Osudný pohled
V zaprášené kavárně, vůně kávy vznášela se vzduchem,
mezi cinkotem šálků a tlumeným šepotem.
On vešel, a svět jako by na chvíli ztichl,
v jeho očích jiskra, co pohltila mé myšlenky.
Pohledy se střetly, jen na okamžik,
a přesto to bylo, jako by nás vesmír spojil.
Žádná slova, jen ten vzrušující proud,
co tělem projel mi jako elektrický šok.
Seděl naproti, ale prostor mezi námi…