1.
„Prohrála jsi 3× po sobě! Víš, co tě čeká?“ Zeptal jsem se své kamarádky s výhodou Milušky, když jsme se opět setkali ke společnému dovádění na mé chatě. Ta už mě znala, a proto jenom špitla: „Dnes jsme se domluvili, že když prohraji, na mučení elektrickým proudem.“
„Já se ale hrozně bojím, nebude to moc bolet?“ Ve skutečnosti byla zvědavá, protože to byla psychosexuálním založením hračička, která dobrovolně poskytuje partnerovi svoje tělo k rozmanitým manipulacím, ale za podmínky, že to nesmí bolet (nebo alespoň ne moc).
„Když nechceš, můžu tě zase nahou a svázanou na chvíli vytahovat za krk., ale tentokrát bych tě nechal stát na špičkách prstů alespoň dvě minuty. A možná tě na chvíli zvednu i ze země.“
„Nnneeeeee, prosím tě nneee. Posledně jsem to nemohla vydržet ani tu minutu. Hrozně jsem se dusila. A na krku mám pořád červenou čáru.“
“Mně se ale hrozně líbilo, jak jsi byla vyšponovaná, jako liana. Příště ti ještě zarazím do dírky svíčku, nebo násadu od vařeky.“
„Raději ne už mám díru do pochvy roztaženou, jako noru pro krtka. Raději tedy zkusíme tu elektřinu. Ale nesmíš mi do pochvy nic zastrkovat.“
„Dobře, tak se zase jako vždy svlékni úplně do naha a podej řemínky. Já si zatím nachystám pomůcky. Ne aby to ale dlouho trvalo.“
Přinesl jsem z přístěnku dřevěnou židli s opěradlem, kterou už Miluška dobře znala. Poprvé na ní byla přivázaná už někdy brzo potom, co jsme se poznali a zjistili, že nám oběma konvenuje BDSM. Postavil jsem ji doprostřed místnosti a na sedadlo dal tenký polštářek. Z tajné zásuvky, o které nikdo nevěděl, jsem přinesl elektrické přístroje a dráty.
Miluška se svlékala beze studu, ostatně viděl jsem ji v poslední době nahou snad skoro každý týden. Jenom u kalhotek trošku zaváhala a myslela si, že mě obměkčí. Ještě samozřejmě netušila, co ji čeká, ale nechtěla, abych jí pouštěl elektřinu do nejcitlivějších částí těla. A tak jsem jí musel pomoci a stáhl jsem jí je sám, takže zůstala úplně obnažená, bez jediného kousku oblečení na sobě. A aby se ještě více styděla, poslal jsem ji tak, jak byla, nahou ven, aby svoje svršky rozvěsila na šňůru před chatou.
Když se zahanbeně vrátila, se zalíbením jsem pozoroval, jak je při pohledu na „mučicí nástroje“ a „elektrické křeslo“, nebo spíše židli, nesvá a nejraději by utekla někam daleko. Protože mě ale znala a věděla, že už jsem jí připravil spoustu pěkných zážitků, snad se i trochu těšila.
„Sedni si sem!“ Poručil jsem Milušce, když se vrátila. Moc se jí nechtělo, ale nic jiného jí nezbývalo, a když klesla na sedadlo, obratně jsem ji přivázal, aby se při „mučení“ moc necukala a hlavně aby nemohla utéci.
Ruce jsem jí připevnil řemínky dozadu po stranách opěradla. Nohy jsem jí ohnul v kolenou a přitáhl řemínky kolem kotníků do míst, kde byly připevněny ruce tak, že musela roztáhnout kolena a seděla na sedadle mírně obkročmo. Kolem pasu a opěradla vzadu jsem jí utáhl silnější řemen. Potom jsem si zálibně prohlédl své dílo. Její nahé tělo bylo vyšponované, záda přitisknutá k opěradlu židle a prsa trčela do prostoru. Sedl jsem si na zem před židli a nestoudně jí hleděl do rozkroku.
Miluška by ráda sevřela nohy k sobě, ale tak, jak byla připoutaná, to nebylo možné. Stydké pysky měla mírně roztažené a i přes bujné černé ochlupení bylo vidět, jak jí ze štěrbinky vylézá červený hřebínek.
