Pavlina prsa byla opravdu ještě stále značně drobná, takže pod jejím pohupujícím se tělem držela kompaktní tvar a bylo třeba trochu hledat, aby člověk našel. Nicméně na druhou stranu dokonale ladila k její imitaci divoké kočky, ve kterou se Pavla proměnila, a celkově byla v poměru k jejímu drobnému tělíčku v symbióze, takže i přes nevelký objem zabírala markantní plochu vprostřed Pavlina hrudníčku.
Podnětný výsledný dojem, který na Jindru Pavlina prsa měla, podtrhovaly zřetelné bodce potvrzující, že její nadrženost ani trochu neopadá.
Neměla to ke své kořisti vůbec daleko, takže co nevidět byla u ní, přestože nikterak nespěchala. Jindra by jí sice nestrhl ani bodík, jak byla ve svém pohybu elegantní a dravá, ale kdyby měla ještě ocásek, kterým by při přesunu k Julče mohla švihat, patřičně špičatá ouška a vousky, neměl by pak výsledný dojem už ani sebemenší chybičku.
Pavla se vedle ležící Julči zastavila sotva na pár tepů srdce, aby si přeměřila výraz její tváře a řeč jejího těla, velmi záhy ale již přehazovala nohu přes její boky a obkročmo se usadila na ní, čímž jí pro případ potřeby efektivně uzemnila.
Čekala, než Julča byla ochotná k ní vyslat svůj pohled. Jakmile se tak stalo, bleskově jí předala ohnivý příslib věcí příštích, když plamenný zrak, výhružně napjaté poprsí a zřetelné napětí v těle podtrhla jazýčkem smyslně si oblíznuvším rty, a pak se již k Julče vrhla jak potápěč padající pod hladinu.
Jindra nevěřícně vydechl, jak bez váhání a dalších serepetiček vzala Pavla tvář své kamarádky do dlaně, aby si ji přidržela, a začala jí freneticky líbat.
To, že v ten moment Pavla sice porušila pravidlo nelíbat na rty, bylo všem kolem naprosto šumák. Bez toho by to ostatně nemohlo mít ty grády, které Julča nyní nutně potřebovala.
Jindra byl příliš nezkušený na to, aby dokázal na tu dálku vyhodnotit, jak moc je Pavla v líbání zkušená. Co to tak viděl, přísahal by sice, že vášeň u ní převažuje nad grácií vyplývající z dosud získaných poznatků, velmi ochotně by si ale s Julčou okamžitě vyměnil místo.
Brzy bylo navíc jasné, že Pavlin přístup, kde zdrženlivost byla naprosto odsunuta stranou, ať již zvolený po zralé úvaze, nebo vyplývající z neukočírovatelné touhy, byl variantou, která rychle nesla své ovoce.
Julčiny ruce se omotaly kolem zad její schovanky a přitiskly si její tělíčko k sobě. Její ústa zcela jistě pouze pasivně neodrážela nájezdníka, ale sama mu aktivně vycházela vstříc. Julča viditelně nadzvedávala hlavu, špulila rty, sama natáčela krk tak, aby společně s Pavlou získaly lepší úhel, vyšší míru kontroly, emocionálnější prožitek.
Vedle pozorujících Jindry s Jarmilou se zhmotnila Gabča. Její krásně upravený klín měl Jindra jako na dlani a zodpovědně si z něj do plných plic okamžitě nasál důkladný vzorek její vůně. Gabča se ani trochu nesnažila zakrýt.
„Vstávej“, poručila Gabča Jarmile tiše nabízeje jí ruku, pomocí které jí sama pomohla na nohy.
Jindra nekontrolovaně zamrkal z dopadu, který na něj mělo jeho zásluhou Jarčino zacákané bříško a chloupky, které se mu rázem také dostaly přímo před oči.
„Uvidíme, jak rychle budeš znovu v pohotovosti“, předeslala k němu laškovně Gabča stoupající si těsně za Jarmilu.
