Středy odpoledne Jakub přímo nenáviděl. Na stavební odbor, kde pracoval jako referent, se nahrnulo vždy nespočet stavebníků, kteří se nacházeli v různých stupních stavebního řízení a s nimiž bylo potřeba řešit ať už triviální anebo naopak složité problémy týkající se jejich případů. Sotva se za jedním zavřely dveře, už dovnitř nedočkavě lezl další upocený nebožák. Byl sice začátek září, ale vedro jak v srpnu a bez klimatizace (na co by tak asi byla potřeba kvůli těm pár horkým dnům do roka, tvrdila Jakubovi vedoucí odboru několikrát) se v malé kanceláři přeplněné hromadami projektové dokumentace nedalo ve dvou prakticky dýchat. Slibovaná digitalizace sice již víc než měsíc „běžela“, ale byl to evidentně běh na hooodně dlouhou trať, v podání pana ministra Dredy se nedalo mluvit ani o maratonu, ale spíše o hodně dlouhém ultramaratonu.
18:36. Za dýchavičnou korpulentní dámou se zavřely dveře a Jakub nastražil uši, jestli se během vteřiny neozve zaklepání a vrznutí kliky. Nic. Opatrně vykoukl na chodbu. Prázdná. Jak ze sci-fi filmu. Mohutně si oddechl, vrátil se na své místo a svezl se na židli. Mohl by teď sice dalších pár hodin zpracovávat resty z dnešního úředního dne, ale zítra je taky den. Raději spustil internetový prohlížeč, naťukal adresu pro přihlášení do redakčního systému a zjistil, že má dnes večer jednu rezervaci. Jméno mu nic neříkalo, asi někdo nový, pomyslel si. Unavený po celém dni, ale nabuzený zjištěnou okolností, v rychlosti sbalil osobní věci, vypnul počítač, zběžně přehlédl pyramidy dokumentace, zamkl kancelář a vyrazil do žhnoucích pražských ulic.
Po cestě přeplněnou tramvají do Nuslí vystoupil kousek od svého „detašovaného“ pracoviště. Přeci jen hypotéka a složenky nechápou výši platu státního úředníka, a tak mu za chvíli začínala druhá „šichta“. Nicméně na tu se těšil o poznání více než na celodenní martyrium na stavebním úřadě.
Když došel ke staršímu činžovnímu domu, na nedalekých věžních hodinách právě odbíjely půl osmé. Nejvyšší čas, aby si stihl dát sprchu a převlékl se, odtušil, když seběhl po schodech k bočním dveřím vedoucím do suterénu.
Masáže u Jimmyho. Jen decentní jmenovka na zvonku vedle dveří, žádný vývěsní štít, žádný neon či jiné nesmysly. Nepotřeboval reklamu. Své zákaznice získával přes internet. A poslední dobou se mu nové hlásily zejména na základě doporučení od svých kamarádek či kolegyň. Na nedostatek si stěžovat nemohl, ostatně díky tomu, že „pracoval“ jen večer a případně o víkendu, zvládal maximálně dvě zákaznice denně. Takže spíše měl problém s tím, aby zájemkyně nemusel odmítat či nemusely příliš dlouho čekat.
Jakub rychle shodil propocené oblečení a převlékl se do bílého trička a masérských bílých kalhot. Vysušil sprchový kout, nachystal čisté osušky a masážní olej (dnes ho rozhodně nemusel dávat nahřívat), pustil relaxační hudbu a zapálil vonné svíčky. Vše měl již připravené přesně podle přání zákaznice v rezervačním formuláři, evidentně milovnice levandulí.
Klára byla celý den nervózní. Na základě doporučení své nejlepší kamarádky Zdeny byla na dnešní večer objednána na speciální masáž. Dlouho odolávala, ale nakonec si řekla, že to zkusí. Chyběl ji sex. Bylo jí čerstvě 40, manžel Karel byl o patnáct let starší. Byli spolu již skoro dvacet let. Když k něčemu došlo jednou za 14 dnů, mohla mluvit o fantastické frekvenci. Karel už na to prostě neměl moc chuť. Netušila, jestli už pro něj není atraktivní a přitažlivá, nebo jestli je to dané andropauzou, kterou se Karel oháněl, každopádně realita byla taková, že se stále častěji uchylovala k sebeuspokojování a zejména oblíbený womanizér využívala neobvykle často. Nicméně, co naplat, ani ten malý šikovný „vysavač“ nenahradí mužské doteky. Jednou se po dvou skleničkách vína ve vinárně své nejlepší kamarádce svěřila. S tím, že neví, co má dělat. Že má Karla ráda a nechce ho podvádět. Že se jí v práci dvoří kolega Jirka, o pět let mladší sportovec, s kterým by si vážně dala říct. Že na jednom firemním školení už skoro podlehla, jen nutná jízda „na červenou“ v ten večer zamezila mechtlím a zůstalo jen u techtlí. A že se bojí, že pokud podlehne, bude to průšvih se vším všudy a to nechce. Nebyla by to „nejka“, aby nedokázala poradit. Dala ji kontakt na web jednoho neortodoxního maséra, kterého sama již párkrát vyzkoušela. Klára měla ale problém, nechodila ani na normální masáže, natož erotické. Nedokázala si představit, že by se jí třeba masér nelíbil a takový že by se jí dotýkal, a to i na intimních místech. Nicméně i na toto měla Zdena argument. Maséra prý nikdy neviděla. A rozvyprávěla se o principu gloryhole adaptovaného právě na masáž. Klára nechápala. Neuměla si představit, že masážní lůžko s částí pro hlavu „mizí“ jakoby ve zdi, takže hlavu má „v jedné místnosti“ a zbytek těla „ve druhé“. V té se nachází po celou dobu masér a ona ho nemusí spatřit ani na vteřinu. Přišlo ji to strašně divné. Zároveň však…vzrušující. A tak jednoho večera, kdy Karel chrápal na pohovce u fotbalu, sedla k počítači, vyplnila rezervační formulář a…začala se těšit.
