Cítím se jako paralyzována, při každém pohledu na tebe. Tvoje oči, tváře a rty, které se tak skvěle líbají. Chybí mi.
Po pár posledních týdnech jsem už skoro nedoufala v to, že by bylo něco jako dřív.
Ale přesvědčil jsi mě o opaku.
Jako každý víkend, trávíme čas o samotě a já jako většinou v kuchyni. Uklidňuje to.
Mezitím, co se plácám s těstem, přijdeš za mnou, obejmeš mě ze zadu a políbíš na krk. Tvoje polibky miluju. Zašeptáš mi do ucha, abych si umyla ruce a přišla za tebou do vedlejšího pokoje.
Jen co přijdu, přitiskneš si mě k sobě a políbíš mě. Nevím zda se ti roztápím pod rukama, nebo mě motýli ve mně donutí odletět. Je to nejkrásnější moment, za poslední dobu.
Postupně z nás padají šaty, až skončíme na posteli. Políbíš mě, přes krk a prsa se suneš dolů. Každý tvůj polibek je jako pohlazení. Skončíš v podbřišku a přejdeš na stehna.
Stoupneš si k posteli, jsi celý nahý a já se toho pohledu nemůžu nabažit. Kleknu si před tebe na postel a beru tvé péro do pusy, vím, že to máš rád. Položíš mě na záda a pronikneš do mě. Mé nehty ti kreslí po zádech a zadku. Líbám ti ramena, sem tam kousnu. Pak se naše rty spojí a vzdech překrývá vzdech.
Až začínám pochybovat, zda to není sen.
Oběma se dostavuje orgasmus a vše končí uvnitř mě. Ale stejně skončíme v objetí, oba vyčerpaní.
Svět je zas o něco krásnější.
