Dnes ráno mi přišla zpráva od mé Paní „Přijď dnes ve dvě odpoledne a do večera si nic neplánuj“. Většinou mi má Paní sama nepsala. To já jsem ji vždy žádal, jestli ji můžu navštívit. „Ano Madam. Můžu se zeptat co se děje?“ odpověděl jsem na její zprávu. Za chvíli cinkl telefon „Neptej se a přijď!!!“. Pochopil jsem, že dnes nemá náladu se mnou komunikovat. „Omlouvám se Madam. Přijdu, jak si přejete“. Odpověděl jsem a začal jsem přemýšlet, jestli jsem něčím svou Paní nenaštval. Celý den jsem se v práci nemohl na nic soustředit a přemýšlel jsem co mě čeká.
Ve dvě hodiny jsem dorazil k mé Paní a zazvonil na zvonek. Během chvilky mi mlčky otevřela. „Dobrý den má Paní“ pozdravil jsem a poklekl k jejím nohám a políbil jsem je. „Svlékni se a pospěš si, čeká tě dnes spousta práce“ poručila a šla si sednout na pohovku. Svlékl jsem se, jak přikázala opět poklekl k jejím nohám. Madam mi mlčky připnula obojek. „Děkuji má Paní“ poděkoval jsem a opět políbil její nožku. „Jsem domluvená s kamarádkou, že si dnes spolu půjdeme sednout na sklenku vína a aby si se nenudil, než se vrátím tak pořádně uklidíš mé království.“ Zasmála se. „Trošičku ti to zpříjemním, aby ten úklid pro tebe nebyla taková nuda“ zvedla se z pohovky a šla k polici kde měla pásy cudnosti. „Tenhle bude dobrý“ vzala tu nejmenší kovovou klícku. „K noze“ přikázala. Po čtyřech jsem se připlazil k jejím nohám. „Vstaň, ať ti můžu tu klícku nasadit“ přikázala. Stoupl jsem si před ní dal jsem ruce za záda a rozkročil se, aby mi mohla nasadit klícku. „Tak hotovo,“ pochválila si svou práci, když byla hotova a bolestivě mi zmáčkla koule. „Ááá“ vykřikl jsem. „Ale copak“ zasmála se pobaveně, „ještě by to něco chtělo“ zamyslela se. „Už vím“ otočila se a vzala z police anální kolík. „Ohni se“ přikázala. Ohnul jsem se přední a Madam mi zasunula kolík do zadku. „Stoupni a ukaž se mi.“ Stoupl jsem si před ní a Madam chytla klícku a zatáhla za ni. „Moc se mi líbí, když je ptáček v těsné klícce“ zasmála se. Potom se její oči zarazily na mých bradavkách. „Podej ten košíček“ ukázala k polici kde byl košíček se svorkami. „Ano Madam“ vzal jsem košíček se svorkami a podal jsem ho své Paní. „Tyhle by šly“ zasmála se, když si vybrala a připnula mi jedny na bradavky. „Doufám, že si je pěkně užiješ,“ zasmála se. „Už budu muset jít“ podívala se na hodinky a šla ke dveřím, šel jsem za ní a u dveří jí obul boty. „Tak si to tu pěkně užij a ať je tu čisto, než se vrátím.“ „Ano má Paní“ odpověděl jsem a na rozloučenou jsem jí políbil špičku boty. Usmála se a tiše odešla, ještě jsem slyšel, jak zamkla a já jsem zůstal sám, zamčený v jejím studiu.
Napustil jsem si do kýble vodu, vzal hadr a začal jsem umývat podlahu. Když jsem byl hotový s podlahou, vzal jsem si čistý hadr a šel jsem umýt obklady ve sprše a koupelně, potom jsem se přestěhoval na toaletu a pečlivě jsem ji vyčistil. Dával jsem si opravdu záležet, protože má Paní si na čistotu svého studia opravdu potrpí. Po nějakém čase začali být svorky na mých bradavkách dost bolestivé, ale nedovolil jsem si je sundat, protože vím že pokud by na to přišla tvrdě by mě potrestala. Potom jsem vzal prachovku a začal jsem utírat prach na poličkách. Svorky na bradavkách už začínali být nesnesitelné, a i klícka na mém čuráku už začínala být bolestivá. Doufal jsem, že už se má Paní brzy vrátí a sundá mi ozdůbky. Když jsem měl utřený všechen prach, šel jsem k botníku a začal čistit její botičky, včetně podrážek. Najednou jsem uslyšel klíč v zámku u dveří, rychle jsem přiběhl ke dveřím abych přivítal svou Paní.
