Martin otočil hlavu k otevřeným vratům garáže, přivřel oči a chvíli se zatajeným dechem poslouchal. Pořád si nebyl jistý, jestli slyší opravdu dobře, ale když tlumený zvuk zesílil, s úsměvem potřásl hlavou, zvedl se z podlahy přes jedno koleno a položil špinavý hadr nasáklý pachem oleje a benzínu na chromovanou nádrž své stařičké Jawy pětistovky, kterou před nedávnem získal od jednoho ze svých stálých klientů a pomalu ji renovoval. Teď už to slyšel zcela zřetelně, vyšel před garáž a s rukama založenýma na prsou pohlédl směrem k zatáčce na konci ulice, kde se v příštím okamžiku objevil jezdec na motorce. Na rovince tomu ještě naposledy naložil, motor šel do otáček a stroj se k němu nezadržitelně blížil jako střela. Martin se pousmál, instinktivně ukročil stranou, ale ani na okamžik z něj nespustil oči. Aprilia RS 250, italská silniční ikona v antracitově černém matu, zněla v tu chvíli jako dokonale naladěný symfonický orchestr. V příštích několika vteřinách stroj zastavil na pětníku vedle něj, motor ještě naposledy zaburácel, a pak nadobro ztichl. Jezdec si uvolnil helmu, sundal ji z hlavy a Martin se zalíbením sledoval záplavu hustých blonďatých vlasů, které se mu vzápětí rozlily po ramenou černé kožené bundy. "Ahoj Martine!" zahlaholila mladá žena a v širokém úsměvu na něj vycenila dvě řady dokonale bílých zubů. "Jednou ti to nevyjde a zaparkuješ v našem obýváku," zabručel místo pozdravu a ukázal hlavou na brzdnou dráhu na asfaltu. Otočila se za sebe a nezúčastněně pokrčila rameny. "Ale prosím tě, jako bych slyšela mámu," odfrkla, prohrábla si vlasy a položila helmu za sebe na sedadlo. Pak sesedla, ležérně se opřela o motorku a shodila z ramenou objemný batoh, rozepnula si bundu a z kapsy vytáhla krabičku marlborek. Vsunula si cigaretu mezi plné rty, zapálila si a dlouze potáhla, blaženě zaklonila hlavu a vyfoukla tenký sloup kouře k vymetené obloze. Martin ji celou dobu mlčky pozoroval. Jmenovala se Linda a už tři roky byla jeho švagrovou.
"Tak kdy odjíždíme?“ Změřila si ho zkoumavým pohledem a vyplivla na chodník kousek drceného tabáku, který jí uvízl v ústech. Přirozeně měla na mysli cestu na chatu svých rodičů, kde se pozítří konala oslava narozenin její matky a Martinovy tchýně. "Nikola se vrátí z práce ve tři, takže nějak potom," odtušil, a pak s pohledem upřeným na obě ručičky zarovnané na dvanáctce ciferníku jeho hodinek, dodal: "Pojď, nejvyšší čas na oběd." Mladá žena odhodila nedopalek do kanálu u obrubníku a zvedla ze země svůj batoh. "Mluvíš mi z duše, mám hlad jako vlk!" "No, tak prosím," ukázal Martin ke dveřím do domu a vzápětí k nim společně zamířili.
