Na vysokou jsem začal chodit v devatenácti. Protože jsem to měl přes půl republiky, dostal jsem samozřejmě místo na koleji. Přistěhoval jsem se tři dny před začátkem vyučování, abych se trochu zabydlel, poznal okolí, možná poznal i nějaké nové lidi. Trochu mne zklamalo, že budu sdílet ubytování s někým dalším, ale pokoj byl pěkný, prostorný, s vlastním koupelnou a toaletou. Pokoj byl vlastně rozdělený jakousi příčkou, takže jsme oba měli aspoň trochu soukromí. V pátek jsem se tedy nastěhoval, vybalil si věci, trochu se zabydlel, večer jsem padl únavou do postele a usnul, jako když mne do vody hodí. Postel byla celkem široká a pohodlná, napadlo mne, že by se tam vešel klidně ještě někdo. Byl jsem celkem vysoký, chodil jsem plavat, běhat, a i když mi holky úplně k nohám nepadaly, bez zkušeností jsem také nebyl. Sice to bylo většinou ve stylu "máme hodinu, než přijdou naši", nebo "pospěš a potichu, brácha je vedle", ale i to se počítá. Třeba budu mít teď na koleji víc štěstí a zažiju tu o dost víc.
Petr se nastěhoval hned v sobotu odpoledne. Hned jsme si sedli. Byl asi stejně vysoký, štíhlejší, své věci srovnané, takže žádný bordelář (UF), nesmrděl (UF) a i když byl celkem ukecaný, respektoval, když jsem se já bavit nechtěl.
Vlastně to byl ideální spolubydlící. Také jezdil domů jen jednou za čas, takže jsme víkendy občas trávili spolu. Chodil se mnou plavat a zaběhat si, já s ním naopak do posilky, večer jsme si šli občas sednout na pivo, někdy se k nám přidali spolužáci. Seznámili jsme se s mnoha lidmi, většinou dívkami a s některými jsme i skončili na pokoji. Každý tedy s někým jiným, ne, že bychom si dali trojku.
Vlastně mne na Petrovi překvapila jen jedna věc. Zdálo se, že se vůbec nestydí. Spal nahý a když jsme o víkendu nikam nešli, zůstal ve stejném "oděvu" i přes den. Nejdřív mi to vadilo, přece jen, nechcete koukat na jiného nahatého kluka, ale časem jsem si na to asi nějak zvykl. Občas jsme se o tom i bavili a Petr mi vždy vysvětloval, jak je to skvělý pocit, když na sobě nic nemá a nic ho nemačká.
Prvák utíkal jako splašený a najednou přišel červen. Horký červen. Přes den bylo jako v peci, v noci se nedalo spát. Petr se mi občas smál, že prý jemu je skvěle, když na sobě nic nemá. Nakonec jsem spíš z legrace sundal triko a stáhl si trenýrky a zůstal jsem v pokoji také jen tak. "No vidíš, hned je ti líp, ne?", zeptal se Petr. Nemohl jsem si nevšimnout, že mne sjel očima, mrkl na mne a odešel do pokoje. Koukl jsme na sebe, jestli na sobě něco nemám a když jsem nic nenašel, šel jsem si pustit film. Oba jsme na sobě neměli nic. A tím myslím, že jsme oba byli bez ochlupení. Já se holil kvůli plavání a Petr se začal holit také, když jsme začali plavat společně.
Stále mi má nahota přišla trochu zvláštní a tak jsem byl celý den radši u sebe. Petr měl vlastně pravdu. Bylo to celkem fajn.
Večer jsem zaklepal Petrovi na dveře, chvilku jsem počkal a otevřel jsem. Petr ležel na zádech, pravou rukou si pomalu hrál se svým stojícím pérem, levou rukou si přejížděl přes bradavku. Zůstal jsem překvapené stát a chvilku koukal, než jsme zakoktal nějakou omluvu a rychle zavřel dveře. Petr se lekl, trhl sebou a chtěl něco říct, ale to už jsem neslyšel přes dveře. Za chvilku jsem slyšel, jak mne volá. Ani mi nedošlo, že jsem vlastně nahatej a vešel jsem k němu. Péro mu pořád stálo, ani se ho nesnažil skrývat. Znovu jsem se mu omluvil, ale při tom mi pořád oči směrovaly k jeho stojícímu údu.
