Pan Tajemný
Byl teplý letní večer. Ležel jsem na gauči, televize hrála nějakou nezajímavou blbost, a tak jsem se bezmyšlenkovitě proklikával aplikacemi. Najednou mi přišla zpráva od někoho úplně neznámého.
Žádná fotka, žádné informace v profilu.
Chtěl jsem to ignorovat – fakt nesnáším, když někdo nemá ani základní údaje. Ale z nudy jsem to otevřel.
Zpráva zněla:
„Máš krásné modré oči.“
Zarazilo mě to. V profilu jsem měl jen jednu úvodní fotku, a navíc s filtrem do žluta. Jak mohl vědět, jakou mám opravdu barvu očí?
Odepsal jsem jen:
„Díky… známe se?“
Odpověď přišla okamžitě:
„Ne.“
Po chvíli psaní mě pozval k sobě domů. Prý nebydlí daleko. Normálně bych nikdy nejel – zvlášť ne k někomu bez fotky – ale ten večer byl nudnej a stejně jsem plánoval zajet na benzinku pro cigarety. Říkal jsem si: Tak proč ne, trochu se projedu.
Přijel jsem na adresu, kde už na mě čekal. Stál venku, rozhlédl se a vedl mě k sobě do klasického panelákového vchodu.
Uvnitř bytu bylo tlumené osvětlení, zatažené žaluzie, a celý prostor působil elegantně, luxusně zařízený.
A pak jsem se na něj konečně pořádně podíval.
Stál přede mnou v bílých volných kraťasech a rozepnuté košili. Na hrudi měl jemné ochlupení, byl hezky opálený a… podle napůl prázdné láhve whisky a sklence v ruce jsem poznal, že už má něco vypito. Ale i tak vypadal neskutečně sexy.
Položil skleničku a přistoupil ke mně. Jemně mě pohladil, otočil a vedl do ložnice. Položil mě na postel a jen si mě prohlížel. Oči mu přeskakovaly jako skener – úplně mě analyzoval. Byl u toho ale roztomilej.
A pak jsem si všiml, že nejsem jediný, kdo je zjevně vzrušený. Z kraťasů mu trčelo tvrdé, velké péro – a než jsem stačil cokoli říct, cítil jsem, jak mi po noze stéká jeho sperma.
Byl tak nadržený, že se udělal ještě dřív, než se mě vůbec dotkl.
Zčervenal, omluvil se, podal mi ručník a lehl si na postel.
„Prosím, neodcházej. Zůstaň.“
Lehl jsem si k němu. Přitiskl se ke mně, hlavu si položil na mou ruku a držel mě.
„Je mi s tebou strašně dobře…“ zašeptal. A za pár sekund usnul.
Zůstal jsem ležet vedle něj, koukal do stropu a přemýšlel: Co to jako bylo?
Potichu jsem se začal vysunovat zpod jeho hlavy, ale jakmile jsem se pohnul, probudil se.
„Už jdeš?“
„Usnul jsi… já půjdu,“ odpověděl jsem.
„Neodcházej…“
Jenže se otočil a usnul znovu.
Oblékl jsem se a odešel.
Cestou domů mi v hlavě běžel celý ten zážitek.
Kdo to byl? Tak sexy chlap. Takové péro. A taková… zvláštní energie.
A co bylo nejdivnější? Udělal se beze mě.
Druhý den jsem se chtěl podívat na jeho profil – ale už neexistoval. Beze stopy zmizel.
Pan Tajemný.
Dlouho jsem o něm neslyšel. Záměrně jsem se po něm nepídil.
Až po pár letech jsem ho náhodou zahlédl na jedné fotce, vystavené v jistém zařízení.
Ukazuju na něj a ptám se:
„Hele, kdo to je?“
A slyším:
„To je přece…“
Jméno si nechám pro sebe. Ale od té chvíle ho vídám všude. Veřejné platformy. Média. A najednou mi dochází – proč ta tajemnost. Proč ten večer byl, jaký byl.
Kdo to byl? To si zkuste domyslet sami.
