Sedím u počítač a přemýšlím o všem možném.Jsem na holky,to jo.Mám krásnou přítelkyni kterou miluju.To sedí.Přesto červíček pochybností zůstává.Jsem ve věku, kdy asi každá uvažuje o založení rodiny.No tak neblbni.Vzpamatuj se.Lesby a rodina?Už bych i někomu dala, nejsem jako dřív, kdy jsem si to nedokázala představit.Kde ho najdu a kde to bude dělat?Přítelkyni by se musel taky líbit.Párkrát jsme si měřily teplotu abychom zjistily naše plodné dny.To nejsou dny ale max hodiny.Neměl by nikdy vědět, že zanechal po sobě následky.Druhá možnost je anonymní dárcovství.No necháme toho.
Stejně je to komické, jak muži uvažují.Psala jsme si tady s jedním,co mě párkrát pochválil moje povídky.Asi se mu fakt líbily.Nevím.Oba jsem věděli, že je nemožné naše povídání stočit někam k intimnostem.Přesto po nějaké době začal s narážkami.Párkrát jsem to brala,ale musela jsem to ukončit.Nedodržel slovo.U žen tady je to jiné.Když mají na profilu hetero a pochválí mě povídku a líbí se mi,jak píší třeba o svojí rodině, dětech,manželovi,vyměníme si i civilní fotku, nikdy se nedají zviklat psát si třeba o lesbické lásce.
Ach jo.Co vlastně chci?