Sotva se k ní přitiskla, již její ruce kroužily v dopadové zóně Jindrovy střelnice, shromažďovaly fragmenty roztříštěných granátů, aby je pak přenášely k Jarčiným ústům, které je chtivě stíraly a nechaly mizet do nenávratna v hloubi Jarčina jícnu.
Pokles formy, který se u Jindry musel po jeho výstřiku zákonitě dostavit, se díky tomu ukázal být značně přechodným. Fascinovaně sledoval, jak mizí jeho vpravdě umělecké dílo, jak hladově a s požitkem si na jeho hodnotách Jarka pochutnává, či jak Gabča neopomíná věnovat důslednou péči i prsům dívku před sebou, stejně jako nebojácně zajíždí prsty až do jejího klína. A u toho zase začal rychle utěšeně růst. Tuhost se vracela. Ohnutý prut se zase napřimoval.
Musel si v mozku znovu přehrát Gábinu výzvu „Vstávej“, než na ní byl schopný zareagovat. Tak moc bylo jeho řídicí centrum zaneprázdněno zpracováváním toho, jak snadno a daleko zajel při tom povelu nejdelší Gábin prst do Jarčina lůna a jak ta se na to konto se zjevně neuhasitelným chtíčem otřásla.
Brzy bylo ještě hůř, když obě dívky se rychle rozdvojily z kompaktního bloku, unisono si naopak přidřeply a jejich ústa začala každá z jedné strany čistit Jindru. Jelikož se však důsledně vyhýbaly přímému kontaktu s jeho vztyčujícím se penisem, i přes vydatnou porci vzrušení, kterou mu přinášely jejich zvolna putující, důkladné jazýčky a rty obepínající velmi exponovaná místa a zlehka sající nálože dovnitř, přece jen s mírným zklamáním v duchu trochu sakroval. Tak blízko byl svému prvnímu kouři v životě a nic. Neučinil však nic, aby si sám čehokoliv domáhal. Stále ještě respektoval, že on je pouze host, kterému se dostane jen toho, co ony samy budou chtít.
Celá procedura, jak moc byla výživná a zajistila kýžený efekt, netrvala nijak zvlášť dlouho, a Jindra byl co nevidět mezi oběma dívkami, jak jejich vězeň, odváděn k páru stále ještě se líbajícímu na houni bez toho, aniž by nějak výrazně pokročil v úkolu, který měla Pavla před sebou.
„Teď je to hlavně o Julči“, šeptla mu do ucha Gabča poučně.
Jindra se nechal Gabčou stáhnout k zemi u Julčiny hlavy, zatímco Jarka pokračovala dále, až za Pavlu, kde Julče evidentně, přestože to nemohli dobře vidět, začala hladit nohy na způsob nějaké tantra masáže. Dlouhými tahy. Smyslně. S patřičným, ale nenásilným přítlakem.
Pavla reagovala na podobně laděné hlazení Gabčiny ruky po svých ramenou a zádech, zanechala podmaňování si Julči svými ústy a narovnala se nad ní v zádech. Bez zaváhání pak s úsměvem adresovaným pouze Julči sjela rukama na její hrudník a pomalu jí začala rozepínat již tak dost rozhalenou košili.
Protože Gábi ihned přešla na laskání již odhalené kůže na Julčiných ramenou a hrudníku konečky svých citlivých prstů a udělala tělem Jindrovi místo přímo za Julčinou hlavou, přišlo mu nejlogičtější vzít na sebe úkol postarat se o Julčinu hlavu. Jeho prsty vjely do hustých Julčiných kadeří a skrz ně jí začaly masírovat lebku. Pomalu. V soustředěných kruzích.
Řídil se výlučně intuicí. Že to však asi i on dělá dobře, odvodil z toho, jak malátně Julča zavřela oči a nechala se jimi všemi hýčkat.