„Nečum mi dovnitř, já se hrozně stydím,“ protestovala Miluška. V obličeji byla rudá a bylo vidět, jak jí to vadí. Nedbal jsem na její protesty, a abych jí ponížil co nejvíce, roztáhl jsem jí její masité velké stydké pysky do stran, jak to šlo nejvíce, a zevrubně jsem prozkoumal její lůno se všemi záhyby. Chtěl jsem prstem proniknout i do pochvy, ale vchod byl sevřený strachem a nešlo to. Tak jsem ji alespoň chvíli lechtal na klitorisu, až se začal klubat ven. Sliznici měla prokrvenou, ale vlhkost zatím vidět nebylo. To se ale brzo změní, pomyslel jsem si.
„Mučící proceduru“ jsem plánoval tak, že napřed vyzkouším, jak na elektrické šoky Miluška bude reagovat, a když se jí to bude líbit, dovést ji brzo k vyvrcholení, aby nebyla moc vysílená. Věděl jsem, že na účinek el proudu si musí nezkušené tělo nejprve zvyknout, ale měl jsem už svoje zkušenosti a doufal jsem, že to bude pro Milušku pěkný zážitek. Navenek jsem se však tvářil výhrůžně, jako katův pacholek. To bylo ale součást taktiky, protože pocity úzkosti se velice snadno erotizují a pomáhají umocňovat vzrušení.
2.
Začal tak, že jsem vzal dva malé navlhčené kousky vaty, ty jsem přilepil leukoplastí na vnitřní stranu stehen na obou nohách, jenom asi deset centimetrů od stydkých pysků. Nechtěl jsem, aby první šoky jí šly přímo do pohlaví, na to mělo dojít až později. Pak jsem vzal dva vodiče a zastrčil je do vaty. Druhé konce vodičů jsem připojil k upravenému obyčejnému domovnímu zvonku. Jako zdroj jsem zapojil zvonkové trafo a protože se jednalo o začátečnici, nastavil hodnoty 3V/0,3A, střídavý. Samozřejmě, že jsem měl v záloze daleko větší proudové zatížení, ale chtěl jsem, aby zážitky z tzv. elektrosturbace byly pro nezkušené tělo Milušky co nejpříjemnější.
Miluška sledovala mé počínání. Od prvé chvíle jí bylo jasné, co na ni chystám. Netušila však, jaké to bude a cítila, že začíná mít strach z dosud neznámého druhu zážitků. Věděla, že mučení elektrickým proudem je velice známá a oblíbená metoda, jak donutit zajatce mluvit a bála se, že to nebude mít lehké. Už dříve zažila, jak bolí, když se sáhne na holý drát. Ale to byl uvolněný vodič na lampičce a napětí 220 V. Ale zvládla toho už dost a věřila, že na ni nechystám žádnou bolestivou metodu a že zvládne hrdinsky i toto. Nicméně v okamžiku, kdy jsem se usadil na podlaze před židlí a uchopil do ruky zvonek, roztřásla se jí brada.
Rozšířenýma očima sledovala, jak jsem v krátkých intervalech začal tisknout tlačítko, a slyšela, jak přístroj začíná v kraťoučkých intervalech jemně bzučet. Současně cítila, jak se jí pomalými, pravidelnými šoky začínají stahovat stehenní svaly. Nebylo to ale vůbec bolestivé, kromě záškubů cítila jen lehké svědění a brnění v místě, kde jí elektrický proud pronikal do kůže. Co bylo neočekávaně příjemné, že se jí brnění začalo pomalu šířit až někam dovnitř do žaludku pod pupík. Když jsem viděl, že Miluška snáší průchod proudu klidně, pomalu jsem délku šoků prodlužoval.
Při takových delších šocích Miluška jasně cítila, jak ji stehenní svaly tvrdnou a ke svému údivu viděla, jak jí v nich škube. Nechtěl jsem ji vyděsit a popřál jsem jí asi minutu odpočinku, aby se s novými zážitky vyrovnala.
3.
Nový náraz proudu, který jsem do ní bez varování pustil, nečekala a navíc byl mnohem delší, než předtím. Nohy jí ztvrdly a stydké pysky, přes které tekl pulsní el. proud, brněly mnohem více. Asi po deseti sekundách vše přestalo, pět sekund pauza a znovu deset sekund. Miluška cítila narůstající svědění v pyscích, ale bylo to moc příjemné. O mnoho lepší než dráždění sprchou nebo nasliněným prstem. Zaťala zuby, ale přesto jí uniklo lehké slastné zasténání. K tomu se přidal pocit, že se jí z vnitřností něco snaží dostat ven. V duchu si pomyslela: :Ještě, ještě, nepřestávej.“ Z jejího obličeje byl zřejmý výraz plný blaženosti a viděl jsem se, že mohu jít plně na věc.