Když už jsem sem dorazila, tak prostě zazvoním a vyzkouším to, pomyslela si Klára s prstem na zvonku. A když si uvědomila, že ji Zdena říkala, že základem je absolutní svoboda rozhodnutí, tedy pokud by se jí cokoli nelíbilo, NE znamená Ne a masér to plně respektuje, tlačítko zvonku zmáčkla.
Těsně po osmé hodině zazvonil zvonek. Jakub zvedl domácí telefon. Byla to zákaznice na masáž. Udělil ji pár pokynů, zmáčkl bzučák a odešel do malé sousední místnosti.
Klára vstoupila do malé tlumeně osvětlené chodbičky. Dle pokynů si sundala boty a pověsila kabelku na věšák. Pak otevřela dveře do sousední masérny. První, co zaregistrovala, byla omamná vůně levandulí. Tu vážně milovala. Příjemná hudba i suterénní teplota mnohem příjemnější než venkovní večerní pařák navozovaly intimní atmosféru. Nikde nikdo. V koutě uviděla sprchový kout. Svlékla se, letní šatičky přehodila přes připravené ramínko a vklouzla do sprchy. Pustila na sebe vlažnou vodu. Ztuhly ji bradavky. Ne chladnějším proudem vody, ale vzrušením. Ta atmosféra. A to napětí z neznámého. To vše fungovalo neskutečně. A to se jí ještě nikdo ani nedotkl…
Osušila se připravenou osuškou a odcupitala k lehátku. Chvíli si prohlížela to udělátko na „zdi“. Skoro to připomínalo gilotinu. Větší otvor na falešné příčce byl na straně opatřen „záklopkou“ s půlkruhovým tvarem spodního okraje. Nyní byl odklopen a Kláře bylo jasné, že až se zaklopí, její hlava zůstane „oddělena“ od zbytku těla. Rychle zahnala malý náznak klaustrofobie, lehla si na břicho, hlavu položila do otvoru v masážním lehátku a rukama si přes svůj zadeček natáhla připravený ručník. Zavřela oči a poslouchala.
Do místnosti vstoupil Jakub. Žena ležela na lehátku a vzrušeně oddechovala. Znal to. Většinou napoprvé tu byla pochopitelná nervozita. Jakub přistoupil k lehátku, z krku opatrně odhodil Klářiny dlouhé vlasy a přiklopil „gilotinu“. Ze „zdi“ tak koukalo ženské tělo, od krku přes nahá záda, zakrytý zadeček až po dlouhé štíhlé nohy. Mám štěstí, pomyslel si Jakub, po tom dnešku na úřadu je tohle za odměnu.
„Dobrý večer, jmenuji se Jimmy“, uslyšela Klára příjemný hlas. Půlka nervozity z ní spadla. Jednak i pře silné aroma levandulí cítila masérův parfém a rozhodně jí „mužsky“ voněl a jednak i hlas měl velmi příjemný. Obojí pro ni bylo nesmírně důležité. Vzhled si mohla vlastně představit jakýkoli…že by tedy vysoký, tmavovlasý, štíhlý, s jemně ochlupenou hrudí, sportovní postavy? Proč ne, zasnila se…
Po vzájemném představení ji ještě sdělil to, co již věděla od Zdeny. Ona je ta, co určuje hranice. On se nebude ptát a bude pokračovat dle svého nejlepšího vědomí, ona však má právo veta.
A pak již ucítila na sobě jeho dlaně a prsty. Nejprve se věnoval jejím zádům a ztuhlé šíji. Už jen tohle jsem potřebovala, pomyslela si a poddávala se jeho dotekům. Po zádech následovaly ramena a paže včetně prstů na rukou. Poté se přesunul k jejím nohám. Ani netušila, jak moc může být příjemná masáž chodidel a prstů na nohách. Masér se jim věnoval trpělivě jednomu po druhém, stejně tak všem reflexním bodům na chodidle a pro Kláru to byla neskutečná úleva. Až po chvíli si uvědomila, že jeho dlaně postupují pomalu výše a že možná při dotecích na vnitřní straně jejích stehen, kdy podvědomě roztáhla nohy více od sebe, nabízí Jimmymu pohled na svou hladce oholenou lasturku. Stud se však při tomto zjištění nedostavil. Naopak. Cítila, jak vlhne. A to se jí dotýkal zatím stále v bezpečné vzdálenosti.
