Kalhoty i košile měl úhledně poskládané vedle postele na komodě, která víc než na okrasu sloužila k praktickým věcem.
A přitom byla dost hezká na to, aby byla dominantou celého pokoje. Dřevo s tou správnou patinou a s úchytky, které nedávno lovil v jednom antiku. Chtěli za ně nehorázné peníze, nikdy by je za obyčejné úchytky nedal, stejně jakoby nikdy nedal šílené peníze za tu starou chalupu.
Chalupu, co mu děním osudu spadla sama do klína.
V realitní kanceláři mu slibovali hory doly, aby ji prodal.
“Pane, ta má hodnotu nejmíň 5 mega. Pojďte do toho se mnou a prodám vám ji za pár hodin.
Pane, v tomhle já se umím otáčet, mám velmi bonitní klientelu. Pane.” To pane ho na něm děsně štvalo.
Kluk, kterému by mohl z fleku dělat otce, se mu teď snažil vnutit myšlenku, že spolu ještě udělají dobrý obchod.
Vzal si 24 hodin na rozmyšlenou.
“Pane, ale neváhejte déle, tohle je opravdu zlatý důl, tohle vám spadlo z nebe jako na zavolanou, s nikým jiným byste z toho takový prachy nevytřískal!” Na tom posledním slově si dal realiťák patřičně záležet, aby jako nebylo pochyb, jaké terno s tímhle mladíčkem udělá.
Ale neudělal.
Rozhl se, že si ji nechá.
Věci se prostě dějí, tak jak mají a on měl mít tuhle chalupu.
Chalupu na kopci, až na samém kraji vesnice. Tam, kde už žádné domy nejsou, ale pořád spadá do katastru. Ten kdo k ní až k lesu vylezl, mohl se tak kochat krajinou beskydských kopečků kolem.
Ale lezl sem jen málokdo.
To mu vyhovovalo.
Nikdo ho nerušil, když jsem jezdil odpočívat. Ne tak často, jak by si přál, ale jezdil.
Chystal teď dva hrnečky s modrotiskem, horká káva okamžitě provoněla celou místnost.
Správně zamíchat,v tom bylo to kouzlo ranní kávy.
Kávy ve dvou, kdy veškerý čas věnujete jen tomu druhému.
No a pak taky té kávě.
Nesl ji na dřevěném podnose až do ložnice a položil na tu starou komodu.
Oknem už pronikalo sluníčko a lehký vánek proudil do místnosti.
Díval se na ni, jak leží v peřinách, jen v černých kalhotkách.
Jak se jí ten zadek kulatí, jak má vlasy omotané kolem ramen do neposedných pramínků.
Pramínků, co ho celou noc šimraly a připomínaly mu, že tu dnes spí s ním.
Jen tam tak stál, naproti tomu oknu a díval se na ni. Jak ještě oddychuje, jak ještě sní poslední sen.
Jeho pohled se propaloval do jejích nahých zad, kdy jediné, co ji teď obléklo, byla ta mandala sexu a černé kalhotky.
Cítila ten pohled.
Pohled, který ji neustále zkoumal. Každý kousek jejího těla. Každý záhyb. Každý kousek její duše.
“Dobré ráno, vážko,”
“Dobré ráno,” ona se snad stydí? napadlo ho.
Jen se na ni překvapeně díval.
“Stalo se něco?” těkala po něm pohledem, sedla si a přetáhla přes sebe peřinu.
Mlčel a díval se.
Malinko víc znejistěla.
“Jsi takhle roztomilá,” sedl si k ní na postel, to aby neviděla, jak se mu klepou nohy.
“Uf,tak to jsem si oddechla, začínala jsem mít strach,” řekla tím svým laškovným úsměvem a smála se, jen jí pomněnkové oči zářily.
“A ta káva, ta je pro mě?” kývla hlavou směrem ke komodě.
Děsně jí voněla. Napadlo ji, že teď možná víc než on. I když, byl by to těsný souboj, kdo víc.
“Jo, jasně, ta je pro tebe,” podával ji jeden z hrnečků, ze kterého se ještě kouřilo.
Ruku pak ale náhle stáhl a hrnek vrátil na místo k tomu druhému.
