Tak i k nám do firmy po dlouhé době zavítaly ztrhané ksichty hochů z velké čtyřky (kdo neví co to je ať gůglí). Všem bylo jasné, že se začne opět reorganizovat, což je předzvěst nepopulárního propouštění. Ve firmě to začalo vypadat, jako když do rybníka pustíte štiku. Někteří z leknutí začali i pracovat, což byla činnost u nich dávno nevídaná. Kuchyňky se vyprázdnily, ale firemní chat se rozjel.
Panika.
Koho asi vyhodí?
Který útvar zruší celý?
Utvářely se koalice.
Padaly návrhy, koho by bylo dobré nechat a koho pustit.
No prostě sranda.
Zkušení věděli, že tihle hoši ještě nikdy nepřišli s vlastním nápadem. Jsou to draze placení papoušci, které si management najímá proto, aby za ně udělal špinavou práci.
Situace se po pár dnech trochu uklidnila, protože najednou všichni pochopili, kdo bude rozhodovat o jejich dalším bytí a nebytí. A proto ke mně do kanclu začali přicházet postupně podřízení a podřízení mých podřízených. Bylo srandovní to celé pozorovat, a to přesto, že ani já jsem neměl své místo jisté. Ale v založení jsem takový, že nějak bylo, nějak bude a z vyhazovu se nezblázním. Někteří chodili proto, aby prezentovali výsledky své práce. Jiní, aby očerňovali ostatní. Další s nápady. A přitom to bylo úplně jedno. Žebříček lidí k vyhazovu jsem měl dávno připravený a šlo jen o číslo, které mi poví, že mám pustit. Ono totiž nejde na poslední chvíli zachránit to, že jste byli k ničemu předtím. Sice si to lidé myslí, ale manažeři nejsou slepí a ví kdo táhne a kdo se veze. Nedej bože škodí. Pak zde ale byla ještě jedna skupinka, která na to šla úplně jinak. Myslela si, že poskytnutí jejich vagíny na hraní bude mít vliv na to, že zůstanou. Nemělo. Ale kdo jsem, abych odmítal nabízený šuk? Když pán dává, je hřích nebrat. Velikost mého útvaru mi zaručila na měsíc spoustu příležitostí toho dole nenechat zahálet. Mohl jsem si to dovolit, jsem svobodný, a tudíž nemají, jak na mě tlačit. Užíval jsem si to.
Jednoho dne mi takto přišla do kanceláře Simona. Dost mě to překvapilo. Ale ne mile. Zrovna do ní bych to neřekl. Přišla mi vždy jiná než ostatní. A zrovna ji jsem ani neměl v plánu propouštět. Vždy pracovala kvalitně, byl na ni spoleh, byla charakterní a měla osobnost. Proto jsem si řekl, že s ní sex nechci. A že to bylo těžké rozhodnutí, protože ji jsem vždy chtěl. Má krásný podlouhlý obličej s jemnými rysy. Melodický hlas a něžný pohled. Štíhlou postavu, malá ňadra a zadeček a blond dlouhé vlasy. Tedy vlastně vše, co se mi na ženách líbí. Sice je o několik let starší než já, ale mně se prostě líbí, i když na starší nejsem. Nemyslím to tak, že bych je odmítal, ale že nejsem na starší ženy jen proto, že jsou starší.
Jenže jsem se mýlil. Nepřišla vůbec kvůli tomu. Chtěla probrat jen něco pracovního a zase odešla. Kdybych měl v kanclu zrcadlo, tak bych se na sebe podíval a řekl bych si, jaký jsem to namyšlený kokot. Fakt debil myslet si, že se každá se mnou chce vyspat.
Tučňáci z firmy zase odpochodovali jinam a život se vrátil do starých kolejí. Stádo sice prořídlo, ale po dlouhé době opět táhlo. Uplynul snad půl rok a byl jsem se Simonou opět v kanclu sám. Dokončovali jsme nějakou stupidní prezentaci, která musela být do druhého dne, protože byla veledůležitá jak prd v láhvi. Práce se táhla do pozdních večerních hodin, takže jsme na patře zůstali sami. Nechali jsme si dovézt pizzu a dali si na chvíli pauzu. Jedli jsme a povídali si o všem možném. Vytáhnul jsem láhev červeného, kterou jsem dostal od nějakého obchodního partnera a nalil do skleniček.