4.
"To byla jen malá rozcvička," řekl jsem a sundal jsem Milušce elektrody ze stehen.
„Teď to uděláme trošku jinak.“ Původní vodiče s plochými elektrodami jsem vyměnil za jiné, a to obyčejnou kancelářskou svorku omotanou vatou a namočené do slané vody a malou hliníkovou kávovou lžičku.
Pustil jsem přístroj a několikrát jsem lehce zkratoval obě elektrody v neizolované části a přitom jsem sledoval, jak na Milušku působí pohled na jiskření elektřiny. Spokojeně jsem pozoroval, že se jí rozšířily oči a začala se třást v očekávání dalších zážitků.
Obešel jsem židli dozadu a podal jsem si pod židlí vodič s malou kávovou lžičkou. Miluška byla zvědavá, otáčela hlavu, ale dozadu neviděla. Potom ucítila, že ji osahávám na zadku a v okolí konečníku.
„Tam ne, to bude hrozně bolet“, snažila se protestovat, ale nemohla nic jiného dělat, než trpělivě čekat, co bude dál.
Já jsem ale přesně věděl, co bude následovat. Napřed jsem jí roztáhl polokoule a do řitního otvoru vetřel indulonu. Prstem jsem vtíral indulonu i dovnitř, aby cesta byla co nejvíce kluzká. To se jí moc nelíbilo a chtěla se bránit. Jenomže její zadek byl nad sedadlem, protože seděla na sedadle mírně obkročmo a nic nebránilo přístupu k zadní dírce. A tak přestože stahovala usilovně zadek k sobě, v mém počínání mi nemohla zabránit. Jak jsem jí neúprosně zpracovával konečník, dostavila se u mne prudká erekce ze vzrušení, jak pronikám prstem tam a zpět do nahého těla. I Miluška cítila, že rozdrážděné lůno reaguje na frikční pohyby dalším vzrušením, a i když se jí to nelíbilo, musela připustit, že je to nakonec příjemné. Když už byl otvor náležitě promazán, otočil jsem lžičku násadou napřed a začal ji zasunovat do zadku.
„To nemyslíš vážně, dávat mi šoky do prdele“, soptila ponížená Miluška. Přitom se zmítala v poutech jako zběsilá, ale nemohla nic dělat proti své hanbě. Centimetr po centimetru jsem zatlačoval lžíci neúprosně dovnitř pánve, až v ní zmizela celá násada. Miluška supěla vztekem, ale to ještě nebylo všechno. Napřed jsem se bál, abych jí nějak neublížil. Když jsem ale viděl, že lžička leze dovnitř jako do másla, osmělil jsem se a vtlačil lžíci do zadku celou a potom ji zatlačil prstem dále, co to šlo nejhlouběji. Ze zadku jí nakonec koukal už jenom drát. Chvíli jsem ji nechal, aby se s novou situací vyrovnala a přesunul jsem se zase před židli, aby mě viděla.
Tentokrát jsem nastavil přístroj na 5V/0,5A a trvalý chod. Elektrodou s kancelářskou sponkou jsem jí začal pomalu a nemilosrdně přejíždět kousek po kousku po jejím nahém dívčím těle nahoru a dolů. Sledoval jsem přitom, jak proud působí na různých místech těla. Pro tentokrát jsem se vyhnul hlavě, ale jinak jsem nevynechal snad žádných 10 cm2 jejího těla.
Postupoval jsem systematicky od prstů na jedné noze a šlapek nahoru přes lýtka do podkoleních jamek, po stehnech až do rozkroku, na velké stydké pysky a podél páteře nahoru, do podpaží a po celé délce ruky. Následovala druhá ruka a přišly na řadu klíční kosti, a celá ňadra včetně prodloužených bradavek. Potom dolů na pupík, znovu na pohlaví a po druhé noze dolů.
