeme i normálně jednat. Jo a krásně voníš." napsal mi po tom co jsme se rozdělili. ,,Měla jsem chuť zatáhnout tě za roh. Ale všude moc lidí" odepsala jsem. A napsala další zprávu.
Já: Jsi tam sám?
On: Ty jsi pěkně nadržená... chtěl bych vědět, zda jsi mokrá, ale asi je venku moc veliká zima.
Ano jsem tu sám.
Nečekala jsem na nic. Rozhodla jsem se během vteřiny a vběhla do jeho kanceláře. Beze slov jsem mířila přímo k němu. Nevím zda jsem ho vůbec pozdravila. Polibek, který jsme si vyměnili byl plný vášně, chtíče a adrenalinu z toho, že může kdokoliv přijít. Bylo nám to jedno. Jeho ruka vklouzla pod mé šaty. Kalhotky odhrnul na stranu a prstem do mě zajel. Pak přidal další. Měla jsem jen pár vteřin. Nemohla jsem zůstat dýl, i když jsem chtěla. Nechtěla jsem se vymanit z jeho objetí. Nechtěla jsem aby si přestal hrát s mou kundičkou. Ale nepřišla jsem proto, abych mu to udělala, ani proto, aby to on udělal mě. Přišla jsem ho vyprovokovat. Přišla jsem zesílit jeho touhu. Jeho chtíč. ,,Musím jít. Nezlob se." řekla jsem a dala mu poslední vášnivý polibek.
Pár minut na to mi přišla zpráva.
On: Odpovím si sám. Ano jsi mokrá a postavila jsi mi ho. Uf bylo to úžasné. A máš krásné prádlo. Děkuji za návštěvu.
Já: nevěřím, že jsem vážně přišla.
On: Tak tohle jsem nečekal. To jsou exploze vzrušení.
Já: Já vlastně taky ne. Neřekla bych, že tohle někdy udělám.
Myslím, že tahle část, měla přijít jako první. I když i tohle mělo pokračování. O tom, ale zase, třeba příště.