Když se dveře otevřeli, stála tam má Paní se svou kamarádkou. „Vítám Vás má Paní“ vrhl jsem se k jejím nohám a začal líbat její boty. „A Madam nepozdravíš?“ ukázala na boty své kamarádky. „Vítám Vás ve studiu své Paní“ pozdravil jsem a políbil její boty. „Očisti nám boty.“ Přikázala mi má Paní, zvedla nohu a já jsem jí jazykem očistil podrážku boty, potom zvedla druhou, kterou jsem taky očistil. „Zlato teď ty“ podívala se na svou kamarádku, „přece mi nechceš nanosit bordel z ulice do studia.“ Nechápavě se podívala na mou Paní. „Připadá mi to divné, raději se vyzuji,“ a chystala se rozepnout botu. „Zlatíčko,“ zarazila ji má Paní, „u mě se zouvat nebudeš, je tady studená podlaha a on je tady od toho, aby nám sloužil podle potřeby, zrovna teď jako rohožka.“ Váhavě zvedla nohu abych mohl očistit podrážku její boty. „Hotovo Madam,“ řekl jsem, když byla podrážka čistá, „ještě druhou botičku, prosím.“ Nastavila mi podrážku druhé boty abych ji mohl také očistit.
Když jsem očistil boty obou Dam, šli si sednout na pohovku. Klekl jsem k nohám své Paní. „Můžete mi prosím sundat svorky z bradavek má Paní“ poprosil jsem. „Tak ty by jsi chtěl sundat ozdůbky“ zasmála se a zatáhla za svorku až jsem zaskučel bolestí. „Ještě chvilku vydržíš,“ zasmála se. „Prosím ne, má Paní,“ znovu jsem poprosil. „Nediskutuj!“ okřikla mě „a běž uvařit kafe.“ Potom se otočila na svou kamarádku, „dáš si taky?“ Souhlasně přikývla. Šel jsem uvařit kávu. „Prosím Madam,“ položil jsem šálky kávy na stoleček před Dámy. Kamarádka mé Paní se dívala na svorky na mých bradavkách. „To ho musí asi dost bolet,“ podívala se na mou Paní. „Asi jo, ale to se mi právě líbí, jak trpí pro moje potěšení“ a opět za jednu svorku zatáhla až jsem vykřikl bolestí. „Prosím už ne má Paní“ prosil jsem se slzami v očích. „Tak dobře, na chvilku ti ozdůbky sundám,“ zasmála se a sundala mi první svorku. „Druhou chceš taky sundat?“ zeptala se pobaveně. „Ano má Paní, prosím“ poprosil jsem. „Luci, nechceš si ji sundat,“ zeptala se má Paní své kamarádky. Konečně jsem poznal, jak se jmenuje. „Ani ne,“ zatřepala hlavou, „vidím že ho bolí i sundávání. To není pro mě někomu ubližovat.“ „To neřeš, mu se to v podstatě líbí,“ zasmála se, „ale když nechceš tak mu ji ještě necháme.“ A zmáčkla svorku až jsem vykřikl bolestí. „Prosím má Paní, už to opravdu nevydržím,“ prosil jsem opět svou Paní. „Běž poprosit Lucinku, jestli ti ji sundá,“ kývla na svou kamarádku, „teď to záleží na ní.“ Otočil jsem se na Paní Lucii, „Prosím Madam, můžete mi sundat tu svorku?“ poprosil jsem. Madam Lucie se na mě soucitně podívala a přikývla. Potom chytla svorku a opatrně ji sundala z mé bradavky, ale stejně jsem zasyčel bolestí. „Děkuji Madam,“ poděkoval jsem a políbil špičku její boty. Potom jsem se otočil na svou Paní. „Děkuji Vám má Paní,“ poděkoval jsem a začal líbat její boty. „Můžete mi prosím sundat i tu klícku má Paní,“ poprosil jsem, protože už mi dost bolestivě svírala penis. „Pročpak?“ zasmála se a zatáhla za ni až jsem vykřikl bolestí. „Už mě to dost bolí Madam“ odpověděl jsem. „Ale to mám radost!“ opět se zasmála.