Dvaačtyřicetiletý Martin byl vysoký, urostlý chlap se širokými rameny, který provozoval malou autodílnu se stálou klientelou. Měl tmavé, částečně prošedivělé vlasy a vousy a dobrácké modré oči. Se svou budoucí ženou Nikolou se seznámil na pohotovosti v krajské nemocnici, kam ho jednoho večera dovezli kamarádi s lehkým otřesem mozku po pádu na motorce a on jí během vyšetření stačil vyznat lásku a navrch ji požádat o ruku. Tenkrát na něj zamrkala svýma laskavýma očima a počastovala ho milým úsměvem se slovy, že se jen uhodil do hlavy a že ho to do rána určitě přejde, ale on to myslel smrtelně vážně. Hned druhý den ji přinesl kytici a zval ji na rande, přirozeně se zdráhala, ale hučel do ní tak dlouho, až nakonec svolila. Brali se za půl roku. Vlastně to byla osudová náhoda, Nikola ten večer na pohotovosti pouze vypomáhala a od příštího týdne měla nastoupit na interním oddělení. Podnájem sháněli narychlo a zpočátku spali na zemi na starých matracích po babičce, ale Martin byl přesvědčený o tom, že společně dokážou cokoliv. A nemýlil se. Když s pomocí kamarádů rozjel svůj vysněný byznys, bylo jen otázkou času, kdy události naberou rychlý spád k lepší budoucnosti. V současné době si pomalu opravovali koupený dům a Nikola si úzkostlivě hlídala ovulaci.
"To vypadá skvěle, švagříčku, děkuji!" Zacukrovala pohledná blondýnka, svlékla si bundu a přehodila ji přes opěradlo židle, na kterou se vzápětí posadila a přehodila si nohu přes nohu. Nesnášel, když mu tak říkala, protože nikdy nezapomněla na jemný nádech sarkasmu v hlase. Na stole ležely dva talíře s hromadou opékaček a hovězími steaky s pepřovou omáčkou. "Mně neděkuj," zamumlal Martin s plnými ústy, "poděkuj Nikole, dělala se s tím včera celý večer." Po očku sledoval, jak se pustila do své porce, cpala se jako dřevorubec a on na ní mohl oči nechat. Linda byla prototypem urostlé amazonky se štíhlým a pružným tělem, hustou blonďatou hřívou a pronikavýma očima. Na sobě měla jen bílé tílko s úzkými ramínky a těsné, světle modré džíny, zvýrazňující její oblé boky a štíhlé kontury dlouhých nohou. Od ramene až k předloktí pravé ruky se jí táhlo tetování zobrazující bájnou severskou bojovnici Valkýru na okřídleném koni. Ofina jí ve volných pramenech padala do čela, měla souměrnou tvář s jemnými rysy, tmavě hnědé oči, špičatý malý nosík a výrazně plné rty. Úzká ramena dávala vyniknout dechberoucímu objemu ve výstřihu, ze kterého vykukoval lem černé krajkové podprsenky. Byla až nápadně podobná jeho Nikole, aby ne, Nikola byla o celé tři minuty starší než Linda. A přestože se jednalo o dvojčata, každá měla úplně jinou povahu. Byly jako den a noc. A zatímco Nikola by se pro manžela a své nejbližší rozkrájela, Linda měla nespoutanou, samotářskou náturu a něco jako rodina a trvalé závazky jí nic neříkaly. Bylo jí čerstvých pětatřicet, její skutečnou vášní byly motorky a na vdávání neměla ani pomyšlení, díky čemuž se často dostávala do ostrých názorových střetů se svou matkou. Martin se tomu vůbec nedivil, její temperament prostě každej chlap neutáhl. Lindin poslední přítel, obrovitý Viking s tetováním ve tváři, kterému byla i při své výšce sotva po ramena, skončil po vzájemné ostré hádce s kopancem do koulí a pohmožděnými žebry.
Po chvíli odsunula prázdný talíř po stole, spokojeně vydechla a zakroužila si dlaní po břiše. "Teda, já měla ale hlad!" Přejela si jazykem po vyceněných zubech, hlasitě mlaskla a natáhla si nohy na protější volnou židli. Martin mezitím dojedl svou porci, zvedl se od stolu a odnesl prázdné talíře do dřezu. "Můžu se osprchovat?" zamrkala na něj, když se k ní otočil, zaklonila hlavu a vlasy si stáhla do jednoduchého ohonu na gumičku. "Pro mě za mě," pokrčil Martin rameny, "víš, kde je koupelna." Linda přikývla a zvedla se ze židle. "Věci si nechej v pokoji pro hosty," zavolal za ní ještě, ale neodpověděla mu, elegantně se protáhla úzkou tmavou chodbou a zmizela na schodech do patra.