„Simono, musím se ti k něčemu přiznat. Tenkrát, jak jsi u mě byla v kanclu, když hrozilo propouštění, tak jsem si myslel, že jsi jako ostatní a chceš se se mnou vyspat, abych tě nevyhodil.“
„Tomáši, i já se ti musím k něčemu přiznat. Líbíš se mi dlouho. Přitahuješ mě a chtěla jsem to udělat. Ne kvůli vyhazovu, ale protože holky o tobě vedly řeči, jaký jsi a chtěla jsem to také. Chtěla jsem se cítit jako špinavá děvka, která uboze přileze škemrat o smilování.“
Tohle jsem tedy nečekal. Překvapilo mě to tak, až jsem se zakuckal a poprskal si bílou košili vínem.
„Teda Simono…“
„No, co Tomáši? To, že vypadám tak křehce a mám to ráda jemně neznamená, že v sobě nemám část, která občas vyleze a chce to tvrdě bez citů. Jen živočišný sex.“
„A teď chceš co?“
„Teď už je to pryč. Už holt to ponížení nezažiju. Svlékni si tu košili a dej mi ji. Skočím ti ji na wc vyprat, abys tam neměl fleky.“
Svlékal jsem se, ale nedalo mi to. „A proč jsi to tedy tenkrát neudělala?“
„Jedna věc jsou představy a druhá je realita. Nevěděla jsem, jak to vezmeš ty, jak to vezmu já a asi bych ti nevysvětlila, že nejsem jako ony.“
Předal jsem jí košili a sledoval, jak odchází. Simona byla oblečená jako vždy perfektně. Bílá halenka zastrčená do upnuté šedé sukně sahající ke kolenům a zvýrazňující její boky i zadeček a na nohách natažené černé elegantní silonky zakončené lodičkami na vysokém podpatku. Její ladný krok odnášel ten skvostný zadeček pryč. Podle mě věděla, že ji pozoruji a schválně šla tak provokativně. Viděl jsem ji ze své potemnělé kanceláře dlouho, protože dveře za sebou nezavřela a osvětlená chodba k wc vedla přímo. Slyšel jsem, jak za ní zaklaply dveře a začala téci voda.
Krev se ve mně vařila chtíčem. Mozek vypnul a přestal řešit následky. Šel jsem za Simonou. Otevřel jsem dveře a viděl, jak se snaží dostat fleky z košile dolů. Jen se na mě podívala a opět sklopila hlavu a věnovala se praní. Stačily dva kroky a stál jsem za ní. Vyhrnul jsem jí sukni nahoru a stáhnul kalhotky dolů. Rozepnul jsem se a vytáhnul stojící penis. Přejížděl jsem jí s ním mezi stehýnky. Nebránila se, ale ani neudělala nic, aby mi to usnadnila. Fyzicky ani nemusela, cítil jsem, jak její lasturka teče. Nasadil jsem špičku penisu na okraj její dírky a rychle do ní zajel. Ze sevřených úst jí vyšel sten a nohy trochu povolily.
„No konečně Tome, myslela jsem, že ti to snad ani nedojde nebo nenajdeš odvahu.“
Opřela se rukama o sklo a dívala se na nás, jak to děláme. Využívala odrazu zrcadla, aby se mi přitom dívala do očí. Rukama se tak zároveň bránila, aby s ní ty tvrdé přírazy tolik neházely.
Vytáhnul jsem jí blůzku ze sukně a přestal se na chvíli hýbat, abych měl klid a mohl jí blůzku rozepnout a vysvobodit její ňadra na hraní. Ale Simona to nenechala jen tak. Místa mezi deskou umyvadla a mnou bylo málo, a proto se rozhodla jen do mě drobně tlačit zadečkem a zase ho povolovat. Byly to mikro pohyby, ale cítil jsem je a způsobovaly mi silnější erekci. Když jsem už konečně vše dokončil kochal jsem se v zrcadle dokonalým obnaženým tělíčkem Simony. Má nádherná ňadra. Malé bradavky a k nim krásné malé, světlé dvorce. Chápu, proč po světě běhá tolik ošklivých žen, když tady příroda spotřebovala vše pěkné. Chtěl jsem ji otočit, ale říkal jsem si, že by to zkazilo tu chvíli. Snad ji budu moci líbat někdy jindy. Pokračoval jsem opět v pohybech, ale přidal jsem k tomu hraní s jejími bradavkami a prsy. Držel jsem jí ňadra v dlaních, mačkal je a v prstech stiskal bradavky. Dala si jednu nohu na desku umyvadla a ten jiný úhel způsobil, že se její vzrušení začalo rychle zvyšovat. Můj stojící penis přejížděl přes čelní stěnu, což se jí hodně líbilo. Přestal jsem si jednou rukou hrát s ní a zajel jí na její hrášek slasti. Odměnou mi byly její vzdechy a pohyby boků.