„Tak teď půjdeme zkontrolovat, jak jsi uklidil, a potom uvidím, jestli si zasloužíš sundat klícku“ připnula mi vodítko na obojek, zvedla se z pohovky a přešla doprostřed studia, po čtyřech jsem šel za ní. „Podlaha je čistá,“ zeptala se. „Ano má Paní,“ odpověděl jsem. „Ukaž!“ ukázala na podlahu vedle své nohy. Sehnul jsem se a začal lízat podlahu kde mi ukázala. „Dobře, to stačí. Prach jsi utřel?“ zeptala se a přistoupila k poličkám. „Ano Madam.“ odpověděl jsem. Sáhla prstem na polici a prohlédla si ho, „vypadá čistě,“ řekla spokojeně a strčila mi prst do pusy abych ho olízal. Potom se mnou šla ke dveřím. Prstem sáhla na horní hranu dveří, „fuj!“ vykřikla, když se podívala na prst. „Tak tady jsi to odflákl, máš první trestný bod. Očistit!!!“ strčila mi prst do pusy. Opět jsem ho olízal. Potom se mnou šla do koupelny. „Tady jsi taky uklízel?“ zeptala se. „Ano Madam.“ Ukázal prstem na obklady ve sprše. Jazykem jsem přejel po obkladech. „A tady!“ ukázala na podlahu ve sprše. Sehnul jsem se a začal lízat podlahu. Potom odsunula koš na prádlo. Polil mě pot, protože tam jsem na vytření podlahy zapomněl. „Co je to za bordel!!!“ okřikla mě, „Ukliď to!!!“ nohou mi přišlápla hlavu na podlahu. Jazykem jsem čistil podlahu, kde byl prádelní koš. „Takže druhý trestný bod,“ okřikla mě. „Zrcadlo jsi taky nevyleštil!“ vykřikla, když se podívala do zrcadla. „Ne, má Paní, zapomněl jsem“ odpověděl jsem po pravdě. „Takže třetí trestný bod. Jdeme dál.“ Táhla mě za vodítko na WC. „Doufám, že tady jsi uklidil?“ „Ano Madam,“ odpověděl jsem, tady jsem si byl jistý že je vše v pořádku. „Tak ukaž!“ přikázala a zvedla prkýnko. Začal jsem lízat okraj mísy. „Pořádně!“ strčila mi hlavu do mísy a já ji musel skoro celou vylízat, naštěstí jsem ji opravdu důkladně vyčistil. „Stačí, teď půjdeme pro odměnu.“ A šla se mnou zpět do mučírny.
„Lehni!“ přikázala a ukázala na spankovou lavici. „Myslíš si, že si zasloužíš sundat klícku?“ zeptala se, když jsem si lehl na lavici. „Nezasloužím Madam“ odpověděl jsem. „Správně“ zasmála se a začala mě pevně připoutávat k lavici. „Co myslíš, že tě čeká?“ zeptala se, když jsem byl pevně připoutaný. „Trest za špatný úklid“ opověděl jsem. „Správně,“ zasmála se a plácla mě přes vystrčený zadek, „ale teď si půjdu povídat s Lucinkou.“ Plácla mě opět přes zadek a odešla si sednout za svou kamarádkou na pohovku. Byl jsem k nim otočený nohama, takže jsem na ně neviděl, jen jsem slyšel že se dobře baví. Po chvíli jsem slyšel klapot botiček. Pochopil jsem, že přišel čas trestu. „Tak co Luci, jak se ti líbí?“ zasmála se plácla mě přes zadek. „No, i když na to nejsem,“ řekla po chvíli, „musím přiznat, že zen vystrčený zadek si říká o naplácání,“ zasmála se a pohladila můj vystrčený zadek. „No vidíš,“ zasmála se má Paní, „určitě se ti to bude líbit,“ a poplácala mě po zadku. „Co je tohle?“ zeptala se Madam Lucie. „To je anální kolík,“ odpověděla jí má Paní, „myslela jsem si, že ho dnes za odměnu ošukám, tak jsem mu chtěla trošku připravit anální kundičku. Ale dnes si odměnu nezaslouží.“ zasmála se. „Tak si pojď vybrat nějaké bacátko“ pobídla má Paní svou kamarádku a otočila se s ní k pověšeným bacátkům. „Když já nevím.“ váhavě přecházela kolem spousty trestných nástrojů, „Co je tohle?