Miluška se cukala a škubala, když jsem se dotkl některých citlivých bodů, ale zdálo se, že je jí to příjemné, i když má vraženou lžíci kdesi v útrobách. Vše se odehrávalo beze slov, za přetržitého bzučení přístroje a praštění napínaných kožených řemenů. K tomu se chvílemi ozývalo přes zaťaté zuby slastné sténání. Elektrické šoky přes konečník dráždily i pochvu a při kontaktu druhé elektrody s některým citlivým bodem způsobovaly příjemné pocity, jako by jí někdo masíroval pochvu něčím pevným, ale hebkým.
Všiml si, že Miluška nejvýrazněji reagovala v okamžiku, kdy byly elektrody přiloženy zvenku na stydké pysky, na vnitřní straně stehen a okolo prsů, dále na pupíku a podél páteře. Když asi po 10 minutách konečně oddálil elektrody, měla už na čele lehké kapičky potu.
5.
„Jaké to je?“ zeptal jsem se. „Zatím to docela jde,“ zalhala Miluška. Ve skutečnosti to bylo nečekaně příjemné, představovala si to daleko horší. Cítila, že strach, který ještě před chvílí cítila, ji začíná opouštět.
Trošku jsem se pousmál. „Docela to jde...“ pomyslel jsem si. Uvidíme za chvíli. Poklekl před přivázanou Milušku a znovu se ozval vrčivý zvuk zvonku. Jemně jsem jí dvěma prsty roztáhl štěrbinku a elektroda se tentokrát dotkla sliznice na vnitřní straně jejích velkých pysků. Pysky se okamžitě stáhly a Miluška vyjekla příjemným překvapením. Oddálil jsem elektrodu a zvědavě na ni pohlédl.
„Tady je to trošku citlivější, že?“ Miluška neodpověděla, jen tiše oddychovala. Zážitek byl příliš čerstvý a netušila, že to bude tak ohromující. Oči se jí leskly a pohled začínal být mírně nepřítomný.
6.
Abych ji ještě více rozdráždil, zasunul jsem elektrodu za jeden z velkých stydkých pysků a zabořil do její sliznice. Tentokrát jsem ji podrobil sérií krátkých šoků. Svědění bylo tentokrát mnohem větší a Milučka cítila, jak se břišních svalů zmocňuje křeč. Nohy, přivázané v kotnících sebou škubaly, ve snaze změnit polohu a ruce, připevněné vzadu po stranách židle se kroutily, jako by se snažily vyprostit z pout. Potichu vrněla slastí a otáčela hlavou ze strany na stranu. Všiml jsem si, že její špičaté prsy trčí od těla ještě více a na jejich hrotech začaly topořit růžové bradavky. Ochlupení, které bylo ještě před chvílí splihlé strachem, se zkadeřilo a dlouhé černé chlupy na piči se ježily všemi směry. Klitoris se už vyklubal z kapuce a trčel ven do prostoru. Jak jsem se přesvědčil rukou, z její pochvy začal prýštit lepkavý sekret.
7.
Nechtěl jsem uspěchat vývoj událostí a poněkud jsem změnil taktiku. Vždy na malou chvíli jsem povytáhl kontakt z její štěrbiny, abych je vzápětí znovu zasunul pod pysky, vždy na jiné místo, než posledně. Současně s tím jsem vždy o málo přidal na intenzitě vrčení. Zatím jsem se úzkostlivě vyhýbal kontaktu s jejím poštěváčkem. Na to bylo ještě dost času. Mučení netrvalo ani 0,5 h. K pocitu masáže pochvy se Milušce opět přidal známý pocit svědivého brnění ve stydkých pyscích. Bylo to, jako by jí celou pánev zaplnili mravenci, nebo jí tam šplouchala teplá voda.
Nyní už to Miluška nevydržela a po každém oddálení elektrody se z jejich úst vydralo slastné vydechnutí. Cítila, že slastné pocity v piči příliš nepolevují ani v okamžicích, kdy je elektroda oddáleny a při každém dalším zasunutí se pocit svědění v útrobách zvyšuje. Z pochvy se jí řinula už potopa a sekret stékal až na zad. Ten znamenitě napomáhal větší vodivosti těla, a proto byly příjemné pocity stále intenzívnější. Snažila se na to nemyslet a čekala na okamžik oddechu.