„Tomáši, nepřestávej. Dělej. Šukej mě tvrdě. Já už brzy budu. Vem si mě.“ to a podobné věci opakovala stále dokola. Mezery mezi jednotlivými slovy se prodlužovaly a hlas slábnul. Kousnula se do ruky, aby zabránila hlasitému výkřiku, ale její tvář, oči a záškuby těla prozrazovaly, co právě prožila. Odtáhla mě od sebe a nejistým krokem se snažila dostat k toaletám. Jedna noha se jí podlomila, neudržela se a na dlaždičky dopadla sprška tekutin. Rychle jsem k ní přiskočil a odvedl ji sednout si. Odstrčila mě a rychle za sebou zavřela dveře. Slyšel jsem, jak z ní vyšel proud, jako když vylejete skleničku vody a teprve pak onen známý zvuk zlatého deště.
Začala se mnou mluvit přes dveře. „Tome, to nebylo to, co myslíš. Měla jsem mokrý orgasmus a už jsem ho v sobě neudržela. Já se za něj stydím. Nevím, jak bys to vzal. Jednou jsem totiž měla někoho a ten mě po něm seřval, tak mám teď blok.“
„Chápu to, ale se mnou se bát nemusíš. Naopak, já bych to ocenil. Vždyť to nemá každá a je to pro muže ta největší odměna za jeho snažení.“
Otevřely se dveře a opět vyšla upravená Simona. Tedy upravená tak, jak jí to dané místo umožňovalo.
„Pojď Tome, jdeme dokončit tu práci.“ Prošla kolem mě a nechala mě tam se stojícím penisem.
V kanceláři dělala, jako kdyby se nic nestalo a pokračovali jsme v práci dále. Chtěl jsem také být, ale cítil jsem, že není vhodná doba. Za necelé tři hodiny jsme měli hotovo. Mezi tím nás navštívil i noční hlídač a dohodli jsme se, že patro zatím nezahesluje.
Seděl jsem u stolu a posílal prezentaci do zahraničí. Najednou byla v místnosti tma. Simona zhasnula a svítila jen lampička na mém stole. I přes její slabé světlo jsem viděl, jak jde Simona po čtyřech jako kočka ke mně. Nejen, že tak šla, ale cestou i mňoukala a dělala, že si olizuje packy. Asi to takhle z popisu není moc sexy, ale nedokážu popsat, co jsem viděl. Rozhodně mě to však vzrušilo. Simona mezi tím dolezla až ke mně pod stůl.
„Klidně si Tome pracuj, kočička si přišla hrát se svou hračkou.“ Rozepla mi kalhoty, vyndala ven stojící penis a začala si s ním povídat „No, na tebe jsem úplně zapomněla. A přitom tys mi způsobil tolik radosti. Ukaž, jak jsi velký. Chceš, aby si s tebou kočička hrála? Chceš k ní do pusinky?“ Pevně ho svírala u kořene a jazýčkem jezdila po celé jeho délce. „Chutnáš dobře. Kdes to byl, že jsi takový voňavý? Pojď ke mně do pusinky, musím tě ochutnat.“ Málem mi ty její řeči odpálily dekl. Krev se ve mně vařila. „Tome, nevyrušuj nás, kočička si teď hraje a nechce, aby ji někdo rušil, jinak uteče. Hezky si dopiš, co potřebuješ.“
Jenže jak se soustředit na práci, když se vám děje tohle. Penis mi mizel v jejích ústech a rukou si ho do nich honila. Stáhla ze mě kalhoty a penis mi podvázala svými kalhotkami. Nevím za jak dlouho, ale podařilo se mi s vypětím všech sil mail dokončit a odeslat.