“ zeptala se u jednoho z nástrojů. „To jsou důtky. Chceš si je vyzkoušet?“ zeptal se jí má Paní. „Můžu?“ zeptala se. „Samozřejmě, můžeš si tady vyzkoušet co se ti bude líbit,“ odpověděla jí má Paní, „času máme dost.“ a zasmála se. „Jak se to používá?“ zeptala se a lehce mě s nimi plácla po zadku. „Půjč mi je,“ má Paní si vzala od Madam Lucie důtky a švihla mě několikrát o poznání silněji přes zadek, až jsem zasyčel bolestí. „Můžeš takhle lehce,“ zasmála se, „nebo trošku přitlačit,“ na můj zadek dopadla další rána, ale o dost silnější než ty předchozí, takže jsem zařval bolestí. „To už bylo asi moc?“ zděšeně se zeptala Madam Lucie mé Paní. „Neboj, on něco snese,“ odpověděla má Paní, „a navíc se mu do líbí.“ „Že se ti to libí?“ zeptala se mě. „Ano má Paní,“ odpověděl jsem. „Tak vidíš,“ zasmála se a podala důtky opět Madam Lucii, „pěkně se bav. Já si půjdu odpočinout, ještě mě čeká výprask, ale až se trochu pobavíme.“ zasmála se a šla si sednout na pohovku. Mezi tím Madam Lucie zkoušela důtky na mém zadku. Bylo to podstatně slabší než od mé Paní, ale skvělé, jen jsem vrněl blahem. „Můžu si zkusit i něco jiného?“ zeptala se po chvíli, když se důtek nabažila. „Samozřejmě Zlatíčko,“ odpověděla jí má Paní, „začíná se ti to líbit, že?“ zasmála se. „Je to zajímavé,“ usmála se. „Co tohle?“ zeptala se a v ruce držela rákosku. „Zkus si to, rákosku má taky rád,“ zasmála se má Paní. Zakřičel jsem bolestí, když dopadla první rána. „To jsem asi přehnala?“ otočila se Madam Lucie na mou Paní. „Určitě ne,“ uklidnila ji má Paní. „A ty drž hubu, nebo přijdu já a tu prdel ti rozsekám, ať máš proč křičet!“ okřikla mě. „A ty Zlatíčko se bav podle libosti,“ pobídla má Paní svou kamarádku. Začaly dopadat další rány na můj zadek, teď už to bylo podstatně horší. Měl jsem pevně skousnuté zuby abych nekřičel, věděl jsem, že kdyby přišla má Paní bylo by to horší. Po každé ráně jsem sebou pouze trhnul, ale byl jsem opravdu pevně připoutaný. „Už má ten zadek dost červený,“ otočila se na mou Paní, „asi už bude stačit.“ Pověsila rákosku zpět. Zaslechl jsem kroky své Paní. „No, tvářičky se mu začínají pěkně vybarvovat,“ pochválila práci Madam Lucii, když si prohlédla můj zadek. „Ale ještě něco zvládne,“ plácla mě přes zadek. „Tak si vyber ještě jedno bacátko a pak ho necháme chvilku odpočinout.“ Madam Lucie přistoupila opět k trestným nástrojům. Po chvilce si vybrala koženou plácačku. „Tohle se mi líbí,“ otočila se na mou Paní, „můžu si to zkusit?“ zeptala se. „Určitě,“ zasmála se má Paní, „určitě se ti to bude taky líbit.“ Začaly dopadat rány na můj zadek. Už jsem to nemohl vydržet a občas jsem vykřikl. „Ticho buď,“ okřikla mě má Paní, „nebo víš co tě čeká.“ Pevně jsem zatnul zuby a čekal kdy to Madam Lucii přestane bavit. Naštěstí to netrvalo dlouho a Madam Lucie přestala. „Pro začátek mi to bude stačit,“ podala plácačku mé Paní. „Jak chceš ty Zlatíčko, záleží na tobě.“ a vzala si od ní plácačku. „Ááá“ zařval jsem bolestí, protože na můj zadek dopadla nečekaně silná rána. „Nic jsem neslyšela!!!“ má Paní mě chytla za vlasy a zvedla mi hlavu. „Děkuji Vám za výprask Madam Lucie“ poděkoval jsem. „Teď si půjdeme chvilku odpočinout,“ zasmála se má Paní a odešla si s Madam Lucií sednout na pohovku.