“Nebo počkej, co si ji takhle zasloužit?”
“Myslíš zasouložit?” s naprosto vážným pohledem na něj koukala a skousla si spodní ret.
Naklonila se k němu tak blízko až cítila, že ranní sprchu už má za sebou.
Nepohnul se ani o kousek.
Čekal, co udělá.
Jen zrychleně dýchal.
Jak jinak by mohl hezký den začít než hezkým ranním sexem?
Vzápětí sám sebe v duchu opravil.
Ranním sexem s ní.
Políbila ho.
Pak znovu a ještě jednou.
Už se jí nepohodlně klečelo, ale tu chvíli, než mu pomalu rozepne jeden knoflíček košile po druhém, to ještě vydrží.
První, druhý, třetí… dívala se mu do očí.
Jeden naproti druhém.
Oba mlčeli.
Oba zrychleně dýchali.
Když povolil poslední a stáhla mu košili přes záda, cítila jak se propadají.
Položil se na postel a ona na něj spadla jako do peřin, jen holá kůže o kůži pleskla.
Malinko se nad ním nadzvedla, aby se hroty bradavek jen zlehka dotýkala jeho hrudníku.
Vzrušovalo jí to.
Svůj klín mu přitiskla ke stehnu.
Ten tenký proužek látky kalhotek se mezi nimi propaloval.
V pomalém rytmu se pohybovala nahoru a dolů.
Bradavky stále jen zlehka na jeho kůži.
Bože, jak tohle malé nic může udělat takovou bouři v jeho kalhotech?
To mu teď běželo hlavou.
Svůj klín mu vždy jen tak omylem vtiskla o kousek víc ke stehnu a pak zase a znova a s každým přitlačením ji kalhotky vlhly o trochu víc.
Tím jak byla dobře vklíněná mezi jeho stehna, mu přitom solidně masírovala zároveň i ptáka.
Ač to vypadalo tak nevinně a nepromyšleně o to víc moc dobře věděla, co dělá.
Co to dělá s ní i s ním.
Znovu ho políbila, teď už víc lačně. Jako by chtěla tím polibkem říct, jak se jí má dotýkat tam dole.
Přitlačil stehnem do jejího klína.
Zřetelně ho do něj studily její mokré kalhotky.
Okamžitě si nad něj obkročmo klekla a začala po něm jezdit nahoru a dolů. Prohýbat se a tlačit.
Nepřestávali se líbat.
Mezi jednotlivými polibky ji ze rtů utekly tiché steny.
Už to nevydržel a ačkoliv do této chvíle se jí neměl ani malinko v plánu dotýkat, chytil ji teď pevně za obě půlky zadku a přítlačil si ji k sobě.
Zrušil tak i ten nejmenší prostor mezi nimi.
Její ruce měl podél tváří a klínem se mu vozila po rozkroku.
Už bylo na čem se vozit.
Poklopec měl napnutý k prasknutí.
Její stavidla povolila, takže se mu na něm jasně rýsovala mokrá skvrna.
Od ní.
Napřímila se a celou vahou tak dosedla na jeho rozkrok.
Vozila se po něm s neskrývanou libostí a s požitkem.
Pramínky vlasů ji padaly do tváří a prsa se jí houpala v pravidelném rytmu.
Ještě chvíli, ještě malý okamžik, ještě…
A první potůček její vášně mu stékal do klína a máčel už tak dost mokré kalhotky i jeho oděv.
“No moment, takhle ty to umíš?” ve vteřině ji zastavil, aby odkryl ten titěrný kousek látky, který byl už celý skrz.
Ani nevěděla jak a ležela na zádech v peřinách a jeho hlava mizela v jejím klíně.
Zbavil ji kalhotek, toho si všimla, ale kdy si stihl sundat kalhoty, to neměla tušení.
Doširoka ji roztáhl stehna a hrál jazykem koncert na její klitoris.
Sténala nahlas.
Tady mohla, tady ji nikdo kromě něj neuslyší.
Nikdo, rozumíš, nikdo jiný se na tvé nahé tělo už teď nesmí dívat. Nikdo jiný, než já. Vybavila si jeho slova. Tohle pro ni bylo to nejkrásnější vyznání.