Ten přišel opět asi po deseti minutách, ale netrval příliš dlouho. Využil jsem malé přestávky k tomu, abych jí trošku rozmasíroval pootevřené stydké pysky, aby neztratily na citlivosti. Velké stydké pysky už nestačily skrývat svoje tajemství a ven se dral její rudý obsah. Hlavně obnažený rudý poštěváček, nalitý a lesklý jako čerstvá třešnička. Při masáži Miluška slastně vrněla, i když jsem se snažil jejího klitorisu nedotýkat. Mohl jsem jenom odhadovat, jaké pocity slasti Miluška zrovna zažívala.
8.
Miluška se během masáže trošku dostala z extáze, ale začal se jí zmocňovat neklid. Poznala už, že elektrickými šoky lze asi vyvolat orgasmus, i když tomu původně nevěřila, bála se, že se neudrží a začne křičet. Než však vše mohla domyslet, ozval se opět známý bzučivý zvuk a vzápětí její piču opět sevřela prudká křeč. Vůbec si nevšimla, že tentokrát jsem jí zasunul elektrodu přímo do pochvy. Porušil jsem svůj slib na začátku, ale nezdálo se, že by to Milušce nějak vadilo. Smířila se s tím, že je plně odkázaná na mě, a už si vůbec neuvědomovala svoje ponížení, jak je zneužívaná, že sedí nahá přivázaná a bezmocná na židli a do rozvaleného pohlaví dostává elektrické šoky.
Intenzívní pocit brnění se jí přes pochvu šířil dále nahoru až někam pod prsní bradavky. Ty se ještě více prodloužily a zatvrdly. Svědění bylo tentokrát tak intenzivní, že se na chvíli přestala ovládat a zoufale myslela jedině na to, aby to ještě chvíli trvalo, ale současně pocítila, že už by ráda dosáhla vyvrcholení. Vykřikla slastí a zazmítala se v provazech, v marné snaze se vyprostit a dodělat se rukou, nebo třením piče o nějaký předmět, lhostejno jaký. Nejhorší ze všeho bylo to, že měla ruce připoutané tak, že si nemohla pomoci.
Já jsem ji pozoroval, jak se její tělo napíná v provazech a na chvilku mě napadlo, zda její výkřiky někdo neuslyší. Ale moje chata byla v málo obydlené oblasti a nikoho ze sousedů jsem na okolních pozemcích neviděl a nebyli žádní svědci, co jsme spolu prováděli. I když hlasové projevy vydrážďované Milušky postupně přešly až do neartikulovaného chroptění. Nyní už přestávala legrace, protékající proud, u ní vyvolával dosud nepoznaný druh rozkoše. Na napjatých nohou se rýsovaly svaly jako v učebnici anatomie. Prsty na nohou i rukou měla roztažené od sebe.
Když konečně přestal zvonek bzučet, Miluška sebou zmítala i nadále. Viděl jsem, že je rozhicovaná do krajnosti a bylo načase věci skončit
9.
„Teď zamíříme přímo do ráje,“ prohlásil jsem. Vytáhl jsem třetí, rozdvojený kabel, který byl opět zakončen elektrodami, tvořenými namočenými kousky vaty. Přistoupil k Milušce a tyto elektrody jsem opatrně přilepil leukoplastí na prsní dvorce pod její ztopořené bradavky. Kabel jsem jí přehodil dozadu přes hlavu a napojil se na kabel, který vedl ke lžíci ztracenou někde v zadku. Miluška se ani nepohnula, tušila, že to musí přijít, ostatně to vůbec nebolelo.
Kancelářskou svorku obalenou vatou na druhém kabelu, jsem vyměnil za svorku. Byl to malý kolíček, který měl uvnitř již tradičně navlhčenou vatu. Svorku jsem připevnil na rudý hřebínek, který Milušce koukal ze stydké štěrbiny, v místech, kde byl už hodně nalitý poštěváček. Tentokrát Miluška slabě vyjekla, když se svorka sevřela a začala se trošku vrtět. Přitom přerývaně dýchala a snažila se zachovat klid. Tušila, že to bude ještě zajímavější než před chvílí, ale na druhou stranu doufala, že se její dráždění blíží k definitivnímu konci a to jí dodávalo odvahu.