„Tak jak se ti to líbilo?“ zeptala se má Paní. „Bylo to vzrušující,“ odpověděla jí Madam Lucie nadšeně, „ještě před hodinou bych nevěřila, že se mi něco takového bude líbit.“ „Trošku jsi mě překvapila, jak rychle jsi se do toho dostala.“ pochválila ji má Paní. „Ale tohle byla jen zábava, počkej až uvidíš pořádný výprask,“ zasmála se má Paní, „pro mě je vzrušující zvuk biče, rákosky nejsou špatné, ale bič je naprosto úžasný.“ To ještě zvládne?“ zeptala se Madam Lucie. „Samozřejmě,“ zasmála se má Paní, „myslíš že má jinou možnost?“ „Asi ani moc ne,“ odpověděla jí Madam Lucie a obě se hlasitě zasmály.
„Myslím, že už odpočíval dost dlouho,“ má Paní se zvedla z pohovky. „Klidně zůstaň tady,“ otočila se k Madam Lucii, „trest mu stejně musím udělit já jako jeho Paní.“ „Tak co, jsi připravený přijmout trest?“ chytla mě za vlasy a zvedla hlavu. „Ano má Paní,“ odpověděl jsem. „Víš za co byl první trestný bod?“ zeptala se mě. „Ano má Paní, neutřel jsem prach na dveřích,“ odpověděl jsem. „Správně,“ pochválila mou odpověď, „dostaneš dvacet ran důtkami, když se ti tak líbily.“ Vzala důtky a několikrát mě švihla přes zadek, bylo to o dost horší než od Madam Lucie, s každou ránou jsem vykřikl. „Ty nevíš, co máš dělat,“ okřikla mě. Pochopil jsem, že chce abych si rány počítal. „Vím má Paní.“ odpověděl jsem. „Jedna,“ ohlásil jsem první ránu s výkřikem. „Dva,“ dopadla další rána, „tři, čtyři, pět, …“ počítal jsem další rány, „…devět, deset, …“ připadalo mi, že každá další rána je silnější a silnější, „… čtrnáct, patnáct, …“ už jsem se nemohl dočkat až to skončí, „…devatenáct, dvacet,“ vykřikl jsem s úlevou, když dopadla dvacátá rána. Vtom dopadla další rána. „Dvacet, dvacet, dvacet.“ spočítal jsem další tři rány které jsem dostal navíc. „Děkuji má Paní,“ poděkoval jsem, když přestali dopadat rány. „Budeš si už pamatovat kde všude se utírá prach?“ zeptala se, když odložila důtky. „Ano má Paní, budu si to pamatovat.“ odpověděl jsem. „Musím se jít napít,“ otočila se a odešla směrem k pohovce, kde měla na stolečku odloženou skleničku s pitím. „Jak si to užíváš?“ zeptala se má Paní Madam Lucie a napila se. „Tohle už je pro mě asi moc,“ odpověděla jí Madam Lucie, „to plácání pro zábavu se mi líbilo, ale tohle už pro mě není.“ „No jo, výchova otroka není jen zábava, občas mu musíš dát najevo kde je jeho místo.“ poučila ji má Paní a odložila skleničku s pitím.
„Za co byl druhý trestný bod?“ zeptala se mě Paní, když se ke mně vrátila. „Nevytřel jsem podlahu po košem na prádlo má Paní,“ odpověděl jsem. „Tím jsi mě pořádně nasral,“ řekla naštvaně, „za to dostaneš dvacet ran bičem.“ Vzala do ruky bič a odstoupila dál aby bič dopadal přesně na můj zadek. „Ááá“ zařval jsem bolestí, když dopadla první rána. „Ten tvůj křik se mi moc nelíbí, ještě mi vystrašíš Lucinku.“ okřikla mě a šla k polici kde měla roubíky. „Otevři hubu,“ a zvedla mi za vlasy hlavu. Otevřel jsem pusu a Madam mi do ní vrazila roubík a pevně mi ho připnula. Potom se otočila na Madam Lucii, „Zlatíčko, můžeš mu to prosím počítat?