Po měsíci se znovu vracím do nemocnice. A jsme spolu právě měsíc. Z jedné společné noci se stal vztah, u kterého nikdo z nás dvou nevěděl, jak dlouho bude trvat. Intenzivní měsíc, který přeruší má hospitalizace. Na pokoji jsem s důchodcem 70+, doma je ona, která ještě chodí na gymnázium. Která se ke mně po čtrnásti dnesch nastěhovala, uklidila mi dům tak, jak nikdy uklizen nebyl. A která ráda objevuje a miluje sex.
Je večer, důchodce už spí a naše psaní znovu sklouzne k sexu. Do našeho psaní mi napíše kamarád, který se čerstvě rozešel s přítelkyní. Vyřídím vzájemné pozdravy a nakonec je to psaní ve třech. Začíná to jiskřit. Navrhnu jim, že oni v nemocnici nejsou a jestli je naše psaní vzrušuje tak jako nne, byla by škoda, kdyby se oni dva nepotkali. Je to nové, vzrušující..
Po chvíli přemlouvání on sebere odvahu a vyrazí k nám domů. Když dorazí, psaní ve třech pokračuje, jen oni dva jsou v jedné místnosti a já v nemocnici. Na ní je cítit, že víno, které si otevřeli, zesílilo její touhu a chtíč. Napíšu jí, ať si to užije. Chvíli váhá, ale poslední zpráva, kterou napíše, než se odmlčí, je: „Jdu s ním do ložnice.“
Trvá to hodinu a půl, kdy pípne další zpráva: „Tak my po sexu.“ Nakonec se odmlčela ještě dvakrát a on odjel až k ráno.
První díl našich dobrodružství byl za námi.
