Psal se rok 1983, duben. Byly to už tři měsíce, co jsem poznal děvče z Brna u nás, kde byla u babičky. Já byl rok po maturitě, bylo mi necelých devatenáct let a domluvili jsme se, že za ní přijedu do Brna, kde spolu strávíme víkend. Měli jsme se sejít v sedm v restauraci hotelu Evropa. Přišel jsem po půl sedmé sedl ke stolu a čekal. Bylo čtvrt na osm a ona nikde. Uvažoval jsem o tom, co budu dělat a rozhodl se, že posedim a ve dvě v noci Sednu na rychlík domu.
Asi po půl osmé se mi u stolu zastavili dva páni kolem padesátky a dovolili se přisednout. Asi po čtvrt hodině už se se mnou bavili zcela normálně, zajímaly je moje názory, brali mne jako sobě rovného a mně to dělalo velice dobře. Cítil jsem se jako ředitel zeměkoule a s přibývajícími sklenkami vína to bylo stále víc znát. Dokonce mi navrhli tykání. Oba byli stihli, Pavel byl vyšší černovlasý, Jirka měl světlé vlasy se začínající pleší. Asi v deset se zeptali co budu dělat. Pověděl jsem jim o svém úmyslu jít na vlak ve dvě v noci. Navrhli mi, abych se netoulal po ulicích, že můžeme ještě u Pavla dát skleničku a kafe a že mne pak na nádraží zavezou.
U Pavla jsme se usadili, dali si kávu a Pavel donesl sklenky s whiskou. Výpis jsem kávu, upil z whisky a pak už nevím nic. Najednou jsem slyšel Jirků: " Už se probírá". Měl jsem divný pocit, že něco není jak má být. Nemohl jsem hýbat rukama a měl jsem pocit, že mám prázdno v břiše...
Zjistil jsem, že klečím u postele, jsem napůl na ni a ruce mám za zády v poutech, která byla připevněna k opasku. Uvědomil jsem si, že jsem nahý. Divný pocit v rozkroku najednou dostal pevné obrysy. Byl jsem dokonale vyholený a měl jsem oholený i zadek. Začal jsem se cukat, ale Jirka, který mi seděl u hlavy, mne hladil po vlasech a konejsil: "Neboj, nic ti neuděláme..."
Postavili mne a odvedli do vedlejší místnosti. V té stala na podlaze na tlustém chlupatým koberci koza jako z tělocvičny, jen na těch nohách bylo prkno potažené silným molitanem a kůži... Musel jsem si k ní kleknout, ale byla vysoko, tak mi pod kolena připevnili polstrovaná stupátka. Hned mi Pavel připoutal nohy, takže jsem měl kolena asi půl metru od sebe. Odemkl mi jednu ruku a připoutal , pak druhou, takže jsem byl jako bych stal na čtyřech, ale nedosáhl jsem na zem. Nemohl jsem vydat ani hlášku zoufalstvím. Jen jsem stále šeptal: "Ne, to ne, prosím ne"...
Oba se svlékli. Pavel byl svalnatý v rozkroku vyholený, Jirka byl normální a vyholený také. Oběma staly ty jejich Kyje a přestože neměly větší velikost než nějakých 15, 16 a nebyly nijak silné, zdály se mi obrovské... Jirkovo pero bylo před mýma očima a já jen zíral na ten tmavě rudy žalud a vystouplé žíly. Když mi ho dal až těsně k puse, jen jsem začal vrtěti hlavou. V tom jsem ucítil švihnutí rakouský na mém zadku až jsem vyjekl a oči se mi zalily slzami. Poslušně jsem otevřel pusu a Jirka mi ho do ní vsunul. Nijak brutálně a jen kousek. Pak řekl: " Buď hodnej a cumlej." Poslušně jsem cumlal a jazykem dráždil ten tvrdý kousek ... Cítil jsem Pavlovu ruku, jak mi hladí koule a pero, které se mi za chvilku postavilo. Pavel jen zašeptal: "No teda ten je, ono se mu to líbí..." Začal mne jemné honit jednou rukou a druhou mi hladil koule a prstem mi zajížděl mezi půlky přes dírku. Vzrušovalo mne to, ale vadil mi Jirkův penis v puse. Pak jsem cítil, jak mi štěká mezi půlky olejicek a ucítil, jak do mne zajel pomalu prst. Trochu jsem sebou škubl, ale Pavel mi podržel koule a lehce stiskl. Neodvažoval jsem se hnout. Jirka už mezitím začal přiřazen hlouběji a vzdychal. Držel mi hlavu a pomalu přirážel. Pak jsem ucítil, jak Pavel přitlačil a zasunul další prst. Povolil jsem sevření, aby to nebolelo a najednou tam měl prsty tři. Jezdil s nimi dovnitř a ven a přitom mi honil pero, které jsem měl tvrdé jak kámen. Začalo se mi to líbit jen se mi hlavou stále dokola honila myšlenka: "Ta ostuda, Bože,to ne, to se nesmí..." Pak jsem vystříkl. Byla to pořádná dávka. Ale v tu chvíli jsem měl i plnou pusu a musel polknout. Udělalo se mi zlé. Pavel okamžitě reagoval a dal mi loka whisky. Pak se vrátil dozadu a já cítil, jak mi přitlačil na dírku ten svůj klacek. Byl tvrdý a přitom jemný... Najednou do mne zajel a šukal jako zvíře, až jsem nahlas vykřikoval a sténal. Bylo to krásné a strašně zároveň. Vzrušovalo mě to a zároveň jsem se cítil děsně ponížený...
Když se udělal, otočil se na Jirku se slovy: "Rozvaž ho, už bude hodný." Poslušně jsem se postavil, šel do koupelny, kde mne oplachli, utřeli, dali mi župan a vzali mne k snídani. Pak jsme šli do ložnice a já poslušně plnil roli jejich kurvičky, kouřil, nechal se píchat a měl za to do nedělního odpoledne mnoho svých výstřiků díky jejich rukám a rtům...
Asi za měsíc jsem jel do Brna služebně a tak jsem šel na známou adresu, ale zjistil jsem, že ten byt už má pronajatý někdo jiný... Dlouho jsem nevěděl, jestli se mám stydět za něco nepatřičného nebo jestli si mám najít někoho s kým bych si to zopakoval. Uplynulý roky a já vím, že jsem si to měl užívat. Dnes už spíš koukám, který kluk by se nechal od starého pána stejným nebo podobným způsobem zprznit. Pokud vynechám kapitolu s uspáním... Třeba by se nestyděl a přišel by na to, že to je vlastně hezké...