„Simono, hotovo.“
„To jsem ráda, mám tu pro tebe nějakou práci.“ Stoupnula si přede mě. Vyhrnula sukni a vlezla si na stůl.
Postavil jsem se a chtěl do ní. Pokrčila nohu, dala mi ji na prsa a odstrčila mě od sebe.
„Řekla jsem, že tu mám pro tebe nějakou práci, ne zábavu. Koukej mě vylízat, ale rychle.“ Chytila mokrou košili, přehodila mi ji přes krk a táhla si mě mezi své nohy.
„Tak, pane řediteli, teď budete poslouchat vy mě. Sedněte si na křeslo a udělejte mi jeden pěkný orgasmus.“ přešla do vykání a rozkazování. Ta hra se mi začínala líbit a mírná podřízenost mi v tuto chvíli nevadila. Začal jsem jazýčkem jezdit po stehnech směrem k lasturce a hrát si okolo.
„Řekla jsem, že mi to máte udělat. Tohle to vaše bloudění kolem mě nezajímá. Neumíte snad ženskou pořádně vylízat? Jste snad eunuch nebo teplouš? Vidíte kundu poprvé a nevíte co s ní?“ zvýšila na mě hlas a abych pochopil, že to myslí vážně, tak mě šlehla mokrou košilí přes záda až to mlasklo.
„Tak znovu a pořádně nebo jste ji viděl naposledy.“
Vrhnul jsem se na ni, jak hladový na hostinu. Byl jsem jako pitbul na dětském hřišti. A ona mě odměňovala vzdycháním. Tahala mě přes košili do sebe až jsem skoro nemohl dýchat. Ale chtěl jsem si to alespoň trochu udělat po svém. Chtěl jsem do ní vsunout prst, ale byla tak vzrušená, že to ani trochu nepostřehla. Pomalu jsem do ní přidávat jeden po druhém a zkoušel, jak to bude pro ni nejlepší. Tři se nakonec ukázaly jako nejlepší počet. Košile už dávno ležela kdesi mimo. Jednou rukou jsem jí mačkal ňadra a hrál si s bradavkami prsty a druhou jsem si hrál uvnitř ní a jazýčkem na povrchu. Skučela mi na stole a bylo jasné, že to dlouho nevydrží.
„Jestli budeš mít mokrý orgasmus, tak ho prosím nezadržuj.“
Zjistil jsem, že důležitější než můj jazýček a hraní si s prsy pro ni byly tři prsty uvnitř ní. Zmítala se, hlasitě vzdychala a já ji mezi lízáním slovy povzbuzoval. Snažila se rukama utlumit křik, který se jí vydral z hrdla. Mokrý orgasmus se bohužel nedostavil. Nechal jsem ji na chvíli být, aby se trochu srovnala a mně se alespoň vrátila čelist nazpátek.
„Nejste úplně marný. Něco by z vás mohlo být.“ sice říkala toto, ale na výrazu její tváře hrál úsměv. „Dělal jste to takhle všem těm čubkám tady? Asi ne. Co? Ty vás jen kouřily a nechaly se šukat do všech děr. Hlavně abyste se do nich vystříkal a ony měly pocit, že si zajistí flek. To by mě zajímalo, co vše vám dovolily a co jste po nich všechno zvráceného chtěl.“
Neodpovídal jsem na to. Nemělo smysl jí cokoli říkat či vysvětlovat. Nejen, že na to neměla právo a já bych to nikdy neprozradil, ale hlavně ona odpověď neočekávala. Měla to jako součást své hry.
„Teď mě tak napadá, že vy jste se dneska ještě neudělal. No, co s vámi. Já vás už nechci. Ale dovolím vám, abyste se na mě mohl dívat a udělat si to sám rukou. Chci, abyste ho měl na kraji mé lasturky a honil se a až to na vás půjde, tak teprve pak smíte dovnitř a vystříkat mě.“
Ležela na stole. Nohy od sebe a já měl výhled na její broskvičku.
„Má paní, mohu si ho ve vás namáčet, aby mi to šlo lépe?“
„Že jste to vy, tak můžete. Ostatní tady z kanceláře takové štěstí neměli, tak si toho važte. Ti se směli jen dívat a postříkat mi nožičky nebo si to museli nastříkat do ruky. Počkejte chvíli, já se zvednu a budu se na vás dívat.“
Zajel jsem do ní, udělal pár pohybů a odstrčila mě.
