„Musím z práce odejít.“ svěřila se mi Sára.
„Proč?“ zajímala jsem se.
„Katka řekla co se stalo na večírku Dagmaře a ta si na mě zasedla.“
„Kdo je Dagmara?“ měla jsem ufňukané sestry plné zuby. Nedokáže se za sebe postavit.
„To je členka rady firmy a ředitelova bývalá snoubenka. Zasnoubení zrušil on a ona ho stále chce. A asistentka se postarala o to, aby zjistila s kým ten večer odjel a koho je to sestra.“ podívala se na mě vyčítavě.
„A co já s tím?“
„Říkala jsem ti ať se chováš normálně. Ne.. ty pošleš někam jeho asistentku a odejdeš si s ním jak nějaká panička.“ připomněla mě. Jo, panička.. to kdyby věděla.. já jsem jeho madam, zlatá sestřičko!
„Stejně jsi chtěla z práce odejít, tak co!“ řekla jsem jí.
„To bylo předtím než jsem poznala na večírku jednoho kolegu.“ vypadlo z ní.
„Jak poznala? Čekalas na taxi a do té doby jsi tam seděla jak puťka.“ nedávalo mi to smysl.
„Jo, ale ten taxi přijel za dlouho a jeden jel také domů a zeptal se mě jestli může použít můj, aby nemusel čekat na další.“ ale dívejme se na ni. Tak Sárinka si jela s jiným chlapem a hned se do něj zabouchla. Povzdechla jsem si.
„Fajn, promluvím si s ředitelem.“ vyšla jsem jí vstříc.
„Ale nějak opatrně, aby si ty dvě ještě víc na mě nezasedly.“ naznačila.
„Neboj.“ to se neboj. Já už ti šéfika dám do latě a i ty jeho kravky.
Hned ten večer jsem jela autem k domu ředitele. Asi bude překvapený, jestli bude vůbec doma. V oknech se svítilo, tak jsem zazvonila. Otevřel. Bylo znát, že mě vidí velmi rád. Uklonil se mi a pustil dovnitř.
„Jsem velmi potěšen tak vzácnou návštěvou.“ zavřel za mnou dveře.
„Já vím.“ odpověděla jsem chladně a šla si sednout do křesla. Zvedla jsem jedno obočí.
„Co vám mohu nabídnout, madam?“ jindy bych si dala můj likér, ale jsem tady autem a noc u něj trávit nebudu.
„Nic. Myslím, že bys měl vypsat pozici na uklízečku záchodů.“ naznačila jsem problém.
„Takže slečna Ríglová dělá problémy?“ vůbec jsem nevěděla jaké příjmení má ten jeho ocásek z firmy. Ale pozorně jsem se na něj zaměřila, když jsem mluvila dál.
„Ona a nějaká Dagmar.“ podíval se mi upřeně do očí.
„Dagmar Stříbrná je má bývalá snoubenka. Nese těžce, že jsem zasnoubení zrušil.“ přiznal bez okolků.
„Ano, to je ona. Takže ženské, které by tě chtěli ojet nebo si tě vzít se budou mstít mé sestře jen proto, že jsem si s tebou užila?“ položila jsem otázku nevrle.
„Ne, to tedy nebudou. Ríglovou vyřeším hned. Dáša je členem rady, tak to bude horší, ale rozhodně nebude zneužívat svého postavení.“ řekl neústupně.
Stoupla jsem si a šla k němu.
„To jsem ráda. A doufám, že se budeš snažit, aby se Sáře ve firmě líbilo a nechtěla odejít.“ podíval se upřeně do mých očí.
„Chce odejít?“
„Hledala si i novou práci, ale na tom večírku se seznámila s jedním kolegou a změnila názor.“ vysvětlila jsem mu.
„V tom případě se o to postarám.“ řekl sebevědomě.
Líbilo se mi jakým stylem to říkal a hodně mě to vzrušovalo. Dělal co jsem po něm chtěla, aby mi udělal radost. Chtěla jsem odejít, ale nakonec jsem se vrátila zpět ke křeslu a sedla si na něj. Vyzula jsem si lodičky a protáhla si nožky v silonkách. Z našeho psaní jsem věděla, že se rád stará madam o nohy.
„Mám unavené nožky.“ ztěžovala jsem si mu.
„Hned to bude.“ dal mé lodičky stranou a klekl si k mým nohám. Věděl, že to může brát jako odměnu za to jak se vypořádá s těma pindama ve firmě. Ihned jsem jej odkopla od sebe.
„Takto ne!“ napomenula jsem ho.
