Už dávno nepatřím mezi nejmladší, tudíž už nepatřím mezi vyhledávanou cílovou skupinu na Amatérech, ale tu a tam se poštěstí. Byl konec února, hluboká noc a já opět nemohl usnout. Usedl jsem k chatu a začal hledat.. Tentokrát to netrvalo ani moc dlouho a na mojí nabídku vykouření a hrátek ve stylu D/s reagoval on. Libor. Už jeho první věta slibovala, že když nic jiného, čeká mě alespoň chvilka kultivované leč vzrušující komunikace. Když z něj vypadlo, že je mu 21, okamžitě jsem přestal doufat, že by z toho něco mohlo být. Jenže Libor nepřestával komunikovat a asi po dvaceti minutách. Poslal jsem mu svojí "nahou selfie" jedinou nahou fotku, kterou mám - od krku dolů, s vykasaným tričkem, džínama a trenkama po kolena. Dost často odesláním fotky konverzace končí, ale tady ne, naopak, Libor byl stále více zvědavý, jestli jsem skutečně ochotný udělat mu dobře tak jak jsem sliboval na chatu. Slíbil jsem mu dokonce i úplnou nahotu venku - venku mohlo být okolo pěti stupňů, jestli ne méně - prostě člověk musí nabídnout něco navíc ;-). Slovo dalo slovo, najednou mi přistálo ve zprávách telefonní číslo a tak jsem sebral odvahu na zavolání. Libor zvedl telefon a říká, "tak zmrdečku, chtěl bys abych za tebou přijel?".. "Ano, prosím" - vylétlo ze mě.. "No a zmrdečku, to se ale budeš muset pořádně snažit".. "Ano, ano, udělám co řekneš, slibuju, opravdu.." myslím, že v ten okamžik jsem měl snad i na krajíčku.. Ještě nikdy jsem neměl nic s 21letým klukem, který má v kalhotách 21/6.. Stále jsem nemohl uvěřit, že zvažuje, že by přijel, dokonce jsem mu zopakoval, že sice nejsem žádný mladík ani krasavec, ale snažím se věkový a estetický handicap dohánět trošku jiným přístupem. "Vyrážím", ozvalo se z telefonu.. Uběhlo asi dvacet minut během kterých jsem si dal sprchu a v jednom kuse jsem přemýšlel jak to asi bude probíhat. Liborovo přání bylo, že mám mít na sobě jen na ostro džíny a zimní bundu jsem měl v plánu splnit, ale Jelikož mám plný šuplík dívčích kalhotek (suvenýrů z plodného životního období) nabídl jsem Liborovi, že si na sebe jedny tanga obléknu. Občas to tak dělám a prý je to sexy. I jemu to přišlo jako skvělý nápad, tak jsem tedy navlékl bílá krajková tanga mojí kdysi nejlepší kamarádky Evy, natáhl džíny, oblékl bundu a vydal jsem se vyhlížet Libora. Stále ve mě ještě klíčila myšlenka, že si zase ze mě někdo udělal dobrý den, ale naděje umírá přece poslední.. Zmrdečkův pán, jak Libor několikrát tituloval na sebe nenechal dlouho čekat, jeho bílá Oktávka přibrzdila u domu ještě než jsem stačil dokouřit zapálenou cigaretu. Otevřel okno a zavelel: "naskoč si zmrdečku".. V ten okamžik jsem se návalem hormonů rozklepal, určitě ten pocit znáte.. Sedl jsem si na místo spolujezdce, než jsem stačil cokoliv říct, Libor přísným hlasem pronesl: "do naha zmrde".. rozepnul jsem si zimní bundu, začal jí svlékat přičemž jsem ucítil jak mě dva prsty Liborovi pravé ruky chytily za levou bradavku a začali s ní kroutit a tahat za ní, že jsem, ne bolestí, ale spíš překvapením a vzrušením zaúpěl.. "No tak zmrde, ještě jsem ani pořádně nezačal a ty už fňukáš" a rukou mi zacpal pusu, abych prý neskučel.. začal jsem mu olizovat prsty, psali jsme si, že se mu to líbí, na nic nečekal a dva mi hned strčil dost