„Teď si ho hoňte.“
Když se vynadívala dala mi nový příkaz „Do mě.“ a po chvíli mě opět odstrčila. Takhle jsme to opakovali ještě nějakou chvíli. I ji samotnou to vzrušovalo, což mě dost udivovalo. Nebyl jsem v ní pořádně a co chvíli to přerušovala, ale přesto vypadala, že také bude.
„Má paní, já už budu.“
„Zarazte ho do mě a až budete stříkat, smíte mít ve mě jen špičku.“
Na nic jsem nečekal a projížděl jí lasturku. Bylo toho ve mně za dnešek nastřádaného hodně. To, že jsem musel v okamžiku orgasmu být skoro venku znamenalo, že jsem si ho pořádně neužil. Ale přesto byl dost silný, jen ne uvolňující.
„Jednu věc jsem vám neřekla. Všichni, co mě tu postříkali si to potom olízali. Ale vy jste ředitel, vám dovolím mě vylízat a očistit od toho bílého neřádu, kterým jste mě napustil. Chytila mě za hlavu a stačila si ji do klína. To bylo poprvé v životě, co jsem po sobě musel uklízet. Nechutnalo to nijak ale celá ta situace byla tak divná, že mě to vzrušilo. Začal jsem si užívat její lízaní a ona také. Z toho nedokonalého orgasmu mi opět stál, a proto jsem pokračoval v jeho honění. Držela mě za hlavu, ale její tlak povoloval s jejím narůstajícím vzrušením.
Převzal jsem iniciativu. Stoupnul jsem si a šel ji políbit. Nečekala nic zlého, proto ji dost překvapilo, že jsem jí do úst pustil svou šťávu smíchanou s mými slinami. Polkla všechno. Nyní jsem ji zatlačil dolů a položil na stůl. Stoupnul jsem si k její hlavě a pronikl jí do úst stojícím penisem na jedné straně a na druhé straně jsem ji dráždil opět třemi prsty. Abych ji nezadusil, korigovala si rukou hloubku mých přírazů. Místností se ozývaly mlaskavé zvuky obou jejích vzrušených otvůrků. Šlo nyní jen o to, kdo z nás dvou bude dříve. Stáhla ze mě své kalhotky. Tahala mě za šourek nebo si ho dávala do úst. Prsty dráždila hrázi mezi staženým pytlíkem a zadním otvůrkem. Já ji na oplátku prsty dráždil uvnitř a hranou ruky poštěváček. Sama se pohybovala na mé ruce a dělala si dobře. Se svým rostoucím vzrušením se přestávala věnovat mně, takže jsem si do jejích úst přirážel sám. Jen mě držela za zadek a mačkala ho do sebe. Přišel na ni poslední orgasmus. Byl sice slabý, ale byl. Jenže v ten okamžik zatnula do mého zadku prsty. Nečekal jsem to a náhle jsem měl jeden její prstík uvnitř na prostatě, což způsobilo můj okamžitý orgasmus. Stačila ho ze sebe vytáhnout a ozdobila si těmi pár posledními ulevujícími výstřiky svůj obličej.
Uklidnili jsme se a sebrali poslední síly.
„Tedy Simono, to bylo úžasné. Děkuji.“
„I já děkuji tobě, tohle jsem potřebovala. Doma mi to neklape a takový uvolňující sex jsem neměla ani nepamatuji.“
Sesbírala své věci, kabelku a odešla se upravit na toaletu. Ale i já jsem se sebou potřeboval něco udělat. Po chvíli se Simona vrátila opět za dámičku.
„Tak já jdu Tomáši, měj se pěkně.“ a na rozloučenou mě políbila. „Ráda si to s tebou možná někdy opět zopakuji.“
Asi vám nemusím vykládat, že od té doby se z nás stali milenci a zažili jsme spoustu dobrodružství.
Pokud jste dočetli až sem, budu rád za vaše hodnocení a komentáře. Mně to zabralo několik hodin života, takže ať vás to potěšilo či nikoli, zkuste mi prosím věnovat trochu vašeho času, abych věděl, zda psát dále a co zlepšovat. Děkuji mockrát.