Když jeho ruce doputovaly až na její vyšpulené půlky pod ručníkem, Klára se nerozpakovala, jednou rukou chytla ručník, který ji zakrýval a strhla jej na zem.
Jakub byl potěšen. Jakmile ručník ze zadečku sundává žena sama, je jasné, že je na správně cestě a masáž může pokračovat. A tenhle nádherný zadeček bude masírovat obzvlášť rád.
Klára byla čím dál vzrušenější. Užívala si představu, že se na její na čtyřicátnici neobvykle pevné a pružné nahé tělo žádostivě dívá cizí muž. Když ten její nemá zájem… Jeho doteky byly stále bližší její roztoužené jeskyňce. Přišlo ji, že to trvá snad celé hodiny, kdy prsty krouží po zadečku či vnitřní straně stehen a chybí tak málo, aby ji začaly laskat i na zdroji její rozkoše.
V momentě, kdy Jakub poprvé lehce projel palcem mezi Klářinými závojíčky, byla již úplně mokrá, zachvěla se a vydala hlasitý sten. Musím pomalu, jinak se udělá moc rychle, a to přeci nechceme, říkal si Jakub.
Proboha, dodělej mě ty ďáble, přitlač, budu hned, chtěla křičet Klára, když ucítila první doteky Jakubových prstů na jejím pohlaví a když se párkrát dotkl i naběhnutého poštěváčku.
„Můžete se prosím otočit“, uslyšela Klára za „stěnou“ a ucítila odklopení“gilotiny“
Já ho snad zabiju, pomyslela si, když se opatrně otáčela na záda. Gilotina opět zaklapla, a tak Klára zase neviděla nic. Vzrušení malinko povolilo. Měla pocit, že to masér udělal schválně. Dobře věděl, že měla orgasmus na krajíčku. Stejně tak věděla, že pokud bude pokračovat, bude za chvíli ve stejném bodě, ve kterém se nacházela před chvíli. Ucítila, jak ji olej kape na prsa a jak ji je opatrně začínají jeho ruce mnout. Bradavky ji okamžitě vystřelily ke stropu. Ježíši já se snad udělám i takhle, napadlo ji, ale to už jeho nenasytné ruce pokračovaly přes bříško na boky a třísla, postupně přes stehna a lýtka k chodidlům a zpět. Pomalé pohyby střídaly rychlé a celé tělo bylo pod palbou jeho doteků. Kromě jednoho místa. Těch pár centimetrů čtverečných, rozpálených touhou a vzrušením, které tolik chtěly být polaskány, bylo stále vynecháváno.
Tohle je na tom nejhorší, říkal si Jakub. Pod jeho rukama sténalo napnuté krásné ženské tělo, vzrušené na maximum a on musel vydržet oddálit tu závěrečnou rozkoš právě proto, aby nakonec byla absolutně maximální.
„Prosím“, vydralo se z Klářiných úst v momentě, kdy Jakubovy prsty snad po tisící vynechaly její závojíčky a poštěváček. Pak ucítila, jak jí jemně pokrčené nohy roztáhl. Několikrát prsty projel štěrbinkou a pomalu dvěma prsty vklouzl dovnitř. Lehce jimi pohyboval a tlačil na jeden bod. Klára ucítila zcela nový, dosud neznámý pocit. Jako by se jí chtělo čůrat. Chtěla ho zastavit, ale ten pocit byl neuvěřitelně krásný a silný.
„Uvolni se“, uslyšela, a tak se maximálně podvolila. Tlak prstů uvnitř zesílil a zrychlil a ona náhle ucítila, jak se počůrala.
Nádherný výstřik, pomyslel si Jakub, když ucítil, jak mu ruku skrápí nepatrný proud. Nebyla to samozřejmě moč, ale produkt Skeneho žláz zvaný „mokrý orgasmus“.
Bože můj, chtěla se Klára stydět, i když tušila, že právě zažila to, o čem dosud jen četla. Ale nedostala příležitost o tom přemýšlet, náhle ucítil, jak se k prstům v pochvě přidal masérův kmitající jazyk na jejím poštěváčku a během několika vteřin kolabovalo v mohutném orgasmu, kdy si oběma rukama tiskla masérovu hlavu mezi nohy a ani si neuvědomovala, že je to její první dotyk toho, kdo jí přinesl tolik žádoucí rozkoše…
Trvalo několik minut, než se Klára začala vracet do reality. Vyprahlá dlouhodobou netečností manžela prožila něco neskutečného. Její hlava to bude ještě dlouho vstřebávat. Blahořečila Zdeně za doporučení. A jediné, co jí zajímalo, kdy má Jimmy nejbližší volný termín.
Jakub oddělal „gilotinu“ do strany a řekl Kláře, ať ještě nevstává a jde se osprchovat nejdříve za 5 minut. Pak se s ní rozloučil a odešel do sousední místnosti. Tohle je ale úplně jiný job, než ta stavební řízení, pomyslel si s úsměvem :-)