“ Uslyšel jsem klapot botiček, jak se přibližovali. „Alespoň se zblízka podívám, jak to umíš s bičem,“ a stoupla si přede mě. „Jedna,“ začala počítat, když dopadla první rána, při které jsem sebou začal cukat. „Dvě, tři…“ pokračovala v počítání. Snažil jsem se křičet, ale roubík jsem měl opravdu pevně připevněný a vycházely ze mě pouze tlumené zvuky. „…, šest, sedm, …“ dopadli další rány. Připadalo mi to nekonečné, cukal jsem sebou, ale byl jsem opravdu pevně připoutaný. „…, jedenáct, dvanáct, …“ už jsem nevnímal počítání, pouze dopadající nesnesitelné rány bičem na můj zadek, už jsem neměl ani sílu sebou cukat. „Už má asi dost,“ naznala Madam Lucie asi při patnácté ráně. Má Paní ke mně přišla a za vlasy mi zvedla hlavu. „Ještě něco vydrží,“ uklidnila Madam Lucii, když se mi podívala do obličeje. Potom opět poodstoupila, aby mohla pokračovat v bičování. „Šestnáct, sedmnáct, …“ pokračovala v počítání zbytku trestu, „…, devatenáct, dvacet, hotovo.“ oznámila Madam Lucie a pohladila mě po hlavě. „Ještě není hotovo,“ opravila má Paní Madam Lucii, „ještě dostane pět za to, že si nepočítal.“ Začali dopadat další rány, nevnímal jsem ani kolik jich bylo. „Tak co už si budeš pamatovat, že podlaha se vytírá všude,“ zeptala se mě, když skončila. Souhlasně jsem přikývl. „No dobře, snad už si to zapamatuješ“ a poplácala mě po zadku. „Tvářičky už začínají být pěkně vybarvené,“ pochválila si má Paní svou práci, když si prohlížela můj zadek. „Akorát jsem se trošku unavila,“ řekla se smíchem, „pojď Luci, chvilku si odpočineme.“ Potom si šli obě sednout na pohovku. Byl jsem rád že si můžu taky odpočinout. Víc než zadek mě bolel penis, který byl pevně sevřený v těsné klícce, ale bylo mi jasné že ho má Paní neuvolní dokud neskončí s trestem. Pomalu jsem se uklidnil a pokorně čekal na zbytek trestu, zatímco Dámy se vesele bavily.
„Tak co budeme pokračovat,“ zeptala se po chvíli má Paní Madam Lucie. Potom jsem zaslechl klapot podpatků, jak se ke mně zezadu blížily. „Za co máme další trestný bod?“ zeptala se má Paní. „Zrcadlo,“ chtěl jsem odpovědět, místo toho jsem jen zamumlal do roubíku. „Už si vzpomínám,“ odpověděla si má Paní sama, „nevyleštil jsi zrcadlo.“ Zasmála se. „Tak to není tak velký prohřešek, že Luci?“ otočila se na Madam Lucii. „Taky si myslím,“ odpověděla jí Madam Lucie. Oddechl jsem si, že už mě nečeká nic hrozného. „Tak mu trochu namasíruji zadek,“ otočila se pro plácačku. Několikrát mě s ní plácla po zadku. „Vidíš, jak se mu to líbí,“ zasmála se, když viděla že sebou ani moc necukám. Najednou dopadla silná rána, zatmělo se mi před očima a v těle se mi napnul snad každý sval, ale byl jsem opravdu pevně připoutaný, takže jsem zůstal bezmocně ležet. „A tohle se zase líbí mě!“ vybuchla smíchy. Znovu jsem dostal pořádnou ránu. „Asi si hodně dlouho nesedne,“ politovala mě Madam Lucie. „To určitě ne,“ zasmála se má Paní, „alespoň si bude dlouho pamatovat, jak má vypadat úklid.“ A opět mě plácačkou přetáhla přes zadek. Už jsem nevnímal kolik ran jsem dostal, ale bylo slyšet, jak si to má Paní s hlasitým smíchem užívá, zatímco já jsem byl naprosto bezmocně připoutaný. „Tak co Luci?“ obrátila se po chvíli na Madam Lucii, „nechceš si to ještě zkusit?“ „Ani ne,“ odpověděla jí Madam Lucie, „to už jsem zkoušela.