Nikdo jiný, než on.
“Božeee,”...uteklo ji mezi zrychleným dechem ze rtů.
“Neboj, pořád jsem tady,” zvedla se jeho hlava mezi jejíma nohama.
Smáli se oba.
Okamžitě si ji přitiskla zpět k roztoužené pičce a oddávala se laskání jazykem.
Vycházela mu klínem vstříc a nemohla se ho nabažit.
“Tak se ukaž, maličká, jak to umíš,” a vklouzl do ní dvěma prsty. Jen tak na krajíček a přitlačil do vrchu. Začal s nimi pohybovat stále rychleji a ona věděla, že tohle už nedokáže ovládnout.
Věděla, že tohle už nechce ovládat.
Bylo slyšet jen to mlasknutí a pak další a s každým přírazem prstů další.
Plnila mu dlaň, až mu ani jeho velká ruka nestačila a teklo to vše dolů, do peřin, pár kapek skončilo i na jeho hrudníku.
Nepřestával a ona ani nechtěla, aby vůbec kdy přestal.
Kroutila se mu pod rukama v takové extázi, že by teď stačil úplně malinký kousek k tomu, aby tenhle mokrý koncert doprovodila bouřlivým orgasmem.
Jakmile cítil, že se mu její pička kolem prstů víc a víc stahuje, jak už by stačilo jen pár krátkých, ale intenzivních tahů a padala by dolů, tak prsty vytáhl.
Přiklekl si co nejblíž k ní, prsty, které se leskly od jejích kapek si přejel párkrát přes žalud a než stihla popadnout další dech, vstoupil do ní.
Navlékl si ji, přirazil a dal jí pár vteřin na pochopení celé situace.
“Udělej mi to, prosím,” kňourala vydrážděná na maximum. Prsty si zajela do klína.
Byl tam.
V celé své kráse a velikosti.
Zajížděl dovnitř a ven a vždy jen na kousíček.
Věděl, že tímhle tempem bude za chvíli zase stříkat.
Chtěl si tu spršku užít takhle, když byl uvnitř ní.
Když se o ten malý výstupek uvnitř otíral i jeho žalud a když mu za chvíli první kapky dopadly na koule.
Pak další a další a pod nimi se tvořila solidní mokrá skvrna.
Ona se prohýbala v zádech, dlaně zarývala do peřin a netušila, jak moc hlasitá je.
Tohle ho rajcovalo.
Ten kontrast holky, co mu tady máčí postel, pevně mu sedí na ptákovi a křičí, že už bude, uvnitř té krásné staré chalupy v beskydských horách.
Kdyby teď měla otevřené oči, viděla by, jak se ty jeho zúžily jen v úzký proužek, jeho dlaně o poznání pevněji sevřely její boky a během pár vteřin mu pták pulzoval v orgasmu.
Teď už ho do ní vrazil celého, navlékal si ji na něj rychleji a rychleji a něžně křičel i on.
Stříkal ji plnou dávku hluboko dovnitř. Nebylo to pár tahů, pořád ji ještě pevným ptákem nabodával a bral si ji velkými dlaněmi.
Okamžitě si znovu sáhla do klina a pár tahy vrcholila jen malou chvíli po něm.
Přirazil naposledy a zůstal v ní.
Jen ještě na malou chvíli si užít to dokonalé spojení muže a ženy.
Propojení energií dvou rozdílných těl. A že v jejich případě ta těla byla rozdílná dost. Ale to ani jednomu nevadilo.
To by bylo to poslední, co teď chtěli řešit.
“Dobré ráno, vážko,” dával ji polibky na zavřená víčka a sledoval, ja se jí zrychleně pohybuje hrudník nahoru a dolů.
To proto, jak pomalu přistávala.
Nemohla popadnout dech, jen se usmívala.
Dal ji pusu a mrkl na ty dva hrnky na komodě.
“Doufám, že máš ráda studenou kávu?”
“Miluji studenou kávu po ránu,” mrkla na něj spiklenecky.
Něžně ji plácl po mokrém zadku.
“Kecko,” a přitiskl si ji co nejvíc k sobě.
Tuhle chvíli si vybaví, až tu zas bude sám.
Sám ve staré chalupě na kopci.