Jindrovi doslova učarovalo, jak oduševnělý nasadila Julča, s mírně pootevřenými ústy, výraz, jako kdyby se ani nenacházela na pozemské sféře bytí, a přitom její horký, přerývaný dech, prudce se zvedající hrudník a neklidné ruce putující po Pavliných stehnech ostře s tímto stavem kontrastovaly.
Nečinila nic, čím by bránila Pavle v tom jí nakonec rozepnout všechny knoflíčky, roztáhnout jí vzápětí cípy košile úplně do stran, a pouze s vydatným výdechem dala najevo, jak mocně na její smysly pak zaútočily čtyři ruce začínající se seznamovat s jejími ňadry, dosud krytými podprsenkou.
Jindra odmítal uvěřit tomu, jak dokonale se s ostatními hochy nechal zmást Julčiným výběrem ošacení. Tam, kde Jarmila volila tak odvážné modely, že kluci kolem ní bojovali s permanentní erekcí a o starší učitele se pokoušel infarkt, nosily Julča tak neforemné, barevně nenápadné mundúry, že s trochu přehánění splývala s nátěry stěn či podlah, takže nikdo z nich nedokázal správně odhadnout, co skrývá pod tím. Že se, nejspíše již dávno, z ošklivého káčátka stala mladá žena, která by se neztratila na přehlídkovém mole.
Ještě se doslova pásl na tom štíhlém tělíčku s bříškem, na kterém nebyl ani gram tuku navíc a atributech, které nejspíše směřovaly k oněm pověstným parametrům 90-60-90, když i Gábi, která sama se neměla vůbec za co stydět a Jindra by nyní v klidu prohlásil, že jsou obě v zásadě identické, vydechla „Bože, ty máš tak fantastická ňadra, Julčo“.
To ho jen vedlo k dalšímu zamyšlení, nicméně si moudře nakonec připustil, že dokud je neuvidí celé nekryté z mnoha úhlů, nebude si troufat hodnotit, nakolik by Julčina prsa mohla být ještě plnější než spíše špičatější kontury těch Gabčiných. Přece jen, tak viditelně napěchovaný Julčin dekolt mohl být do značné míry důsledkem provokativnějšího střihu její podprsenky. Tomu on dosud tolik nerozuměl.
O to více proto v duchu fandil Gabče s Pavlou, aby se moc dlouho nezdržovaly testováním kvality Julčiných airbagů přes nazdobenou krajku, netrápily její bradavky, zřetelně napínající látku jako dva bodce, pouze přes toto krytí, a raději třem párům očí co nevidět poskytly nezakrytý výhled.
Julča navíc sténala. Lehce sebou zmítala. Drobnými zoubky se kousala do rtů. Vzrušení se jí již dávno zrcadlilo ve tváři, přestože i nadále držela oči důsledně zavřené. Celkově je tak podbízela k tomu, aby se nebáli pokročit dál.
Že se nemýlí, potvrdila Julča tím, že skrčila tělo a utvořila pod svými zády Pavliným rukám prostor pro to, aby tam mohla manipulovat se zapínáním její podprsenky, jakmile Pavliny ruce jen naznačily, co by hodlaly rády učinit.
Uvolněný úchyt pak vedl k tomu, že Julčina ňadra byla konečně odhalena, když uvolněný kus látky byl posunut výše.
Tam, kde na Gábině kůži nebyly vidět ani stopy po spodním prádle díky jejímu celotělovému opálení, u Julči tomu bylo proto, že ona se asi Slunci důsledně vyhýbala.
Tón její pokožky byl sněhobílý, nezasažený slunečními paprsky, a o to více vynikala až fialová barva jejích nevelkých, nyní ale silně zduřelých bradavek vystupujících z miniaturních dvorců, které svým odstínem jen nepatrně převyšovaly bledost okolního prostoru. Jelikož se také ukázalo, že nebyli nijak vystaveni v omyl, Jindra za ně všechny jako první vydechl upřímné „Fantazie“, vzdávaje tak hold Julčiným proporcím.
