Nevěřím, že zvládnu své další vyvrcholení,
blížící se nekontrolovatelný okamžik,
rozpálené vnitřnosti kdesi pod pupíkem,
nemilosrdně rabuje dráždivý útočník.
Po kolikáté již byla jsem obětována,
bezmocně přibitá na planoucím kříži sexu,
prošpikována spodem někam pod srdíčko,
někdy dokonce až do hlavy, napříč mozku.
Vyšponovaná křečí v milostné pozici,
roztažená stehna co nejvíce od sebe,
zadeček na polštářku z jemné kožešinky
pánví vyrážím naproti náporům rozkoše.
Divoká salva výtrysků mi zasahuje nitro,
nektar injektovaný do tělesných tkání,
není pochyb, jak ho má náruživost vzrušuje,
projektily lásky se ve mě navěky ztrácí.
Paralyzována ve stavu klinické smrti,
jen jeskyňka rozkoše mi rytmicky cvičí,
nemilosrdně vysávám z útrob partnera,
mužský produkt toho, jenž mě tak ničí.
Daleko od sebe trčí mi prsty na nohou,
vlním se v rytmu záškubů v útrobách,
neovladatelně třu oběma patami postel,
nejspíše budu mít spáleniny na šlapkách.
Extází paralyzovaná ústa, hrdlo i jazyk,
po tolika spojeních už nemám sílu křičet,
vyznačené něžnými pupínky husí kůže,
jemné chmýří na těle je zřetelně vidět.
Nakonec mi z pod víček vytryskly slzy,
rozkoš mě málem zbavila zbytků vědomí,
nevím, jak dlouho potrvá moje vyvrcholení,
doufám marně, že to tak zůstane navěky.