Postavil se a rychle si sundal košili a hodil ji na sedačku a vrátil se k mým nohám. Začal je jemně masírovat.
„Rozepni se.“ řekla jsem a on si rozepnul kalhoty. Nohu, kterou před chvílí masíroval jsem si strčila dovnitř. Bylo tam teploučko. Navíjel se na ni.
„Opovaž se vystříknout. Minule jsem ti to prominula, ale nyní bys mně rozčílil.“ řekla jsem mu dopředu. Polevil ve svých pohybech, ale za to já jsem začala více pracovat s nožkou. Cítila jsem, že je tvrdý.
„Líbí se ti mé nožky?“ zeptala jsem se ho a přiložila mu volnou nohu na rameno. Ihned se věnoval lýtku.
„Ano, miluju vaše nožky madam.“ políbil vnitřní stranu lýtka.
„Roztrhni silonku a vysvoboď ji.“ dívala jsem se jak se snaží tenkou, průsvitnou látku natrhnout. Nakonec se mu to podařilo pod kolenem a jedním švihem držel v ruce zbytek silonek. Hodil ho za sebe a začal se mazlit s holou nohou. Líbal ji k nártu, kde přes prsty přešel na chodidlo. Měla jsem průsvitný lak na nehtech. Kdybych tušila, že mu budu dávat odměnu, tak si je nalakuji barevně. Ale on byl i tak v agónii.
„Věnuj se prstům.“ zavrněl, protože jsem mu zajela druhou nohou pod trenky. V jiném případě by byl naostro, ale jelikož nevěděl o mé návštěvě, tak jsem to neřešila.
Strčil se do úst palec mé nožky a žužlal ho. Jazykem jej objížděl a pak přešel na další prst. Šukal mi jazykem prostor mezi prsty. Pro mě velmi citlivé až lechtivé. Pro něj vzrušující. Stiskl mi lehce lýtko na noze a boky více dotíral na mou nohu v jeho rozkroku.
„Vyměň nohy.“ nařídila jsem mu.
Vytáhla jsem z jeho rozkroku svou a on si tam strčil mou holou. Silonky roztrhl i na té druhé a věnoval ji stejnou péči jako té první.
Jakmile se jazykem dostal opět mezi prsty, tak jsem v pohybech druhé nohy zrychlila. Zavřel oči. Bylo to pro něj utrpení. Ale nesměl se udělat. Měl velké sebeovládání.
Zvedla jsem si jeho obličej ke mně.
„Doufám, že mě potěšíš stejně jako já tebe nyní.“ naznačila jsem mu. On s tím jak se postará o problémy ve firmě a já tím.. že jsem vytáhla svou nohu z jeho trenek.
„Dolů.“ řekla jsem stručně rozkaz. Ihned si sundal kalhoty s trenkami ke kotníkům a sedl si přede mě zpět do své pozice. Jeho ztopořené velké péro bylo pěkně postavené.
Uzavřela jsem mu péro mezi mými chodidly.
„Ošukej mi je.“ rozzářil se. Měl také důvod. Právě jsem mu dala povolení se nejen udělat, ale také si vymrdat mé nohy.
Popadl mé nohy za nárty a pořádně ho mezi nimi sevřel. Začal se pohybovat. Unikaly mu vzdechy, zavřel oči. Byl už pěkně rozhycovaný z mazlení. Pohyby se zrychlovaly a začal nahlas sténat. Jeho mrdka mi postříkala nohy. Stříkal opravdu kvalitně, skoro až na kolena.
„Hned vám je utřu, madam.“ stoupl si a odešel.
Já jsem si zatím sundala zbytek silonek. Vrátil se s vlhkým ručníkem a s posvátností mě utřel nohy. Ještě dal na každou pusu.
„Mo-“ přerušil ho zvonek u dveří.
„Někoho čekáš?“ chtěla jsem vědět.
„Ne.“ odhodil ručník pod stůl, posbíral zbytky silonek, které si zastrčil do kapsy u kalhot, oblékl si košili, kterou zapnul na první tři knoflíčky při cestě ke dveřím.
Otevřel.
„Promiň, že tě ruším v tuto dobu.“ omlouvala se mu žena, která bez pozvání vstoupila. Zarazila se, když mě viděla jak tam sedím.
„Co potřebuješ Dášo?“ zeptal se a zamračil se na ni.
Tak tohle je jeho bývalá snoubenka a blbka, která ničí moji sestřičku?
Tato část je věnována uživateli T***********7, děkuji za pojmenování Dagmar 😘
