Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj, je lásky čas.
Hrdliččin zval k večeru skvostný hlas,
lásky čas, čas, lásky čas.
Zní mi v hlavě, zatímco mě drží opřenou o plot cizího domu a přiráží zezadu. Je to šílené – nejdivnější místo, kde jsem kdy měla sex. Měla to být jen obyčejná procházka s neuvěřitelně přitažlivým mužem.
Přiznávám, že svoje pravidlo „na první schůzce se nic neděje“ jsem porušila do hodiny. Stačil jediný pohled, abych věděla, že tohle nebude jen nevinná procházka. Byl přesně můj typ – a moje tělo to poznalo dřív než já.
A tak jsme tady. Opřená o plot soukromého pozemku, mírně se prohýbám, abych ho cítila ještě hlouběji. Přirazí přesně tam, kam jsem toužila. Ze rtů mi unikne hlasité vzdychnutí.
„Ticho, zlatíčko. Víš, že dnes máš být hodná holčička,“ pošeptá mi u ucha a jeho slova podtrhne plácnutím po zadku.
Rozhlédnu se po okolí. Rozlehlá zahrada, uprostřed bazén. Nikde ani stopy po dětských hračkách. Úlevně si oddychnu – aspoň neohrozíme nevinné dušičky. Ještě by z toho byly traumatizované.
Jeho pohyby se stávají tvrdšími, hlubšími. Slastně protočím oči a zakousnu se do spodního rtu, abych zůstala zticha.
„Bože, jsi tak úzká…“ procedí mezi zuby, zatímco do mě tvrdě přiráží. Držím se plotu, prsty zarývám do dřeva, boky vyšpulené, snažím se ho cítit co nejhlouběji. Vím, že za chvíli dosáhnu orgasmu. Jsem tak blízko, že mi brní celé tělo.
A pak – ostré světlo baterky přímo do obličeje. Prudce zamrkám, úplně mě to oslepí. Nestačím se pohnout, ale on ano. Instinktivně mi skloní hlavu níž, přehodí mi vlasy přes tvář a zakryje mě rukou.
„Dobrý večer, jak se dnes máte?“ ozve se můj společník. Mluví na cizího muže, který je od nás ani ne 50 metrů. A ten můj mě při tom dál bez milosti šuká!
To si dělá prdel, prolétne mi hlavou. Ale on nezastavuje. Ani na vteřinu. Naopak – jako by ho ta přítomnost druhého ještě víc vzrušila. Začíná mi být úplně jedno, kdo tam stojí. Tělo si jede svoje.
Soustředím se jen na to, co cítím uvnitř. Tvrdý, hluboký tahy. Tlačí přesně tam, kde to chci. Zuby se zakusuju do rtu, abych nezakřičela. Stačí dva tvrdé přírazy… a já přestanu vnímat svět. Celá se zatřesu, chytám ho za stehna a nehty mu zaryju do masa.
Potřebuju ho cítit ještě víc, líbat ho, sát ho, ale nemůžu. Ne, dokud nás ten cizí muž pozoruje.
Cítím, jak v ten moment i on stahuje boky a sténá tlumeně mezi zuby. Udělal se. Do kondomu, ale cítím ten pulz, to teplo… a jediný, co mi probleskne hlavou, je, že bych si teď nejradši klekla a všechno to z kondomu vysála.
„Mohl byste se, prosím, jako gentleman otočit, aby se dáma mohla upravit?“ řekne úplně klidně. Jeho tón mě skoro rozesměje.
Ten chlápek poslechne. Rychle se narovnám, upravím si oblečení, tvář zabořím do jeho hrudi, nechci ani koutkem oka vidět toho diváka. On mě obejme, jeho ruka přejede po mém týlu, pevně, majetnicky.
Pánové se rozloučí, jakoby nic. A každý se vydal svou cestou.
