Byla jsem pozvána na vánoční večírek který pořádala moje kamarádka Jana.
Když jsem dorazila chvíli jsem stála jsem u dveří a zhluboka se nadechla. Chtěla jsem se uvolnit, přijít na jiné myšlenky. Už dlouho jsem si nepřipadala tak svůdná jako teď, v černých šatech, které mi obepínaly boky a odhalovaly záda. Bylo tam spousta lidí a i svobodných, alespoň co jsem slyšela. Jenže já, kromě Jany nikoho neznala.
V místnosti panovala živá atmosféra – smích, tlumená hudba, světla, která všemu dodávala tajemný nádech. Procházela jsem mezi hosty s drinkem v ruce a cítila pohledy, které se na mě upíraly. Lichotilo mi to. Bylo příjemné zase cítit, že mě někdo vnímá.
Najednou se u mě objevil muž. Měl tmavé vlasy, rozepnutou košili a ten druh pohledu, který vás dokáže svléknout pohledem. „Můžu ti nalít další drink?“ zeptal se hlubokým hlasem a lehce se dotkl mé ruky. Cítila jsem elektrizující jiskru a musela jsem se usmát.
„Ráda,“ odpověděla jsem. „Ale radši něco silnějšího.“
Vzal mě za ruku a odvedl k baru. Bylo to zvláštní. Cítila jsem mezi námi napětí, jako bychom se znali odjakživa. Když mi podal skleničku, naše prsty se na okamžik dotkly. Ten dotek ve mně vyvolal něco, co jsem dlouho potlačovala.
Najednou mě vzal za ruku znovu a vedl mě ven na balkon. Venku bylo ticho, jen šum města v dálce. „Nevím, co mě k tobě táhne,“ zašeptal. Jeho hlas byl hluboký, skoro chraplavý.
„Možná to samé, co mě k tobě,“ odpověděla jsem a podívala se mu do očí.
Udělala jsem krok blíž, až jsme byli tak blízko, že jsem cítila jeho dech na své tváři. Rukou se jemně dotkl mé tváře a sjel prsty po mém krku. Zavřela jsem oči a užívala si ten dotek.
Bez dalšího váhání se naše rty spojily. Byl to hladový polibek plný touhy. Cítila jsem, jak mi rukama přejíždí po zádech, až k lemu mých šatů. Pomalu je stahoval dolů.
„Chci tě,“ zašeptal mi do ucha a já se zachvěla.
„Tak si mě vezmi,“ odpověděla jsem a sotva jsem poznala svůj vlastní hlas.
Opřel mě o zeď balkonu a přitiskl se ke mně. Jeho ruce mapovaly každý centimetr mého těla, jako by se snažil zapamatovat si každý detail. Šaty mi sklouzly k nohám, ale já na nic jiného než na něj nedokázala myslet.
Když se naše těla spojila, bylo to, jako by všechno kolem zmizelo. Cítila jsem jeho dech na své kůži, jeho ruce, které mě držely pevně, a každý jeho pohyb byl přesně tím, co jsem potřebovala.
Večírek pokračoval někde uvnitř, ale my jsme byli v jiném světě. Na tom balkoně jsem znovu našla něco, co jsem dlouho postrádala – touhu, vzrušení a pocit, že jsem opravdu naživu.
Naš dech zrychloval. Jeho rty klouzaly po mém krku, zatímco jeho ruce pomalu sjížděly po mých bocích. Každý dotek byl jako exploze, která probouzela každý kousek mého těla. Když mi sklouzl šaty úplně dolů a odhalil mou nahou kůži, cítila jsem chladný vzduch noci, který mě ještě více rozpaloval.
Prsty mi přejel po stehnech, až zastavil těsně u mého klína. Podíval se mi do očí – v jeho pohledu bylo něco divokého, nezkrotného. „Jsi nádherná,“ zašeptal a já cítila, jak se mi podlamují kolena.
Jeho ruka vklouzla mezi má stehna a já se neubránila tichému zasténání. Bylo to příjemné, návykové, a já chtěla víc. Ovinula jsem mu ruce kolem krku a přitáhla ho blíž, zatímco on prozkoumával každý můj citlivý bod.
Klekl si přede mnou. Jeho horký dech se dotkl mého podbřišku, když mi roztáhl nohy. Cítila jsem, jak jeho rty jemně ochutnávají mou kůži. Každý polibek byl pomalý, promyšlený, jako by mě chtěl přivést k šílenství.
„Chutnáš dokonale,“ zamumlal a pokračoval ve svém průzkumu. Jeho jazyk byl pomalý a provokativní. Každý pohyb mě přiváděl blíž a blíž k okraji. Opírala jsem se o zeď, hlavu zakloněnou a dech zrychlený.
Když se zvedl, jeho pohled byl ještě temnější než předtím. Přitiskl mě k sobě a já cítila, jak moc po mně touží. „Teď chci, abys cítila úplně všechno,“ řekl chraplavě a znovu mě políbil. Tentokrát byl polibek hluboký, náruživý a já se v něm úplně ztratila.
Opřel mě o zábradlí balkonu, zvedl mě a moje nohy se ovinuly kolem jeho boků. Cítila jsem, jak do mě pomalu proniká, každý pohyb byl mučivě pomalý, jako by si chtěl vychutnat každý okamžik.
Mé tělo reagovalo instinktivně, pohybovali jsme se v dokonalé synchronii, jako bychom byli jedno tělo. Zvuky noci splývaly s našimi vzdechy a já přestala vnímat všechno kolem – byla jsem jen já, on a ten neuvěřitelný pocit naplnění.
Každý jeho pohyb mě přiváděl blíž a blíž k vrcholu. Prsty se mi zabořily do jeho zad, když jsem cítila, že už to nevydržím. „Ještě,“ zašeptala jsem mezi vzdechy, a on mi vyhověl. Jeho pohyby byly rychlejší, naléhavější.
Když jsem dosáhla svého vrcholu, cítila jsem, jak mě zaplavila vlna euforie. Jeho dech byl těžký, rty měl přitisknuté k mému krku, když mě následoval do toho sladkého zapomnění.
Stáli jsme tam, oba zadýchaní, opření o zábradlí, s pohledem upřeným do noci. Cítila jsem, jak mě pevně drží, a v jeho objetí jsem našla něco víc než jen vášeň – pocit, že jsem byla opravdu žádoucí, skutečně živá.
„Myslím, že tenhle večírek nikdy nezapomenu,“ zašeptala jsem.
Usmál se a políbil mě na čelo. „Já taky ne.“