“ „Ale to bylo takové plácání,“ oponovala jí má Paní, „neměla jsi nikdy chuť pořádně seřezat někoho kdo tě naštval?“ zeptala se. „Tak vidíš, teď máš možnost,“ pobídla ji má Paní a podala jí plácačku, „představ si, že tady leží někdo, kdo tě pořádně nasral.“ Najednou dopadla šílená rána na můj zadek, cítil jsem, že Madam Lucie od mé Paní okoukala, jak se pořádně rozmáchnout. „Tak co, už je to lepší?“ zeptala se jí má Paní. „Trošku ano,“ odpověděla jí Madam Lucie. „Tak mu dej ještě, uvidíš že se ti uleví,“ pobídla ji má Paní, „alespoň mě to pomáhá“ zasmála se. Dopadla další rána, a potom ještě několik. Připadalo mi, že každá rána byla silnější a silnější. „Tak jak se cítíš,“ zeptala se jí má Paní, když Madam Lucie přestala. „Měla jsi pravdu,“ odpověděla jí Madam Lucie, „je mi skvěle. Asi se mi to začne líbit“ zasmála se. „Tak si ještě ulev,“ pobídla ji má Paní. „Děkuji, ale stačilo,“ podala mé Paní plácačku. „Snad někdy příště.“ zasmála se. „Dobře, běž si sednout. Za chvíli jsem u tebe, jen co ho uvolním.“ Přistoupila k mé hlavě a uvolnila mi roubík. „Děkuji Vám má Paní,“ poděkoval jsem a políbil nastavenou ruku. „Doufám, že si už budeš pamatovat, jak má vypadat úklid.“ zeptala se mě. „Ano má Paní.“ odpověděl jsem. Potom mi začala uvolňovat popruhy, kterými jsem byl připoután. „Zvedni se,“ přikázala mi, když uvolnila poslední popruh. Zvedl jsem se se spankovky a vrhl se k jejím nohám, která jsem začal líbat. „To stačí,“ okřikla mě po chvíli, „pojď za mnou.“
Otočila se a šla si sednout za Madam Lucií na pohovku. „Stoupni si,“ přikázala mi, když jsem po čtyřech dorazil k jejím nohám. Postavil jsem se před ní. „Otoč se!“ Otočil jsem se a má Paní si s obdivem prohlížela svou práci na mém zadku. „Vidíš Lucinko, jak má pěkně vybarvené tvářičky,“ pochvalovala si má Paní a prstem přejížděla po mém zadku a ukazovala stopy po ranách. „Tahle je pěkná,“ zasmála se, „a tahle taky,“ přesunula svůj prst, „tohle je tvůj podpis,“ se smíchem ukázala Madam Lucii jedno místo na mém zadku. „Jsem opravdu spokojená,“ pochválila si svou práci. „Otoč se,“ přikázala mi. Opět jsem se otočil a dal ruce za záda. „Roztáni nohy!“ přikázala. „Tak co Lucinko, myslíš si, že si zaslouží sundat tu klícku?“ zeptala se má Paní se smíchem Madam Lucie a zatáhla za klícku až jsem vykřikl. „Asi ano, myslím si, že už trpěl dost,“ politovala mě Madam Lucie. „Tak dobře, když se přimlouváš.“ Sundala si z krku klíček od klícky a odemkla ji. Po chvíli byl můj čurák i koule opět volné. „Děkuji Vám Madam,“ poděkoval jsem a opět jsem začal líbat její nohy.
„Vstaň,“ přikázala po chvíli. Stoupl jsem si před ní mírně rozkročený s rukama za zády. „Jak to že můj čurák nestojí v přítomnosti Dam?“, podívala se mi pohoršeně do rozkroku a špičkou boty si začala hrát s mým čurákem. Ten se začal pomalu zvětšovat. „No to už je lepší,“ pochválila ho, když se postavil. „Co říkáš Luci?“ zasmála se. „Jo, jo stojí mu pěkně,“ souhlasila Madam Lucie. „Tohle se mu moc líbí,“ zasmála se má Paní a začala mi mačkat bradavky až jsem skučel bolestí. „Vidíš, co to s ním dělá,“ zasmála se a špičkou boty si hrála s mým čurákem, který byl naběhlý k prasknutí. Už to vypadalo, že vystříknu, ale v poslední chvíli přestala.
