„Upozorňujeme vás, že i tento poslední den tady ředitel je. Neodjel jak jsou někteří zvyklí. Odpoledne proběhne ještě školení. Zítra po snídani se odjíždí.“ oznamovala nám Králová poslední program.
Ještě před začátkem vstupu do sálu jsem si počkala na Královou, šla v doprovodu jako obvykle Vinklárové.
„Mohla bych s vámi mluvit?“ zeptala jsem se jí.
„Paní Jurková je z mého oddělení. Tak bych u toho ráda byla.“ řekla Vinklárová, byla zvědavá drbna jedna.
Ale já věděla, že vyjde vstříc i ona. Tak jsem byla ráda, že šla s námi.
Poslední setkání přišlo rychle. Poslední chvilky, kdy si užiju dva pejsany se krátily. Když jsem vešla do šestnáctky, tak vířivka byla opět zapnutá. Dnes ji ovšem nevyužiji. Chci se soustředit na pejsany. Víc jak své uspokojení mě bavilo sledovat jak si hrají ti dva.
Dala jsem židli doprostřed místnosti a šla si vybrat oblečení. Volba padla na černé saténové krátké šatičky na ramínkách. Prsa byla v průhledné krajce.
Nasadila jsem masku a čekala na psy. Jakmile zaštěkali, tak jsem jim šla dát obojky. Oba dostali své, rafana jsem tentokrát ušetřila svorek.
„Má paní váš čokl by vám chtěl poděkovat za starostlivost a péči.“ prohlásil hafan, když jsem šla pro vodítka.
„Ano? Chtěl bys svou paní něčím potěšit?“ mohla bych nechat poslední den v režii pejsanů..
Ne! To rozhodně ne! To já budu určovat co bude, tak má smůlu. Hafan mi ale podával malou krabičku.
„Pro vás paní.“ řekl a já jsem ji vzala.
Otevřela jsem ji. V červeném sametu byly nádherné hodinky. Musely mít velkou cenu.
„Paní..“ ozval se hafan a ukázal mi svou levou ruku, na které měl hodinky.
Měl stejné, jen v mužském provedení. Takže si mě spojil s hodinkami. Velice zajímavý nápad. Vyndala jsem je a dala krabičku na stůl. Z druhé strany bylo dokonce vyryto věnování: ´Mé paní..´ Raději tam nedal iniciály. Vrátila jsem mu je.
„Nasaď mi je.“ natáhla jsem k němu ruku a on mi je dal.
Krásně se leskly a spolu s hafanovými k sobě pasovaly. Překvapil mě tímto dárkem.
Vzala jsem vodítko a odvedla ho doprostřed místnosti.
„Zůstaň!“ a šla jsem s druhým vodítkem pro rafana.
Postavila jsem ho za hafana.
„Sedni!“ dala jsem ho sednout. „Líbí se ti hafanova prdýlka?“ sedla jsem si na židli, která byla hned u boku hafana.
„Ano paní.“ řekl s pohledem do análu hafana.
Popadla jsem ho za vlasy a dala mu hlavu k jedné půlce. Škrabošku jsem hafanovi dávat nemusela. Držel pozici při které dozadu nic neviděl.
„Polib mu tu prdel, nic jiného taky neumíš. Jen prdele.“
Začal ji líbat a přidával i jazyk. Natlačila jsem ho k druhé půlce. Jakmile se pomazlil s ní, tak jsem ho nasměrovala k análu.
„Chceš?“ zeptala jsem se ho a držela jeho tvář u análu hafana.
„Ano prosím, paní.“ škemral.
A to bylo také všechno kam ho nechám u hafánka zajít.
„Vyliž mu tu prdel.“ poručila jsem mu a šla před hafana, který zatím držel.
„Tvůj jazýček také zaměstnáme.“ posadila jsem se před něj a on šel rovnou ke kundičce.
Tím jak se ohnul, tak vyšpulil svůj anál víc rafanovi. Chvíli kroužil kolem poštěváčku a pak zajel hluboko do frndy. Měl ho silný a pružný. Nemusel by ani použít péro. Vytáhla jsem mu za vlasy hlavu z mého klína.
„Chceš, aby ti panička poděkovala za dáreček?“ zeptala jsem se ho.
„Budu rád paní.“ odpověděl.
Stoupla jsem si a odtáhla za vodítko rafanovu hlavu z jeho prdele.
„Budeš se dívat jak si hafan užívá a přitom si ho budeš honit. Nesmíš se udělat, jinak tě čeká trest!“ poručila jsem mu.
Dala jsem rafana stranou a klekla jsem si.
„Hafane! Omrdej si paničku!“ rozkázala jsem mu a on nečekal a přistoupil ke mně zezadu.
Zasunul do mě to své krásně tvrdé péro. Vrazil ho do mě na doraz a začal přirážet.
„Pořádně, ať to jde cítit!“ popohnala jsem ho k tvrdosti.
Ne, že by nešel cítit, šel a dost. Tvrdé nárazy se mnou lomcovaly a já sledovala jak si rafan honí. Jakmile jsem cítila, že bude, tak jsem cukla a nenechala ho dodělat.
„Šetři si mrdku.“ řekla jsem.
Na psech bylo vidět, že jsou před vyvrcholením.
„Chceš se uvolnit?“ zeptala jsem se rafana.
„Ano paní.“ odpověděl.
„A chce už tvůj čuráček moji kundičku?“ zeptala jsem se ho.
„Byl bych rád paní.“ odpověděl.
Šla jsem ke stolu a vzala škrabošku. Hafan už věděl, co ho čeká.
„Vztyk!“ rozkázala jsem hafanovi a za vodítko ho dotáhla k sedícímu rafanovi.