Když jsem zkusil první malinký šok, ucítila Miluška nejprve jemné píchání v prsních bradavkách. Po chvíli se píchání začalo měnit ve svědění, Miluška měla pocit, jakoby ji lechtali na bradavkách sojčím pírkem. Současně ucítila, jak se její vnitřnosti začínají kroutit a stahovat v nekontrolovatelných předorgastických křečích. Bříško se jí samo stahovalo směrem dovnitř a uvědomila si, že tyto stahy nemůže nijak kontrolovat. Zaťala zuby a myslela na jediné to je fantastické, k čemu ta piča, kterou měla dříve jenom na chcaní, vlastně může sloužit.
Avšak ve chvíli, kdy si už začala pomaličku na novou situaci zvykat, uslyšela dosud neznámé zavrčení a tělem jí projel pocit nesmírné rozkoše. To jsem bez varování přešel na zatížení 8V/0,2A. Začal jsem jí dávat kraťoučké šoky, které ji sice vydražďovaly k nepříčetnosti, ale ještě jí nedovolily se definitivně ukojit. Byly to jen tři sekundy, ve kterých její tělo nadskočilo, ale jenom tak, jak jí pouta dovolovala, a celou chatou se rozlehlo vyjeknutí. Vzápětí jsem zastavil zvonek a tělo Milušky dosedlo zpět na židli. Pět sekundy oddychu, nový úder proudu, nová křeč a nový výkřik a tak dále.
10.
Přestože bych rád pokračoval třeba do nekonečna, nechtěl jsem, aby Miluška byla předrážděná. Přistoupil jsem proto k finále a vybičoval ji k milosrdnému orgasmu. K tomu stašilo držet prst na knoflíku o něco déle.
„Dost! Dost! Prosím, už dost!!!“ snažila se vykřiknout Miluška, ale jazyk ji už příliš neposlouchal. Cítila, že nemůže pořádně dýchat, jak jí nárazy proudu paralyzují svaly na prsou a piču až kamsi hluboko do vnitřností. Miluška měla pocit, jako by jí někdo trhal tělo na kusy. Už to nevydržela. Cítila se jako nepatrné smítko v oceánu slasti a chtěla by se vznášet na jeho vlnách až do konce života.
Extáze ji naplnila do posledního kousku těla a měla pocit, že padá někam do prázdna. Všechny svaly na jejím těle se napjaly k prasknutí a nebýt toho, že byla připoutaná, spadla by na podlahu. Její úpění přešlo v chroptění přes zaťaté zuby. Rychle jsem jí sundal kapuci, zrovna ve chvíli, kdy jí oči šilhaly, že bylo vidět bělmo. Na celém těle měla pupínky husí kůže a všechny chloupky na těle se jí ježily. Roztáhla nohy co nejdále od sebe a z roztažených pysků trčel klitoris přímo dopředu jako malé torpédo.
Potom jsem pomalu snižoval intenzitu šoků na konci až na 3V, ale i tak orgasmus Milušky trval snad 3 minuty. Abych její požitek ještě prohloubil, opatrně jsem jí zasunul prst volné ruky do pochvy a jemně s ním kroužil. Šlo to bez odporu, vůbec neprotestovala a z jejího obličeje bylo možno přečíst, že je maximálně ukájena tak, že by mohla v tomto okamžiku klidně umřít. Cítil jsem, jak se vchod do její pochvy neúnavně rytmicky roztahuje a stahuje a mezi prsty mi vytékala záplava orgastické šťávy. Dalo se jen stěží odhadnout, jaká byla hloubka jejího prožitku, ale bylo mi jasné. že Miluška je někde mimo naši galaxii na místě na kterém se potkávají děvčata, která jsou právě na vrcholu.
Najednou byl ale všemu konec. Odepnul jsem kolíček a vylovil lžičku z jejího zadku. Zíral jsem na nahé tělo, zbrocené potem. Miluška nebyla v bezvědomí, ale prakticky nevnímala, co se kolem ní děje. Předchozí zážitek byl natolik vyčerpávající avšak vzrušující, že nebyla schopna pohybu a v podstatě ani myšlenky. Pomalu jsem jí odpoutal a dovolil jí, aby si mohla narovnat údy. Miluška ale neměla sílu, aby odešla. Pouze se sesula se na koberec pod židlí a slastně se protahovala. Cítila obrovské vyčerpání a současně úlevu. Bylo vidět, že velice nerada se vrací z ráje do šedivé reality. Protože mě ale znala, věděla, že to je jenom počátek a další ještě větší zážitky jsou ještě před ní.