„Ještě pro tebe mám jedno překvapení,“ otočila se k Madam Lucii, „nebude ti vadit, když ti bude pečovat o nožičky?“ zeptala se. „Nevím,“ zamyslela se Madam Lucie, „ještě jsem to nezkoušela.“ „Tak je na čase to zkusit,“ usmála se má Paní. „Teď se Lucince postaráš o nožičky!“ ukázala mi směrem k nohám Madam Lucie. Klekl jsem k nohám Madam Lucie, políbil jsem špičku jejich bot a opatrně jsem je vyzul. Potom jsem začal líbat její chodidla, pečlivě jsem políbil každý centimetr jejich chodidel. Potom jsem začal pečlivě olizovat každý prstíček jejich nohou. Podle slastného vzdychání jsem poznal, že si to Madam Lucie skvěle užívá. „Už stačí,“ zarazila mě po chvíli se slastným úsměvem. „Je to úžasné,“ pochvalovala si Madam Lucie, „ale už budu muset jít.“ A chystala se obout boty. „Obuj Madam!“ okřikla mě má Paní. Vzal jsem botičky a začal jsem obouvat Madam Lucii. „Tak jak se Ti u mě líbilo Zlatíčko?“ zeptala se má Paní Madam Lucie, zatímco jsem ji obouval. „Bylo to úžasné,“ odpověděla jí nadšeně Madam Lucie, „zažila jsem něco podobného poprvé. Nikdy jsem netušila, jak vzrušující může být někoho seřezat. A ty nožičky prostě úžasné. Škoda že už musím jít, ale určitě tě zase brzy navštívím. Ráda si to zopakuji.“ Mezitím jsem jí obul botičky a čekal na další rozkazy mé Paní. Madam Lucie se zvedla z pohovky, spolu s ní se zvedla i má Paní a společně zamířili ke dveřím a já jsem je po čtyřech následoval. U dveří se Dámy přátelsky objali. „Doufám, že se zase brzy ukážeš,“ loučila se má Paní s Madam Lucií. „Určitě, ale musíš mi slíbit, že tady zase bude,“ a ukázala směrem ke mně. „Určitě, vidím že s jsi si to užívala,“ zasmála se má Paní. „Rozluč se s Madam,“ ukázala mi má Paní směrem k nohám Madam Lucie. Sehnul jsem se a políbil boty Madam Lucie. „Tak je hodný,“ pochválila mě má Paní a otevřela dveře, ještě jednou se Dámy objali a potom Madam Lucie odešla. Má Paní zavřela dveře a vrátila se na pohovku. Po čtyřech jsem ji následoval.
„Sundej mi botičky,“ přikázala mi, když se pohodlně usadila na pohovku. „To je úleva,“ a protáhla si nohy, když jsem jí vyzul boty. „Teď se mi můžeš postarat o nožičky,“ přikázala mi. Začal jsem líbat její nožičky. Pečlivě jsem jazykem olízal každý kousíček jejich chodidel, potom jsem jí je začal masírovat. „To je úžasné,“ pochvalovala si má Paní masáž nožiček. Střídavě jsem masíroval její chodidla a olizoval její prstíčky. „Musím tě pochválit,“ promluvila na mě během masáže, „Lucince se moc líbilo, jak jsi jí pečoval o nožičky. Myslím si že i výprask si užila. Choval jsi se opravdu jako vychovaný otrok.“ pochválila mě. „Zasloužíš si odměnu,“ pokračovala a natáhla se ke mně, aby dosáhla na moje bradavky, které začala dráždit až se mi čurák opět postavil. „To se mu líbí,“ zasmála se a nohou si s ním začala hrát. „Teď si ho můžeš za odměnu vyhonit,“ dovolila mi. „Děkuji má Paní,“ poděkoval jsem a začal jsem si ho před ní honit, byl jsem pořádně nadržený, takže během chvilky jsem stříkal. „Tak a teď to ukliď,“ přikázala mi, když jsem se vystříkal. Sehnul jsem se a pečlivě jsem slízal všechno semeno z podlahy. „Tak je hodný,“ pochválila mě, „ještě se otoč, vytáhnu ti ozdůbku.“ Otočil jsem se a předehnul aby mi mohla vytáhnout kolík ze zadku. „Tak hotovo,“ řekla, když mi ho vytáhla ven. „Děkuji má Paní,“ poděkoval jsem a políbil jí nohy. „Tak pro dnešek už můžeš jít.“ Šel jsem se obléct, když jsem byl hotový, šla se mnou ke dveřím. „Děkuji Vám má Paní za skvělé odpoledne. které jsem u Vás mohl strávit,“ poděkoval jsem a políbením jsem se rozloučil s jejími nožičkami. „Taky jsem si to užila,“ zasmála se a sundala mi obojek, potom otevřela dveře. „Na shledanou,“ rozloučil jsem se a políbil jsem jí ruku. „Na shledanou, a brzy se zase ozvi.“ rozloučila se a zavřela za sebou dveře.