Péra jim stále stála. Oslepila jsem ho.
„Dívej se, jak má krásné péro.“ ukazovala jsem ho rafanovi a přitom jsem ho pomalu honila.
Nasedla jsem si na rafana. Jednou rukou jsem honila hafana a druhou jsem se držela rafana za rameno. Popadl mě za zadek a pomáhal mě v pohybech. Jindy by dostal bičem, ale měla jsem horší stabilitu a tím, že mě držel zezadu jsem na něm mohla pořádně jezdit.
Začal vzdychat. Užíval si to stejně jako já. Otočila jsem mu hlavu stranou a umlčela jsem mu steny hafanovým pérem. Popadl ho jednou rukou a začal kouřit. Já jsem rukou přešla na jeho varlata, která jsem uchopila. Přicházel mohutný orgasmus, který trval pěkně dlouho. Vysílená jsem se opřela dozadu a sledovala jak si užívájí. Hafan věděl kdo jej kouří a přesto mu unikly steny. Rozhodně uměl rafan s čuráčky. A dokázal hafanovu kládu pořádně zasunout. Napíchával se na něj až po kořen a držel. Začal zrychlovat dokud se mu hafan do pusy neudělal.
Hned jsem k němu šla.
„Drž!“ zavřela jsem mu ústa. „Vztyk!“ postavila jsem rafana na nohy.
Sundala jsem hafanovi škrabošku a dala je k sobě čelem.
„Víš co má nyní v ústech? Tvou mrdku.“ řekla jsem hafanovi.
Pohladila jsem rafana a řekla: „Polkni to!“ použila jsem stejný rozkaz jako hafan, když donutil mě polknout jeho.
Rafan neměl problém polknout. A polkl s potěšeným výrazem sledujícím hafana.
„Hodní. Hafane na záda!“ ihned plnil mé rozkazy.
„Teď vylížeš prdýlku mě.“ rozkázala jsem rafanovi.
Sklonila jsem se k hafanovi.
„Vzpomínáš jak jsi mě donutil polknout tvé semeno?“ zeptala jsem se ho.
„Ano paní.“ odpověděl.
Usmála jsem se: „Tak teď si dáš rafana. Budeš lízat a co bude vytékat, tak pěkně polkneš.“
Sedla jsem si na něj a jeho jazyk začal kouzlit. Dala jsem ruce na zem vyšpulila prdel na rafana, který se ujal plnit svůj rozkaz. Do obou dír mě zajížděly jazýčky. Cítila jsem jak vytékám z kundy a hafan si polykal cizí mrdku.
Nechávala jsem se vylízat a když jsem byla čistá, tak jsem si je za vodítka přivedla k židli, na kterou jsem si sedla.
„Těšíte paničku. Jsem s vámi spokojená. Máte šikovné jazýčky. Moc šikovné.“ usmála jsem se.
„Chci je vidět v sobě.“ a rozhodně hafanovi nenasadím škrabošku.
Vypadal, že mu to nevadí. Jejich hlavy se k sobě přibližovaly a začali se přede mnou pěkně olizovat. Rafan si držel hafana za hlavu. Dívala jsem se zblízka jak se jejich jazyky proplétají. Začalo se jim to líbit. Dokonce i hafan se nesměle dotkl rafana.
Čoklíčci by se mohli opíchat navzájem..
Vodítky jsem je od sebe odtrhla a zavedla do pelechu.
„Máte štěstí, dneska jste mě nenasrali a žádný trest nebyl. Doufám, že jste si to užili jako já.“ řekla jsem a odepnula jim obojky.
Ihned šli do koupelny.
Převlékla jsem se a odešla do pokoje.
Jakmile jsem měla jistotu, že už tam nejsou, tak jsem se vrátila a očistila všechny pomůcky. I nepoužité. Svou masku jsem si dala do tašky, kterou jsem si přinesla a šla opět na pokoj.
Byl jsem nasraný jako nikdy. Ráno jsem psal paní, že pomůcky sbalím a přivezu jí je. Autobusy se zaměstnanci a mou paní už odjely a já jsem šel na šestnáctku sbalit hračky. Nebylo zamčeno. Paní nejspíš zapomněla. Nevadí, za tu chvíli se tam určitě nikdo nedostal. Zvláště když jsem to poručil já. Dal jsem všechno do kufru, pelechy hodil na sebe. Později zacouvám autem k zadnímu vchodu a vše tam přenesu.
Nikde jsem neviděl masku mé paní. Že by si ji odnesla? Popadl jsem krabičku od hodinek a chtěl jít. Všiml jsem si, že je těžká.
Otevřel jsem ji. Byly v ní hodinky mé paní a klíč od místnosti. Na stole byla i karta, která byla schovaná pod krabičkou. Proto nebylo zamknuté. Úplně jsem zapomněl, že paní má kartu a klíč a musí je vrátit. Ale proč tam jsou hodinky? Přidal jsem je k hračkám paní. Možná chce, abych jí je přivezl s kufrem.
Neodpovídala mě na zprávy.
První co bylo, když jsem dorazil do kanceláře, tak jsem zjišťoval jestli je Jurková v práci. Nebyla a nebude. Ty dvě absolutní krávy jí daly podepsat výpověď a ani netrvaly na dodržení dvouměsíční lhůty.
Rozjel jsem se k ní domů. Bez domluvy předem, ale musel jsem. Potřeboval jsem vědět, co se stalo. Nebyla doma a podle sousedky dlouho nebude. Říkala, že jede k rodičům na delší dobu.
Má panička mě odkopla a opustila. Ale proč? Co jsem udělal špatně?
PS: pokud jste si přečetli všechny díly až do konce, tak v blogu mám pro vás menší třešničku na dortu.. Můj nový pejsek- dohra!