"Martine?" Lindin zvonivý hlas protrhl ticho v domě, přinutil ho vzhlédnout ke stropu a odložit kouřící hrnek s kávou na kuchyňskou linku. "Ano?" opáčil. "Není tu ručník!" Něco si pro sebe zabručel a pomalu se vydal ke schodům do patra. Ze skříně v ložnici vzal rozměrnou barevnou osušku a zaklepal na dveře koupelny, které pod vahou jeho prstů zvolna povolily a otevřely se na úzkou škvíru. "Dále!" uslyšel za nimi hlas své mladé švagrové, a tak vstoupil dovnitř a na okamžik strnul. Linda se nahá opírala zády o umyvadlo s nohou ležérně přeloženou přes nohu, volné prameny vlasů jí padaly až k velkým plným prsům s výše posazenými světle hnědými dvorci a ostrými hroty bradavek, koupelna byla plná páry a nevtíravé vůně jejího tělového krému. "Promiň," hlesla, "nakonec jsem ten ručník našla." A ve výmluvném gestu ukázala hlavou na bílou osušku přehozenou přes okraj vany. Martin přejel očima po oblé linii jejích kulatých boků a ruka s ručníkem mu klesla podél těla, pak zabloudil očima do jejího klína, ve kterém se vyjímaly narůžovělé bochánky její kundy bez jediného chloupku. Pomalu se odlepila od umyvadla a udělala k němu několik kroků. Prsa se jí smyslně pohupovala na nahém hrudníku a Martin ji mlčky pozoroval, snažil se ovládnout svůj dech. Nedokázal by teď odejít, ani kdyby chtěl. Ženská jako Linda vždycky dostane, co chce. Bez dechu ji sledoval, když poklekla u jeho rozkroku, stáhla mu kraťasy až ke kotníkům a odhalila jeho dlouhého a tlustého čuráka s převislou předkožkou dosahujícího mu skoro do půli stehen. Přisála se k němu ústy a jemně po něm zakroužila jazykem, přetáhla mu předkožku až nadoraz a nosem dlouze nasála jeho vůni. "Hmmm," zavrněla a zvedla k němu oči, "miluju vůni pořádného klacku!" Hlas se jí roztřásl, když s ním rychle zapumpovala v ruce a Martin tlumeně zahudroval jako krocan. Ze špičky žaludu se vyřinula mléčně bílá kapka, kterou setřela jazykem a vzápětí si jeho čuráka nesmlouvavě vrazila do pusy. Rozpustile se uchechtla, když jí po pár vteřinách trčel do tváře a znovu ho obemkla rty. "Ložnice?" hlesla a tázavě na něj pohlédla. Martin se k ní sklonil, vášnivě jí vrazil jazyk do úst a zmáčkl její visící prs, až tlumeně sykla. Pak ji uchopil do náručí a odnesl ji do pokoje pro hosty.