hrubě do pusy a během vteřiny jsem je cítil v krku.. začal s nimi pohybovat sem tam.. v očích bylo vidět, že ho to baví a vzhledem k bouli, které jsem si všiml v jeho rozkroku nejspíš i vzrušuje.. "Jsem se jsem zvědavej zmrde, jestli budeš tak dobrej jako si sliboval".. Tiše jsem vyhrkl, že "sliby plním" a že s ním budu tak dlouho dokud nebude spokojený. To už jsem svlékl džíny, předtím tenisky a ponožky - seděl jsem vedle toho libovýho kluka úplně nahý.. Odbočili jsme z hlavní silnice na lesní cestu, popojeli cca 200 m., on prudce zabrzdil, zastavil a přikázal mi, abych si všechny svoje věci odnesl do kufru auta. Ani mě nenapadlo neposlechnout. Poslechl jsem, džíny, bundu, ponožky i tenisky jsem složil do úhledného komínku a dal je do kufru. Jsou tři ráno, chladná únorová noc, někde kdesi mezi Prahou a Benešovem.. Dobouchnu kufr, když v tom se auto rozjede, Libor šlápl na plyn a začal se mi dost rychle vzdalovat. Snažil jsem se za ním běžet, ale bez bot, po cestě plné drobných kamínků se mi běh moc nedařil. Auto zmizelo za horizontem.. já asi 30 km od domova, nahý, bez dokladů, peněz.. chtělo se mi brečet.. veškeré vzrušení z předchozího průběhu bylo to tam.. otočil jsem se a vydal jsem se směrem k hlavní silnici a pokukoval, jestli někde neleží nějaký kus něčeho čím bych přikryl své v tento okamžik již ochablé nádobíčko.. mohl jsem jít asi pět minut, začala mi být neuvěřitelná zima, když jsem za sebou uslyšel zvuk praskajících pneumatik o drobné kamínky a zahlédl reflektory.. auto se přiblížilo, Libor stáhl okénko, krokem jede vedle mě a říká "Čubko, kam máš namířeno? Jaktože nejsi tam kde jsem tě nechal? Měl si přece čekat!" Dovolil jsem si podotknout, že nic takového mi neřekl.. Libor zašlápl brzdu, vyskočil z auta, chytil mě za vlasy a tahem za ně mě dostal do polohy v kleče.. Pak mi flusnul do obličeje řka, že nesnáší lháře. Omuvil jsem se tedy za svoje chování. Máš kliku čubko, že mám tepláky a ne kalhoty. Tím mi naznačil, že kdyby měl pásek.. pak si ale vzpomněl.. ty určitě pásek máš, že? Kývl jsem hlavou.. Mazej si do auta pro pásek.. Přicházím s ním, Libor s páskem dvakrát švihne do vzduchu a zavelí - na všechny čtyři. Tak kolik ti jich mám dát? Raději jsem mlčel. Nevěděl jsem co říct, přece jen Libora vůbec neznám. No tak kolik? A švihl mě po zadku takovou silou, až mi vytryskly slzy.. Tak kolik? Nevím proč, řekl jsem dvacet. Libor řekl, že měl v plánu jen deset, ale když hezky poprosím, dostanu jich tedy dvacet. Začal jsem na těch čtyřech, na té kamenné cestě prosit o dvacet ran.. "Nahlas", zakřičel Libor a vlepil mi facku.. Hlasitě, skoro křikem jsem "poníženě prosil o dvacet ran páskem".. "co řvešm nejsem hluchej" odvětil Libor a dal mi další facku s tím, že takhle ať si hulákám na lesy a ne na něj. Omluvil jsem se.. začala exekuce.. 1,2,3,3,3,4,5,5,5,6,7,8,9,10 - u čísla deset se zastavil, zapálil si cigaretu a pásek zahodil někam směrem k lesu, ať ho jdu hledat než dokouří..
Pokračování příště.. (popravdě mě tyhle vzpomínky trochu "rozhicovaly", tak se jdu chvíli věnovat sobě ;-)
(Jméno Libor jsem si vymyslel - příběh je pravdivý až na nějaké detaily, které mi přišly jako zajímavé zpestření. Nick Libora mám zakázáno zveřejnit, zatímco příběh mi napsat dovolil. )