"Koukal jsem na něco v noťasu a tak to na mne přišlo, promiň, já neslyšel, že jsi klepal", omluvil se Petr. "Kdybys to viděl, musel by ses taky udělat", řekl, natáhl se pro notebook a pustil film. Musel jsem uznat, že byl opravdu kvalitní a také mi začalo tvrdnout péro, i když jsem nechtěl. "Klidně si sedni a hraj si, já budu taky", vyzval mne Petr a začal si se sebou pomalu hrát. Mně se moc nezdálo, že bych si měl honit před jiným klukem a tak jsem seděl, koukal, cítil, jak mi péro tvrdne.
Najednou jsem ucítil na svém péru ruku. Ne mou ruku. Petrovu ruku. Ruku, která mi pevně chytila penis a začal ho mačkat a malinko honit. Překvapením jsem vzdychl. a vlastně nejen překvapením. "Počkej, to ne", řekl jsem, ale spíš to muselo znít jako že chci, aby pokračoval. Ježíši! Jsme tu oba nazí, koukáme na porno a jiný kluk mi ho honí! "Ne, nech toho", vyrazil jsem ze sebe, i když mezi vzdechy to neznělo moc věrohodně.
"Lehni si a zavři oči, nic víc nemusíš", zašeptal Petr a já ho poslechl. Na krku jsem cítil jeho horký dech a po chvilce i polibky. Začal mne jemně olizovat, jel jazykem od krku na hrudník, několikrát mi olízl bradavky, několikrát přes ně přej zuby a pokračoval níž, kolem pupíku na podbřišek. Tam se na chvilku zastavil, cítil jsem na péru jeho dech. Najednou jsem ucítil, jak mi žalud obepnuly rty, přisály se na něj a zároveň jazyk, který mi po něm přejíždí. Cítil jsem, že mne začíná pomalu kouřit. Cítil jsem ruce, které mne hladí po těle a pusu, která mi jezdí po penisu. Nechtěl jsem přemýšlet o tom, s kým zažívám tohle skvělé kouření. Soustředil jsem se jen na to, co cítím. Přestal sejm vnímat čas a jen jsem si užíval. Ucítil jsem, jak mi Petr pokrčil nohy a zvedl mne v bocích. Také mne přestal kouřit a ucítil jsem jeho jazyk na kulkách a na dirce. Nebylo to žádné nesmělé olíznutí, spíš se mi zdálo, že se do mě jazykem vyloženě dobývá. Po chvilce přestal, na dirku mi nasadil prst a začal jemně tlačit. Cítil jsem, že se dostal malinko dovnitř, jen kousek a dál nepokračoval. Začal mne znovu kouřit a v tu chvilku jsem věděl, že už nevydržím.
Hlavou mi proběhlo, že mám v zadku Petrův prst, své péro v jeho puse a v tom jsem začal stříkat. Petr neuhnul dost rychle a tak první výstřik dostal do pusy, další na obličej a zbytek mi už nasměroval na břicho.
"Mohl jsi aspoň říct, teď se musím jít umýt. A vypláchnout si pusu", řekl s úsměvem.
"Ty jsi na kluky?", zeptal jsem se, když jsem trochu popadl dech.
"Nejsem. Ale zkusit se má všechno, ne? No a když se nám někdy nezadaří s holkama, můžeme něco podniknout spolu". Vstal, vyrazil do koupelny, ale po dvou krocích se zastavil, otočil se a řekl: "moje péro je ti samozřejmě k dispozici a jak jsem viděl, ty se taky bránit nebudeš", mrkl na mne. "A klidně nejen péro. Až přijdu, můžeš si dělat, co budeš chtít".