Linda si klekla na všechny čtyři na posteli a rychle přelezla po kolenou na její okraj k Martinovi. Hladově po něm vyrazila ústy a nacpala si jeho klacek hluboko do hrdla, zatímco jí roztahoval půlky a prsty jí vrážel mezi ulepené pysky. Mladá švagrová zuřivě kmitala hlavou v jeho rozkroku, masírovala mu čuráka v sevřené pěsti a hlasitě ho cucala a olizovala. Po chvíli ji povalil zády na lůžko, uchopil ji za kotníky, roztáhl jí nohy a dychtivě si prohlížel její odchlíplé pysky a měkké cecky rozlité po hrudníku. Tiskla si obě ruce do klína a chtivě si roztahovala kundu prsty, natáhla paže a kývla na něj. Ale Martin jen mlčky zavrtěl hlavou, vsunul jí dlaně pod zadek a přitáhl si ji k ústům. Vrážel jí jazyk hluboko do kundy a špičkou kmital po klitorisu, až se nekontrolovatelně roztřásla. Přerývaně oddechovala, zatímco v dlaních mačkal její heboučké půlky a v příštím okamžiku mezi ně vrazil jazyk. Těsná růžová řiť byla zbrocená její vlastní šťávou a Martinovými slinami, strčil do ní dva prsty, ale nehnula ani brvou. "Počkej," vyjekla, "strč mi ho nejdřív do kundy, jinak se neudělám!" Přehodila přes něj obě nohy, uvelebila se na všech čtyřech a vystrčila na něj zadek. Martin se k němu sklonil a přitiskl jí jazyk mezi půlky. Lačně jí přelízl řiť a přitom se zalykal její dráždivou vůní. Vzápětí jí několikrát uhodil přes vystrčený zadek, prudce jí přirazil do kundy a pevně ji sevřel v bocích. "Ano, anooo," sténala prosebně, "píchej mě! Bože, píchej mě! Pořádně!" Martin do ní divoce bušil krátkými a silnými přírazy a přitom jí palcem kroužil v řitním otvoru. "Ještě, ještě chvíli..," šeptala s hlavou položenou na stranu. "Teď, Martínku, honem, strč mi ho do zadku..," žadonila, Martin se vytrhl z její kundy, oběma palci jí roztáhl řiť a v příští vteřině do ní zajel až po kořen. Sotva v ní několikrát pohnul pánví, tělo prsaté amazonky se napnulo jako struna, na okamžik setrvalo nehnutě, než jí z hrdla uniklo táhlé zaječení a povlečení hlasitě zapraskalo, jak do něj zaryla nehty. Martin jí popadl za vlasy, trhl jí hlavou dozadu a pokračoval. Drtil ji zadek tvrdými přírazy a ona jen bezmocně vzlykala na roztřesených pažích. Plné cecky jí divoce jezdily po posteli a on cítil, že přišla jeho chvíle.
Linda si rychle lehla na záda, Martin se nad ní rozkročil na kolenou a nabídl jí svůj už téměř stříkající klacek. Uvěznila ho mezi hebkými bochánky svých prsů, které mu na něj z obou stran přitlačila a on si vychutnal tu měkounkou masu, která ho už nadobro zbavila sil. Hustými a horkými cákanci pokryl pohlednou tvářičku své švagrové, zatímco mu prsy zuřivě ždímala čuráka a nakonec ho láskyplně vtáhla do pusy a vysála do poslední kapky. Pak ho vzala do ruky a s rozpustilým smíchem si rozmazala zbytky jeho semene po tváři.
"Jak jde rodinnej život?" Linda se převalila na břicho a otočila hlavu k Martinovi, který vedle ní přerývaně oddechoval na zádech. "Pořád ti nedovolí, abys ji ošukal do zadku?" uchechtla se. Martin na ni upřel oči a rysy ve tváři mu na okamžik ztvrdly. "S tebou chlap neví, co bude zítra," zabručel, "skončíš sama a přejde tě smích." Mladá švagrová si odfoukla z tváře volný pramen vlasů a zadívala se oknem do zahrady. "Nemusíš na mě hned útočit, sice tě viděla první, ale ty jsi chtěl se mnou šukat, já tě nenutila." Martin si s trpkým uvědoměním vybavil svou rozlučku se svobodou, ten večer Lindě poslal opilou textovku, vyzvedla ho a odvezla k sobě. "Už se to víckrát nestane," zavrtěl hlavou a posadil se. Chtěl, aby to znělo definitivně, ale neměl pocit, že to tak bylo. "To určitě," uculila se Linda s podepřenou hlavou a stáhla si nohu pod sebe. Martin přejel pohledem po jejím nahém stehně, pak se náhle postavil a odešel do koupelny. "Tvůj čurák nikdy nebude patřit jen jedné kundě, švagříčku," zamumlala, převalila se na záda a spokojeně zavřela oči.