„Opravdu?“, otázal se ho její slabý hlásek a nejistota se zrcadlila také v jejích pomalu otevíraných pomněnkových očích.
„Rozhodně“, vydechl Jindra nebojácně, a jeho nevyslovená touha si své pozorování ověřit také hmatovým vjemem byla co nevidět vyslyšena Gabčinou pobídkou „Šáhni si“.
Jindra neváhal.
Pro to, aby nemohl selhat, mu bylo Gabčou i Pavlou ponecháno plné pole působnosti. Ony se stáhly a pouze se zájmem pozorovaly jeho chvějící se ruce, jak putují níže a s konečky tří prstů na obou pažích obemykajících Julčiny terčíky se roztřesenými dlaněmi pokládají na rozpálenou kůži Julčina poprsí.
Nebylo divu, že její dekolt byl tak našlapaný.
Jindrovi stačily povrchní testy k tomu, aby si utvořil názor, že Julča stejné množství hmoty, kterou disponovala Jarmila, dokázala natlačit do mnohem menších vaků. Tam, kde Jarčiny polštáře svojí měkkostí a poddajností evokovaly náplň spoustou jemného peří, Julčiny neskutečně plné nárazníky skoro nešly promáčknout podobně jako vyztužená paměťová pěna. Snad jenom Jindrův nyní jako traverza zocelený penis byl tvrdším předmětem v bezprostředním okolí.
Vůbec se proto nedivil Gabče, že přitáhl její pozornost. Že proto místo aby se bila o své místo na Slunci na Julčiných ňadrech, přenesla váhu svého těla, zapřela se do Jindrova boku, a pravou rukou ho s požitkem začala pomalu honit, kouše mu u toho laškovně vhodně dostupné ouško.
Pavla, na druhou stranu, začala s úsměvem tělem couvat zadečkem napřed, vědoma si toho, že její úkol ještě zdaleka není splněn a má nějakou nedodělanou práci u Julčiných boků. Jarka ustupovala s ní, aby Pavla mohla dle potřeby manévrovat, ale nebyla by to ona, aby se při svém pohybu vzad nezahákla oběma rukama za lem Pavliných kalhotek, takže Pavla musela předvést trochu té gymnastiky, aby se dokázala vyprostit z posledního kusu prádla, který měla ještě na sobě, staženého dolů Jarčinýma nenechavýma rukama.
Odmítaje opustit Julčina ňadra, která mu byla tak velkoryse nabídnuta, nejspíše k čemukoliv, o co měl zájem, dle toho, jak prohmatával, objížděl, vypínal, podebíral, tlačil k sobě či vytahoval za bradavky nahoru, aniž by se objevil sebemenší náznak negace, kdy Julča naopak slastně vrněla skoro jako kočka, se Jindra pro změnu pohledem pásl na Pavlině tělíčku.
Musela být rozpálená tak, až na její bílé kůži poseté myriádou pih vyskakovaly drobné krůpěje potu, a v prakticky holém ohanbí jí teprve rašily první chloupky, které již ale byly natolik rozrostlé, že skutečnost, že jejich rudá barva ladí s přirozeným odstínem Pavliny kštice, byla nepřehlédnutelná. Značnou pozornost ale zároveň věnoval tomu, jak Pavla bez okolků stahuje Julčiny šortky dolů, jak Julča tomu pohybu sama krutem svých boků pomáhá, a jak Julča nečiní nic, aby se pokusila dostat látku svých kalhotek částečně tím nejednoduchým procesem posunutou níže zpátky tam, kam náležitě patřila.
Jindra byl ke svému velkému překvapení rád, že zůstaly víceméně tam, co byly. Ukázalo se totiž, že Julčiny kalhotky byly tím nejvíce sexy kusem prádla, který dnes večer Jindra viděl. Rudé, krajkové, nápaditě propracované, se složitými vzory, průsvitné na strategických místech, doslova volaly po tom, aby byly z dívky odstraněny jako součást aktu spojení, takže by byla věčná škoda k tomu přistoupit stylem rozzuřeného býka, když oni nebyli s Julčou takto strženi a v rozletu.
Přesto je Jindra doslova hypnotizoval pohledem, aby je snad nějakým kouzlem úplně vymazal ze světa, něco ve stylu pohrát si s Photoshopem, protože mu Julča vůči nim ostatním díky Jarčině proaktivitě a kontrastu, který teď vytvářel odhalený Pavlin klín vůči tomu Julčinému, přišla rázem stále hrozně přeoblečená. Vždyť ani tu košili a podprsenku z ní dosud nebyly schopni díky její poloze na zádech a dvěma dívkám usazeným na ní, dostat.
Horká dlaň leštící s požitkem jeho dlouhý úd, smyslná ženské těla tlačící se k němu či se nacházející před ním, ňadra třepetající se mu pod dlaněmi, Julčino nekontrolovatelné sténání a chvění a vzduch provoněný směsicí vzrušujících vůní Jindrovi snadno pomáhaly v mnohavrstevných představách, co všechno by nejen s Julčou ještě dnes v noci rád prováděl.
Pavla však vůči jeho vroucímu přání obnažit Julču od pasu dolů zůstávala po nějakou dobu imunní a místo progresu si hrála s Julčinými boky. Hladila jí tam a nejprve pouze laškovně objížděla lem Julčiných kalhotek. Jen letmo zajížděla prsty pod něj. Otřásla se přitom jako osika, když kde se vzala, tu se vzala, jí Jarčiny ruce pevně sevřely ňadra, aby se po krátkém, ale výživném poselství, které k ní svým hmatem vyslaly, jedna z nich odvážně vydala dolů, dokud nezmáčkla pro změnu její přirození.
Pavla se zatřásla tak silně, že se zachytila za lem Julčiných kalhotek jak za spásný stabilizační prvek, a škubání jejích rukou přimělo Julču k tomu nadzvednout hlavu a podívat se dolů, jestli je jí opravdu něco signalizováno.
Když se pak na sobě obě dívky konečně ustálily pohledem, Julča viditelně, zřetelně kývla.
Jemné chmýří na její kundičce, která se vzápětí konečně před zraky zbytku světa objevila, mělo stejně kaštanovou barvu, kterou oplývaly Julčiny vlasy. Její chloupky byly nejspíše i stejně tak kudrnaté a Jindra pochyboval, že by samovolně mohly růst do tvaru tak dokonalého, malého srdíčka. A jelikož jistá vůně rázem zesílila a Julča měla tam dole viditelně mokro, nebylo sebemenších pochyb o tom, že je nejméně tak vzrušená, jako dívky kolem ní.
Jindra si ani netroufal hádat, jaký by mohl být další vývoj, a byl pro tuto chvíli nesmírně rád, že on není se svým úkolem aktuálně na řadě.
I Pavla sama si byla vědoma toho, že ona je tím vyvoleným, což bylo o to pozoruhodnější, že jednak se jí Jarka znovu neváhala zmocnit, když společnou silou dostaly z Julčiných nohou její nyní zbytečné kalhotky, jednak Pavla kromě vjemů, kterými jí zásobovaly Jarčiny neposedné ruce musela bojovat i s vizuálními podněty tří odhalenýc těl před sebou, když její oči těkaly od Julčiných prsou a tváře ke komplexitě Jindry s Gábinou, či k explicitnímu detailu Jindrova údu honěného Gabčinou rukou.
Přes to všechno dokázala Pavla polknout a adresovat Jarce za ní klinickou otázku „Pravdu, nebo Úkol?“.
